Trocha historie komunitních škol v ČR ve fotografiích

Někdy je těžké vzpomenout si, co všechno už jsme zažili, udělali, navštívili - prostě vybavit si, co všechno máme v paměti, aniž o tom už dnes víme. A tak se jsme byl rád, že jsme poměrně náhodou objevil stránku, která dokumentuje ve fotografii několik důležitých vzdělávacích a konferenčních akcí, jenž připravila a organizovala Nová škola, o.p.s., jedna z prvních organizací, která začala myšlenku komunitní školy propagovat v České republice a dlouhou dobu také byla lídrem tohoto procesu u nás.

Najdeme zde takové události, jako byla první mezinárodní konference o komunitním vzdělávání, konaná v roce 2004 v Unhošti. To byla první akce svého druhu v České republice a na fotografiích najdete několik promotérů komutních škol v ČR i v Evropě (Anna Maria Vrzáčková, Yan Holub, Karel Barták).

Na tuto tradici navázala nová škola i další mezinárodní konferencí, nazvanou Role komunitních škol ve městech, která probíhala v Praze ve dnech 7.-9. 11. 2007. Najdete zde nejen portrétní fotky významných  hostů (např. Julian Piper, Jane Quinn, Chris Jones, Csaba Lorinczi), ale také dokumentaci k panelové diskusi v Zrcadlovém sále MŠMT, která poprvé téma komunitních škol zviditelnila i na ministerské úrovni.

Velice zajímavá je dokumentace ke dvěma Letním školám komunitního vzdělávání, které také patřili k tradičním akcím Nové školy. První proběhla v roce 2005 v Opočně a druhá o dva roky později v Peci pod Sněžkou. Je příjemné opět vidět Vláďu Vika, Kamilu Murphy, Tomáše Nováka, Petra Vrzáčka, Lenku Vokatou a další zajímavé lidi, kteří měli a mají co dělat s myšlenkou komunitní školy v ČR. Mimochodem, právě Letní škola v Peci pod Sněžkou byla prvním pracovním výjezdem mojí dcery Emy.:-)

Věřím, že navštívit výše uvedené odkazy a připomenout si tyto akce bude i pro vás příjemné.

Zákon o komunitních školách z roku 2009

Teď se asi pozornost většiny z vás rapidně zvýšila, neboť tohle vám uniklo. Nový zákon o komunitních školách a u nás o tom skoro nikdo neví. Mohu vás uklidnit - není to vaše chyba a na nic jste nezpomněli. Jde totiž o tzv. zákon o komunitních školách s úplnými službami (Full-Service Community Schools Act ), přijatý Kongresem dne 9. září 2009 "ke zmocnění ministra školství schvalovat granty na podporu komunitních škol a jiných záměrů." Protože se jedná o velmi inspirativní legislativní předpis dovolíme si z něho ocitovat několik částí.

Začněmě třeba u pojmu komunitní školy, který je vymezen následovně:
"K účelům tohoto zákona znamená termín ‘komunitní škola’ –
1) zapojení se do společensky založené snahy kontrolovat výchovné, vývojové, rodinné, zdravotní a jiné služby skrze společensky založené organizace a veřejné a privátní sdružení a

(2) poskytnutí přístupu studentům, rodinám a společnosti k takovýmto službám.

Jak by bylo pěkné, kdyby se i u nás našla nějaká vyjaňující definice a pořád si někdo nepletl komunitní školy s komunitním centrem anebo s volnočasovým zařízením pro dospělé.

Ještě zajímavější je, co tímto zákonem překladatelé (mimochodem, mezi čtveřicí překladatelů najdeme mj. senátora Johna Kerryho, demokratického kandidáta v minulých prezidentských volbách) sledují.

"Cíle tohoto zákona jsou následující:
(1) Poskytnout podporu na plánování, realizaci a fungování komunálních škol.

(2) Zlepšit koordinaci, dostupnost a efektivitu služeb pro děti a rodiny.

(3) Oprávnit ředitele a učitele doplnit a rozvíjet snahu pomoci všem dětem tak, aby se staly zdatnými v matematice a čtení do roku 2014.

(4) Zajištění, aby děti každý den chodily do školy připravené se něco naučit.

(5) Umožnit rodinám, aby se mohly účastnit na výuce jejich dětí.

(6) Umožnit účinnější využití federálních, státních, lokálních a privátních prostředků, které slouží dětem a rodinám.

(7) Usnadnit koordinaci programů, které jsou řízeny společensky založenými organizacemi, nevýdělečnými organizacemi či státními, lokálními a místními úřady.

(8) Zapojit studenty jako prostředky jejich společnosti.

(9) Zapojení obchodní společnosti a jiných organizací jako partnerů v rozvoji komunitních škol."

A nakonec jsem si nechal peníze. Na uskutečnění tohoto zákona byla vyčleněna částka $200,000,000 na fiskální rok 2010 a taková suma může být vyčleněna pro každý fiskální rok od roku 2011 až do roku 2014. Zákon dále uvádí rozdělení přidělené částky na uskutečnění zákona na každý fiskální rok –
(1) 75 procent bude vyhrazeno pro část 4 (MÍSTNÍ PROGRAMY)
(2) 20 procent bude vyhrazeno pro část 5 (STÁTNÍ PROGRAMY)
(3) zbývajících 5 procent – min. $500,000 bude sloužit technické podpoře v sekci 7 (a).

 
Nechali jsme přeložit celé znění zákona, ale výše uvedené považuji osobně za v tomto okamžiku nejinspirativnější. Berte to jako můj osobní příspěvek k oslavě Mezinárodního dne pedagogů.

Zdroj: http://senate.gov/

Odkaz: http://www.govtrack.us/congress/bill.xpd?bill=h111-3545

Komunitní školy na Zábřežsku - rozhovor s Boženou Sojákovou

Komunitní školy se stávají stále populárnějším tématem mnoha projektů a strategických dokumentů. Ne vždy je obsah těchto aktivit slučitelný a odpovídající tomu, co je a není možné považovat za skutečné naplnění myšlenky komunitní školy. O to více mě potěšilo televizní vystoupení paní Boženy Sojákové, facilitátorky působící v rámci mezinárodního projektu Ověření standardů kvality komunitní školy, která o komunitních školách dokáže mluvit bez velkých slov, ale s upřímnou výpovědí o smysluplnosti budování školy jako otevřeného vzdělávacího, kulturního a komunitního centra určité lokality, které se snaží naplňovat potřeby různých skupin obyvatel, ovšem vždy má prvním místě zásadu, že jakékoli vzdělávání a podpora dospělých musí mít pozivitní a hmatatelný dopad na vzdělávání dětí. Pro mě osobně je potěšitelné, že v jejích slovech nacházím dobře pochopené a přejete myšlenky, které se zde snažím prosazovat více než 10 let. Práce paní Sojákové na Zábřežšku je dobrým příkladem toho, že budoucnost mají zejména projekty realizované v menších regionech a koordinované z učitého centra rozvoje komunitních škol (či centra kvality komunitní školy). Proto vám všem doporučuji podívat se na její vystoupení v regionální televizi zabreh.tv.

Chcete vědět, jak se vám daří dělat změny?

Máte někdy pocit, že v rámci vaší školy mluví různé složky různými hlasy a v důsledku toho navenek vydáváte nepřesnou zprávu o tom, co a jak se ve škole děje? Zažili jste už někdy zklamání a pochybnosti ohledně způsobu, jakým vaše škola reaguje na změny? Tak to jste na tom stejně jako naprostá většina škol a vlastně jakýchkoli subjektů, které pracují ve své činnosti s mnoha proměnnými faktory. Ovšem právě proto, že je to rozšířený problém, existují také různá řešení. Jedním z nich je model řízení změn, nazvaný Burke - Litwinův model, vycházející z teorie otevřených systémů se vstupy, zpracováním, výstupy, smyčkou zpětné vazby a s vzájemnými vazbami v rámci organizace mezi 12 proměnnými změny. Samozřejmě, že není primárně určen pro oblast školství, ale několikrát jsme ho už ve školním prostředí úspěšně aplikovali.

Burke-Litwinův model uvádí 12 kritických proměnných, které se podílejí na výkonnosti a změně. Hlavní čtyři proměnné - vnější prostředí, vůdcovství, poslání a strategie a firemní kultura - se nazývají transformačními proměnnými proto, že se týkají hodnot a přesvědčení, na kterých společnost staví, a jakékoli jejich změny vyžadují změny v chování. Zbývajících osm proměnných nazýváme transakčními, protože popisují každodenní vztahy a výměny v rámci organizace/školy. Schválně si vyzkoušejte dosadit na určité místo tohoto schématu nějaký kvalitativní výrok. Například na místo Pracovních vztahů dejte výrok "nepřátelské" a zkuste se zamyslet, jak to zapůsobí na ostatní složky. tento postup umožňuje vytipovat možná rizika určitého postupu, stejně jako vnímat jeho opory.

Bez základního porozumění vztahům mezi 12 proměnnými působí změna jako střelec stojící na pohyblivé plošině, který míří na pohyblivý cíl, který se pohybuje zdánlivě zcela nahodile. Střelec zde představuje vykonavatele změny a pohyblivá plošina je škola, ve které změna probíhá. Pohyblivé cíle představují zmíněných 12 proměnných. Pochopení vzájemných vztahů v dynamické organizaci pomáhá demystifikovat některé z náhodných a nepředvídatelných jevů, které v rámci procesu změny nastávají. Třeba se vám díky tomuto modelu podaří vaši školu ještě lépe provézt velmi neklidným mořem vzdělávání dětí. Rozhodně se těším na vaše reakce a postřehy z jeho používání v praxi školy.

Pomůcka pro ty co neví kudy kam - Kdo podporuje myšlenku komunitní školy?

Máte ve svém okolí někoho, kdo tvrdí, že komunitní školy jsou nějaký experiment, kterým nemá smysl se zabávat. Setkáváte se s tím, že nevíte, jak přesvědčit své spolupracovníky o síle této myšlenky? Tak možná právě pro vás je tady několik tipů s ukázkami, co o komunitních školách říkají nezpochybnitelné osobnosti dnešní doby.

Co třeba nečekaný nositel Nobelovy ceny míru a současně americký prezident  Barack Obama? Sice jenom stručně cituje, ale i tak je to docela silný kalibr. A o Randi Weingarten ještě bude řeč.

To bývalý britský premiér Tony Blair se rozpovídal daleko více a šířeji, takže jeho myšlenky přejímá dokonce i současný ministr školství USA Arne Duncan. V rámci turné na začátku školního roku 2009/2010 pronesl právě Duncan na dané téma projevy společně s Randi Weingartenovou, prezidentkou Americké federace učitelů. Martin O´Malley, guvernérem státu Maryland a také Nancy Pelosiovou, významnou kongresmankou za stát Kalifornie.

V Česku jsou trochu osamělými běžci bývalý ministr školství Ondřej Liška a Klára Laurenčíková, současná náměstkyně na MŠMT. Kdoví, kam až je podpora komunitních škol dostane. Ale klidně bych jim dal i tu Nobelovu cenu. Jen tak mezi námi - nezasloužil si ji ani Barack Obama, natož pak bývalý viceprozident Al Gore (i když jeho vystoupení na téma mimoškolních aktivit na jedné akci americké Asociace učitelů a rodičů, tzv. PTA je legendární). A podpora komunitních škol v ČR je ocenění hodné hrdinství.

Stručně o vzdělávacím systému ve Velké Británii

Často se zmiňujeme o tom, jak inspirativní mohou pro nás být zkušenosti ze vzdělávacích systému a škol v zahraničí, ale málokdy si dokážeme zasadit určité myšlenky a postupy do kontextu a reálií dané země. A protože v oblasti komunitních škol je velmi dobrým příkladem Velká Británie (např. článek Komunitní školy ve Velké Británii), podívejme se trochu na její školský systém z hlediska několika základních aspektů, včetně spolupráce školy a rodičů či povinností inspekce.

Povinná školní docházka v Anglii a ve Walesu trvá jedenáct let a začíná u dětí, které dosáhly hranice pátého roku. Do jedenácti let se žáci vzdělávají v tzv. primary school a od jedenácti do šestnácti nebo osmnácti pak v tzv. secondary school. Po ukončení povinné školní docházky v šestnácti letech mohou žáci pokračovat dále v sekundárním vzdělávání. Od osmnácti let je možné ucházet se o studium na vysokých školách.

Vzdělání ve Velké Británii je bezplatné a nejvíce dětí chodí do státních škol. Nicméně někteří rodiče platí za vzdělávání svých dětí v tzv. nezávislých školách (independent schools). Pro talentované děti z rodin s nízkými příjmy je vytvořen program Assisted Places Scheme, který nabízí částečnou pomoc při placení školného na těchto školách. V Anglii a Walesu jsou některé z více tradičních nezávislých škol nazývány public schools, ačkoliv ani zdaleka nejsou skutečně veřejně přístupnými pro všechny. Četné z nich se nazývají tzv. boarding schools a mají internátní charakter, to znamená, že v nich děti také bydlí.

Nejvíce středních škol jsou tzv. comprehensive schools, které nabízejí všeobecné vzdělání dětem různých schopností. V některých případech jsou děti vybírány buď do tzv. grammar school (více akademické zaměření) nebo do tzv. secondary modern school.

Zákon o vzdělávací reformě z roku 1988 zavedl národní kurikulum (national curriculum). Jeho smyslem bylo, aby každému dítěti byl při vzdělávání poskytnut široký a vyvážený vzdělávací program. Systém je založen na tzv. základních předmětech, kterými jsou angličtina, matematika a věda, a doplňkových předmětech, jako jsou dějepis, zeměpis, technologie, hudba, umění, tělocvik a moderní jazyk. Tyto předměty tvoří základ povinného vzdělávání a musí být vyučovány ve školách v Anglii a ve Walesu. Zmíněný zákon z roku 1988 zavedl také pravidelné přezkušování dosažené úrovně v těchto předmětech. Přezkušování bylo stanoveno dosažením věku 7, 11, 14 a 16 let. Kromě těchto předmětů zůstala zachována také výuka náboženství, zavedená do školského systému v roce 1944.

Každá škola je povinna poskytnout rodičům podrobné písemné informace o škole, včetně etiky a hodnot, informace o učebním plánu a organizaci vzdělávání, o vyučovacích metodách, a zejména pak o přijímacích postupech a způsobu vyřizování stížností. Rodiče také musí dostat k dispozici Výroční zprávu správní rady (Annual Governors’ Report), která obsahuje jména a status všech členů, úplný finanční přehled a výsledky oficiálního hodnocení a veřejných zkoušek. Předtím, než škola absolvuje inspekci, se musí konat setkání rodičů s inspektory. Po inspekci musejí všichni rodiče obdržet kopii závěrečné zprávy. V rámci škol jsou rodiče zastoupeni ve správních radách, přičemž každý z nich má právo kandidovat na členství v těchto radách a hlasovat pro kandidáta podle vlastního výběru. V činnosti těchto správních orgánů mají rodiče stejná práva a povinnosti jako ostatní členové.

Z pohledu organizace výuky neexistují žádné zákonné požadavky vztahující se k počtu vyučovacích hodin nebo jejich délce. Podrobný denní rozvrh je záležitostí ředitele každé školy. Za zajímavé je možno považovat i to, že počet hodin se v jednotlivých školách liší. V Anglii a Walesu navrhl Všeobecný průvodce dobrou praxí (General Guide to Good Practise), aby dvanácti až šestnáctiletí žáci měli minimálně 24 hodin vyučování týdně. Mezi tyto hodiny patří jen ty, ve kterých jsou žáci skutečně vyučováni. Vyjmuty jsou přestávky, denní kolektivní modlení a registrace. Mnohé sekundární školy poskytují více hodin vyučování, než je navrhované minimum. Pokud jde o počty žáků ve třídách, neexistují žádné zákonné normy ani doporučení upravující minimální a maximální hranici.

Metoda přezkušování dosažené úrovně vzdělání, tolik typická pro britský vzdělávací systém, je postavena na celonárodních testech. Všechny školy jsou povinny tyto testy provádět a zveřejňovat výsledky svých žáků. Na základě výsledků těchto testů jsou v britských novinách publikovány srovnávací tabulky úspěšnosti jednotlivých škol.

V Anglii, Walesu a Severním Irsku dělají žáci v šestnácti letech zkoušky s názvem GCSE. Po ukončení povinného vzdělávání je možné pokračovat ve studiu vedoucímu k GCE A-level, AS Examinations či GNVQ, a to ve škole nebo v Further Education Institutions, které zahrnují Sixth Form Colleges poskytující hlavně všeobecné akademické vzdělání, Further Education Colleges zaměřené na odborné vzdělání a Tertiary Colleges, které zahrnují i všeobecné, i odborné vzdělání. Obdobou našich maturit jsou A Levels, které jsou obvykle skládány ze dvou nebo tří předmětů. Asi přibližně polovinu obsahu A Levels pak zahrnují AS Examinations.

Související odkazy:

Británie chystá nový systém hodnocení a organizace škol

Co je důvodem lepšího chování žáků v britských třídách?

Porovnání vzdělávacích systémů ve Velké Británii, USA a u nás

Britský vzdělávací systém

Vzdělávání dospělých a rodinné vzdělávání ve Velké Británii

Education in GB
Školská politika ve Velké Británii - Mark Hoban, stínový ministr školství Velké Británie

Kdo a jak slaví Mezinárodního den komunitních škol?

Poprvé od roku 2007 se v ČR v letošním roce opět výrazněji připomíná Mezinárodní den komunitních škol. Podařilo se toto téma prosadit do nejvýznamějších webových portálů zaměřených na oblast školství a vzdělávání (Česká škola, metodický portál RVP a Stolzova, web pro pedagogickou tradici a kontinuitu) a osobní podporu mu vyjádřila Mgr. Klára Laurenčíková, náměstkyně ministryně školství a pod ni spadající skupina pro sociální programy ve školství MŠMT.

Téma oslav mezinárodního dne se také na řadě škol efektivně prolnulo s dalšími aktivitami směřujícími k otevření školy směrem k veřejnosti, celoživotnímu vzdělávání a posílení role školy jako komunitního, společenského a kulturního centra. Na pražské ZŠ Hanspaulka a na ZŠ Jihomoravské náměstí v Brně se konají akce na podporu čtenářství souvisejících s akcí Březen - měsíc čtenářů. Tadičně se bude 1. března konat snídaně pro rodiče na ZŠ Hostýnská. Co se tedy konkrétně chystá anebo už uskutečnilo?

ZŠ Jihomoravské náměstí v Brně

V Brněnské městské části Slatina proběhne čtení v místní knihovně (už druhým rokem), kterého se zúčastní především žáci, ale předčítat a diskutovat o své oblíbené dětské knížce bude také ředitelka školy, starosta, místostarosta, jedna radní a další. Kvůli jarním kvůli jarním prázdninám se akce nemohou uskutečnit v termínu 1. března, ale pro změnu se uskuteční dva běhy 8. a 9. března.

ZŠ Hostýnská, Praha

Na této škole, jako jedné z mála (možná jediné v ČR) "slaví" mezinírodní den komunitních škol každoročně. A jako každý rok zorganizovali "snídani ve škole" pro rodiče. Je to takové neformální dopolední setkání, seznámení s aktivitami komunitního centra Kruh, s jejich činností ve škole apod. Podporu jim poskytuje společnost Billa (poskytuje zdarma občerstvení). Pozvání na snídani je kromě rodičů a veřejnosti směřováno i zástupcům Radnice Prahy 10 a dalším organizacím a jednotlivcům v okolí školy

Základní škola Brno, Pavlovská 16

Oslavy mezinárodního dne komunitních škol v Brně - Kohoutovicích nejsou vázány pouze na 1. března, ale v měsíci březnu je už po několik let školou a občanským sdružením Škola jako centrum komunity pořádán Divadelní týden, což je určitě nejrozsáhlejší a nejoblíbenější akce školy. Každý rok v tomto týdnu vystoupí 2 až 4 divadelní soubory ze školy pro publikum, které tvoří současní i bývalí žáci školy, jejich rodiče a široká kohoutovická veřejnost. Žáci představují divadelní a muzikálová představení, která nacvičují s velkým nadšením pod vedením svých učitelů a externích spolupracovníků. S některými z těchto představení se pak zúčastňují vyhlašovaných soutěží amatérských divadelních souborů.

Základní škola Hanspaulka, Praha

Základní škola Hanspaulka uskutečnila besedu "Co by měly děti číst a co číst dětem?", která proběhla v pondělí 1. 3. 2010 ve školní knihovně ZŠ Hanspaulka. Účastníci se dozvěděli o knihách pro děti a jejich autorech, o projektu Celé Česko čte dětem, o tom, proč je čtení důležité a proč by měly děti číst a v neposlední řadě také o tom, co nabízí knihovna dětem i dospělým. V průběhu března se uskuteční ještě jedna beseda pro rodiče o nebezpečích na internetu a kyberšikaně, kde se bude mluvit o ochraně dětí ale i o přínosech internetu.

Základní škola Bohdíkov a Areál Pivoňka

Tyto dvě organizace, které patří k propagátorům komunitních škol na Olomoucku, připravily na škola v Bohdíkově na 1.3. Den otevřených dveří, který potrvá celý týden. Cílem je ukázat možnosti školy jako snadno přístupného centra otevřeného celé komunitě.  Areál Pivoňka se zaměřili na vylepšení webových stránek a informují o tom, že se hlásí ke komunitním školám, kterým chtějí pomáhat. Na jejich webu je také možné najít základní informace o tom, jak pojmu komunitní škola rozmět a jaké možnosti podpory se jim může dostat.