V roce 2008 zahájila ukrajinská organizace Step by step za podpory Charles Stewart Mott Foundation realizaci mezinárodního projektu „Rozvoj kvality komunitních škol: Projekt ověření dopadu mezinárodních standardů“.
Cílem projektu je ověřit na 15 školách v různých zemích mezinárodní standardy kvality komunitní školy, vytvářené od roku 2005 společenstvím několika nevládních organizací pod vedením britské ContinYOU. Ověřování probíhá v 10 zemích, které pokrývají oblasti s různým stupněm hospodářského rozvoje, společenského uspořádání a také na různých kontinentech. A tak zde najdeme rozvinuté země jako Velká Británie, stejně jako transformující se Rusko anebo Kazachstán. Česká republika je zástupcem zemí, které představují určitý model země se standardní demokracií, vysokým stupněm hospodářského rozvoje, ale přece jen nedosahující úrovně nejvyspělejších zemí světa.
V každé ze zúčastněných zemí byla účast v projektu nabídnuta jedné organizaci, která má zkušenosti s aplikací konceptu komunitní školy v rámci daného školského systému, má renomé, disponuje kontakty na školy a také má schopnost působit jako koordinátor pro komunitní školy v dané zemi. Za Českou republiku byla tato možnost nabídnuta Sdružení konzultantů rozvoje organizací, které převzalo od Nové školy, o.p.s., s níž dlouhodobě úspěšně spolupracovalo, pomyslnou štafetu rozvoje myšlenky komunitní školy anebo chceme-li myšlenky školy jako otevřeného vzdělávacího, společenského a komunitního centra obce v České republice. Národním koordinátorem pro Českou republiku se stal Mgr. Marek Lauermann. Tan také projekt na národních i mezinárodních konferencích a fórech. Jedním takovým vystoupením byla Prezentace na konferenci Informační gramotnost v MZK v Brně v listopadu 2009.
V současnosti proběhlo ve všech zúčastněných školách první kolo implementace Standardů kvality komunitní školy, kterému předcházel třídenní trénink facilitátorů procesu implementace. V České republice proběhl tento trénink ve dnech 4. – 6. listopadu a jako lektor zde mj. vystoupil Csaba Lorinczi, jeden z hlavních iniciátorů myšlenky rozvoje komunitních škol ve Střední a Východní Evropě po roce 1989. Zúčastnilo se 15 zástupců škol zapojených do projektu (jejich přehled naleznete na konci článku).
O čem tedy Standardy kvality komunitní školy jsou? Základem je premisa, že každá škola se vyvíjí jinak – některé škole se daří rychleji naplňovat vize, některá dokáže efektivněji reagovat na potřeby místní komunity, někde je vyšší nadšení a nasazení zaměstnanců školy pro komunitní vzdělávání nebo některé školy lépe umějí rozvinout své komunitně orientované aktivity. Jak ale zjistíme, že je komunitní škola kvalitní? Právě proto byly shrnuty klíčové charakteristiky (standardy) komunitních škol, na základě kterých se dá změřit kvalita komunitní školy.
Standardy kvality komunitní školy
Vedení (leadership)
Kvalitní vedení posiluje a rozvíjí schopnosti všech zaměstnanců a umožňuje jim profesní růst. Dobré vedení znamená, že mezi zaměstnanci školy – partnery – panuje shoda ohledně vize školy a všem je jasné, kam škola směřuje. Dobré vedení je zárukou jasných kompetencí všech pracovníků školy.
Partnerství
Dobrá komunitní škola vytváří pevná partnerství s ostatními organizacemi a členy komunity. Partnerství napomohou návaznosti všech služeb a členové komunity se mohou navzájem podporovat.
Sociální inkluze
Dobrá komunitní škola dokáže vytvořit příležitost pro všechny zájemce o vzdělávání a osobnostní rozvoj – bez ohledu na jejich pohlaví, náboženskou příslušnost, etnický původ, místo ve společenském žebříčku, výši rodinných příjmů, fyzické schopnosti či sexuální orientaci. Komunitní školy potírají stereotypní vnímání druhých lidí a nabízejí možnosti pro všechny. Tím škola přispívá k soudržnosti společenství, může dokonce napomoci znesvářeným skupinám vzájemně se poznat. Nepředpojatost je nezbytná pro vytvoření příznivé atmosféry ve výuce, kde se děti odnaučují stereotypům či negativnímu pohledu na druhé.
Služby
Komunitní škola by měla být pro místní komunitu hlavní zdrojem nabízejícím co nejširší škálu služeb. Složení služeb by mělo odpovídat aktuálním potřebám členů komunity. Zpravidla mezi ně patří podpora rodin, možnosti dalšího vzdělávání pro děti i dospělé, zapojení organizací, zdravotnické a sociální služby. Škola jako taková nemusí veškeré služby zajišťovat sama, ale může prostor pro služby poskytované jinými organizacemi.
Dobrovolnictví
Komunitní škola žáky podněcuje k participaci na životě komunity – využívají poznatky z výuky v reálném životě. Díky tomu si uvědomují své občanské postoje a posilují je, rozvíjejí své znalosti a dovednosti, sebevědomí a sebedůvěru. Žáci, pro které je učivo příliš náročné, dostanou možnost zazářit v roli dobrovolníků. Pro rozvoj dětí je zásadní fungování ve vztazích s jinými dospělými, než s rodiči a učiteli, protože na půdě komunitní školy se vztahy stávají méně formálními. Kvalitní komunitní škola podněcuje k dobrovolnické práci – děti, rodiče i ostatní členy komunity.
Celoživotní učení
Vzdělávání v průběhu celého života je nezbytné k tomu, aby se člověk dokázal vyrovnávat s překotně se měnícím okolním světem. Je zapotřebí, aby děti mohly vidět, že učení je celoživotní záležitost a že škola je pouze jedním z míst, kde učení probíhá. Je důležité, aby rodiče byli dětem příkladem a ukázali jim, že vzdělávat se člověk může profesně i pro radost. Školy, které podporují vzdělávání dospělých přispívají v širší komunitě k atmosféře, v níž budou děti lépe prospívat.
Zapojení rodičů
Žáci se nejlépe učí tehdy, mají-li podporu ze strany rodičů. Proto je třeba, aby rodiče znali potřeby svých dětí a dokázali jim doma vytvořit co nejlepší podmínky pro učení. Zapojením rodičů škola přispívá k tomu, aby rodiče lépe porozuměli tomu, o co škola usiluje, a podpořili její přístup. Rodiče mohou přispět i různými praktickými návrhy. Zapojení znamená, že mezi rodiči a učiteli probíhá aktivní dialog.
Kultura školy
Komunitní škola je otevřená a vstřícná ke změnám. Na všechny aspekty školního života se vztahují demokratické zásady. Zaměstnanci školy naslouchají dětem, rodičům, partnerům a komunitě a vhodným způsobem upravují své postupy. Kultura školy podněcuje tvořivost, iniciativu a participaci a tato atmosféra proniká i do vedení výukových aktivit. Tak mají rodiče i komunita důvěru ve školu a žáci rozvíjejí své schopnosti a dovednosti díky jejich praktickému uplatňování.
Rozvoj komunity
Komunitní školy se zapojují do rozvoje komunity. V některých zemích je škola hlavním katalyzátorem místních změn a rozvoje. Jinde tato odpovědnost připadá jiným organizacím. Tento standard a ukazatele jsou určeny těm školám, které jsou hlavními aktéry v rozvoji komunity. V takovém případě škola pomáhá skupinám v komunitě, aby dokázaly aktivně jednat, angažovat se v komunitě a poskytovat služby místním lidem. Škola může pomoci třeba tak, že zájemce seznámí s tím, jak se pořádá porada či schůze, jak se provádí průzkum, pomůže s vyhodnocením výsledků apod.
Pokud vás Standardy zaujaly, budete mít brzy příležitost se s nimi blíže seznámit v rámci chystané sady vzdělávacích seminářů, které vám poskytnou jak praktické návody na aplikaci Standardů, tak se dozvíte praktické rady a zkušenosti ze škol, které už standardy aplikovaly a použily v rámci procesu vlastního hodnocení a plánování svého rozvoje.
A slovo na závěr. Na ředitelích je, aby přijali zodpovědnost za otevírání škol, za vytváření a zřetelné formulování nabídek pro efektivní spolupráci s rodiči a veřejností tak, aby byli zaměstnanci motivováni k naplňování vize školy. Ředitel je tím, kdo je za naplňování komunitní vize školy zodpovědný, protože on je jejím hlavním nositelem.
http://communityschoolstandards.org/
Základní škola praktická Králíky
Základní škola a mateřská škola Brno, Jihomoravské náměstí 2
Základní škola T. G. Masaryka v Blansku
Základní a Mateřská škola Višňové
Základní škola a mateřská škola Lyčkovo náměstí, Praha
Základní škola Hanspaulka, Praha
Střední škola sociální Perspektiva a Vyšší odborná škola, s.r.o., Dubí
Waldorfská základní škola a mateřská škola Brno
Základní škola a Mateřská škola Oleksovice
Základní a Mateřská škola Bohdíkov
Žádné komentáře:
Okomentovat