Trocha teorie z nenudné historie komunitní školy

Přestože je pojem komunitní školy poměrně starý, pořád jej mnozí lidé berou jako něco, co se vymyká tradici českého školství. Minimálně proto stojí za pozornost se historií a obsahem tohoto pojmu trochu věnovat. Pokusíme se potvrdit předpoklad, že veškeré komunitní aktivity, tedy i práce s dospělými a organizování veřejnosti musí mít zřetelný vliv a dopad na kvalitu vzdělání a učebního prostředí pro děti. Tento závěr je zásadní z toho důvodu, že existuje stále více iniciativ, které samy sebe identifikují jako komunitní školy, byť nemají ani příslušný status a zejména nenaplňují výše zmíněný aspekt.

Když se řekne komunitní

Pokud půjdeme do obecnějšího vymezení tohoto pojmu, tak "Komunita" (slovo latinského původu znamenající spolu, mezi s sebou) je společenství osob, které sdílejí určitou vizi vzájemně společných představ a zájmů. Komunita charakterizuje zejména sdílené vzájemné interakce vycházející ze společenských potřeb nebo osobních cílů. Neomezuje se jen na elektronickou podobu, ale předpokládá živá setkání ovlivňující osobnostně sociální potenciál členů.Komunity se vytvářejí na konkrétním místě (obec, škola, občanské sdružení, církev, firma …).

Jedna z možných definic

Myšlenka komunitní školy, nebo chcete-li školy jako komunitního centra, je obrazem volného toku informací, znalostí a dovedností mezi různými skupinami občanů, které vede k rušení bariér mezi školou, rodiči, žáky, učiteli, politiky, aktivisty, podnikateli apod. a v důsledku vede i ke zkvalitňování způsobů vzdělávání.
Toto vymezení je jakýsi ideální stav, ke kterému se patrně chce přiblížot každá škola, ať už si její představitelé uvědomují koncept komunitní školy, či je jim z hlediska nějakého vymezení zcela lhostejný. Je totiž zajímavé, že na řadě škol, které bychom mohly s klidným svědomím jmenovat jako příklady dobré praxe, s tímto pojmem vlastně nepracují, nevymezují se vůči němu. Pro ilustraci můžeme uvézt čtyři základní příklady. Řadu zajímavých postřehů k tematice komuních škol a vysvětlení základních pojmů naleznete na anglické stránce Frequently Asked Questions About Community Schools, vytvořené pro potřeby Koaliace pro komunitní školy v USA. Je zde také mnoho dalších užitečných odkazů, které vám pomohou najít odpovědi snad na všechny otázky, jenž vás ke komunitní škole napadnou. 

Příklady dobré praxe v ČR

Na jedné takové škole byla nosnou myšlenkou její komunitní vize snaha vytvořit tradici a pocit hrdosti, sounáležitosti na místo, kde má člověk své "kořeny", kde prožívá své dětství, odkud se vydává do světa, ale kam se také může vracet. Škola se otevřela nejen dětem, ale i aktivitám občanských sdružení, sportovnímu vyžití dětí a dospělých, stalo se z ní centrum celoživotního vzdělávání, setkávání i relaxačního vyžití nejen pro děti, ale i pro dospělé všech věkových kategorií.

Mottem programu jiné komunitní školy je zásada realizovat takovou školu, ve které se cítí všichni dobře. Vytvořit takové prostředí není vždy lehké a vyžaduje jak organizační, tak i osobní nasazení k uskutečnění myšlenky. Tato škola má až polovinu žáků dojíždějících a početnou rómskou komunitu. I přes tyto okolnosti se stala komunitním centrem, nejen pro své žáky, rodiče i veřejnost.

Další příklad představuje školu, kde pod vedením ředitele spoluvytváří učitelský sbor školu otevřenou, školu úspěšnou a školu vnímající poptávku poplatnou současnosti. Vizí takové školy je přesvědčení, že "komunitní škola = kvalitní škola", škola otevřená především pro děti a to ve všech oblastech ŠVP, otevřená pro rodiče, pro veřejnost, pro zřizovatele. Otevření školy dětem pro ně znamená především partnerské vztahy, možnost spolurozhodování, odpolední aktivity a možnost využití pro děti z celého regionu.

Jako poslední příklad uvedeme školu, kde za nejdůležitější považují vnitřní motivaci, naučit žáka na jeho věkové úrovni převzít zodpovědnost za svou práci, za své chování. Kvalita vzdělání = kvalita života. Komunitní práce školy se musí prolínat vzdělávacím programem školy, stát se strategií ve všech předmětech, průřezových tématech i projektovém vyučování. Škola nemůže naučit žáka vše, co bude potřebovat, může ho však navést a ukázat mu správnou cestu. Je možné poskytnout v tomto směru řadu důkazů. Na základě dobrých zkušeností přivádějí rodiče do školy i mladší sourozence, spolupracují se školou v mimoškolních aktivitách a přivádějí k této práci i další a další rodiče.

Co by bylo možné udělat na vaší škole?
Mohli bychom pokračovat dále, nicméně právě výše uvedené příklady nám dávají nahlédnout do situace na čtyřech základních školách, které přestože se nacházejí v jiných lokalitách a jiných sociálních prostředích, vykazují několik podobných rysů. Pro rozvoj každé školy je třeba, aby vedení školy mělo určitou vizi, k jejímuž naplňování motivuje všechny zainteresované skupiny (zaměstnance, veřejnost, zřizovatele, komunitu).

Jedním z nejdůležitějších prvků komunitní školy je komunikace s veřejností (na co nezapomenout při informování veřejnosti, náměty k budování image školy aj). Nestačí pouze vytvořit určitou nabídku, je třeba ji také prodat.

Škola nemusí pouze vytvářet a realizovat programy, které přímo souvisí s jejím vzdělávacím programem. Může přispívat k řešení problémů využití veřejných prostranství, pomoci zapojení handicapovaných lidí do normálního života či do řešení lokálních ekologických programů. Jednou z cest jak k tomu přispívat, je realizace projektů řešících problémy školy a obce, ve které škola sídlí a nebo i problémů obecnějšího rázu.

Školy by měly znát nebo si umět zjistit informace o vhodných partnerech pro své komunitní aktivity, najít poradce pro určité oblasti problémů a zejména umět jim vypracovat zadání, vědět, co je třeba vyřešit.

Každá škola má komunitní rozměr, potenciál vstupovat do komunity obce, oslovovat ji, předestírat jí své záměry a účinně s ní spolupracovat. Záleží jen na schopnosti tento komunitní potenciál využívat.

ML