neděle 24. ledna 2010

Jak rozumět pojmu komunitní škola?

Každý, kdo by chtěl alespoň trochu seriózně uvažovat o myšlence školy jako komunitního centra by si měl položit otázku, jaké jsou vlastně prvky aktivit školy, které posilují její komunitní rozměr? Proto, abychom vám usnadnili toto uvažování, pokusíme se vysvětlit základní pojmy, tak jak s nimi pracují školy s dlouhodobější zkušeností v naplňování a posilování komunitní dimenze školy.
  • Komunita
    Komunita je skupina osob, které spolu žijí nebo pracují - členství v komunitě založeno na duchovních vazbách, které spolu lidé sdílejí (původ, víra, hodnoty). Může být ovšem chápána i jako geografická oblast, ve které lidé žijí (sídelní komunita) - v této komunitě jde o společné obývání sociálně vymezeného fyzického prostoru. V souvislosti s komunitní rozměrem školy uvažujeme většinou právě toto druhé pojetí komunity.
  • Komunitní školaKomunitní škola je každá škola, která do procesu vzdělávání zapojuje místní občany, čímž obohacuje výuku dětí, dospělých a v důsledku toho i celou komunitu. Projevuje se to tím, že chod školy a směr výuky neovlivňují pouze učitelé, ale i děti, rodiče a všichni lidé z komunity, kteří mají zájem. Taková škola nabízí nejen vzdělávací, ale i kulturní, rekreační, zdravotní a sociální program a také poskytuje své prostory k dispozici pro celou komunitu.
  • Principy komunitního vzdělávání
    Abychom pronikli hlouběji do chápání principů komunitního vzdělávání, měli bychom si připomenout, že vzdělávání je celoživotní proces. KV je specifické tím, že dává příležitost pro místní občany a školy, organizace a instituce, aby se staly aktivními partnery při řešení otázek vzdělávání a problémů komunity. K naplňování tohoto cíle KV využívá zdroje komunity - spojuje členy komunity k tomu, aby označili a propojili potřeby a zdroje komunity takovým způsobem, který pomůže lidem pozvednout úroveň jejich života v komunitě. Proto je třeba neustále připomínat, že každý v komunitě jednotlivci, podnikatelé, veřejné i soukromé instituce mají stejnou zodpovědnost za kvalitu života v komunitě.
Charakteristika a rysy komunitního vzdělávání
  • Kurikulum zaměřené na komunitu
    Centrem obce se může škola stát pouze tehdy, když bude otevřená spolupráci s aktivními rodiči, bývalými žáky a široké veřejnosti. Je důležité, aby se o škole vědělo. Na opakovaných neformálních setkáních s rodiči i dětmi je třeba skládat účty ze své činnosti a do programu školy zahrnout všechny pozitivní podněty z komunity(veřejnosti, rodičů i žáků).
  • Zapojení rodičů
    Častější kontakt učitelů s rodiči umožní lépe odhalit příčiny v poruchách chování žáků. Proto škola chce pořádat schůzky s rodiči častěji v průběhu roku a nejednat na nich pouze o známkách, ale také o koncepci výchovné práce školy.
  • Role komunitního koordinátoraDůležitou roli v budování komunitní školy hraje funkce tzv. komunitního koordinátora. Zkušenosti ze ZŠ Angelova v Praze Modřanech či ZŠ Pavlovská v Brně Kohoutovicích ukazují, že tuto roli nemůže vykonávat učitel jako doplní svého úvazku. Činnosti koordinování komunitních aktivit je třeba se věnovat s plným nasazením a jakékoli další povinnosti, které s touto činností nesouvisí, působí jako překážka a deformují zvolené cíle. Pokud roli komunitního koordinátora zastává učitel, nemůže kvalitně a dostatečně plnit ani jednu z rolí a jeho působení je zdrojem mnoha konfliktů.
    Dalším krokem je srozumitelné informování především široké veřejnosti a učitelů o tom, co komunitní plánování znamená, co nabízí, co bude vyžadovat, v jakých krocích a čase bude asi tak probíhat.
  • Každý je učitelem
    Je důležité, aby se žádný z aktérů nepovyšoval nad kolegy ani nad žáky. Není lehké přijmout zásady, že v rámci spolupráce je nutné nevysmívat se, neponižovat druhé a respektovat odlišný názor. Je třeba všechny zúčastněné informovat o záměrech a cílech a hledat na všech spíše to, co je na nich pozitivní.
  • Každý je žákemZákladním bodem koncepce komunitní školy je snaha o zajištění pozitivního rozvoje osobnosti každého dítěte, ale i učitele a rodiče. Vyučovací proces je postaven na takových metodách práce, které pozitivní rozvoj osobností dětí umožňují a podněcují. Záleží na každé škole, jakými aktivitami bude rozvoj osobnosti svých žáků i učitelů posilovat.
Věříme, že Vám výše zmíněný text může pomoci při cestě k rozvíjení otevřené a přátelské školy, která účinně spolupracuje s veřejností i s ostatními subjekty, umí efektivně propagovat svou práci a chce být skutečný vzdělávacím, kulturním a společenským centrem své obce.
ML

Odkazy:
http://www.modernivyucovani.cz/rozhovory/95-rozhovor-komunitnkoly-potjeme.html
Výstupy z mezinárodní konference Role komunitních škol ve městech

1 komentář:

  1. Myšlenka komunitní školy je fascinující a mně osobně velmi blízká. Mám dvě otázky:
    1. v textu výše píšete:"...chod školy a směr výuky neovlivňují pouze učitelé, ale i děti, rodiče a všichni lidé z komunity, kteří mají zájem." Co to v praxi znamená? Mají rodiče či dokonce širší veřejnost posílené pravomoci? Je zde vytvořen ještě jiný orgán s jejich zastoupením?
    2. jako učitel vím, jak těžké někdy je motivovat ostatní (samozřejmě ne všechny) do práce "navíc" (např. dílny pro veřejnost apod.). Pokud je škola opravdu komunitní, pro učitele to znamená víc aktivit, vymýšlení, rozhovorů s rodiči a veřejností aj. - jak je k tomu motivovat? Jak je pro takovou myšlenku nadchnout, když už jen třídní schůzky či den otevřených dveří jsou pro ně "nutným zlem"...

    Díky Pavla Dobiášová

    OdpovědětVymazat