Komunitní školy - zapojení rodičů a rodin

Následující článek je překladem části textu Martina Blanka, ředitele americké organizace Coalition for community schools (Koalice pro komunitní školy).

Přijďte do komunitní školy a okamžitě poznáte, že je to zvláštní místo. To proto, že je to víc než jen škola, jak jsme o ní zvyklí uvažovat – je to také sada záměrně vytvářených partnerství, poskytující podporu a příležitosti, které jsou důležité pro studenty, rodiny a okolní komunitu. Partneři v komunitě mohou zahrnovat agentury poskytující zdravotní a sociální služby, skupiny na podporu rodiny, instituce vyššího vzdělávání, organizace na rozvoj mládeže, státní správu, komunitní skupiny a další – ale všichni sledují společný cíl: vytvořit nezbytné podmínky pro to, aby se všechny děti mohly učit co nejlépe.

Komunitní školy jsou otevřené po celý den, každý den, o večerech a víkendech, v létě. Jsou to centra obce, která posilují rodiny a komunity tak, aby mohly co nejúčinněji přispět ke vzdělávání studentů a jejich rozvoji. Komunitní školy staví učení směrem k podmínkám, úkolům a výzvám komunity a snaží se využívat reálné zážitky studentů k vytvoření stimulujícího učebního prostředí.

V naší nedávné zprávě „Making the Difference: Research and Practice in Community Schools“ ukazuje Koalice pro komunitní školy pozitivní dopad komunitních škol na studenty, rodiny, školy a komunity. Je zde uvedeno pět podmínek pro vzdělávání, které se komunitní školy snaží naplnit:

• Škola má silné jádro vzdělávacího programu, naplňovaného kvalifikovanými učiteli.

• Studenti jsou motivovaní a zapojení do procesu učení se.

• Základní fyzické, mentální, emocionální a zdravotní potřeby studentů a rodiny jsou jasně určeny.

• Je zde vzájemný respekt a efektivní spolupráce s rodiči a rodiny.

• Pozitivní zapojení komunity posiluje bezpečné, podporující školní klima.

Uvědomělé partnerství zaměřené na zapojení rodiny a studentů je jádrem přístupu komunitních škol. Tento integrovaný přístup k výuce se dobře vyrovnává s národními „PTA“ (Parent - Teacher Association) hodnotami integrity, inkluze, respektu, závazků, tvorby komunity, a odpovědnosti. Vytváří také vzájemné vztahy mezi školami, rodinami a partnerskými organizacemi, takže tyto vazby mají přímý vliv na učení žáků a studentů.

Zdroj: Olga Heifets and Martin Blank: Community schools Engaging Parents and Families, in: Our children, Tha National PTA Magazine, Volume 29 Number 4, January/February 2004, http://www.communityschools.org/images/Media/OurChildren.pdf

O Martinu J. Blankovi se více dozvíte na odkazech: Coalition Staff, CV

Organizační schéma komunitní školy v New Yorku, USA

Toto schéma znázorňuje, jak jsou personálně pokryty komunitní aktivity v rámci organizačního "pavouka" jedné komunitní školy zřízené The Children’s Aid Society (CAS), neziskové organizace, která pracuje s veřejnými školami v New York City. V současnosti působí na 21 školách v New Yorku, přičemž úzce spolupracuje s Odborem školství tamní samosprávy.

Zdroj: Momoko Kumagai, prezentace "Community School Development in Japan and in the U.S." přednesená na Letní škole komutního vzdělávání, SSŠ Brno, 2008

Odraz konceptu komunitní školy v ŠVP - výběr z "Analýzy připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol" MŠMT

Tradiční pojetí školy vytvářelo donedávna podmínky pro zcela odlišný typ jednání na pracovištích, charakterizovaný individualismem a soupeřením. Učitel zde vystupuje jako jedinec, který řídí práci žáků ve třídě, určuje metody a formy práce, veškerá rozhodnutí jsou v jeho kompetenci, veškeré dění spadá pod jeho zodpovědnost. Vzhledem ke svým osobním odborným kvalitám nepotřebuje své postupy konzultovat ani nijak spolupracovat s ostatními. Ve velkých školách tomuto stavu nahrává i kabinetní rozložení pedagogického sboru a malé množství příležitostí ke společnému setkávání. Současná škola by však měla fungovat především na vztazích partnerství a spolupráce, stávající pedagogické sbory by měly vystupovat jako sehrané kooperující týmy.

Přestože se proces tvorby ŠVP tímto pojetím velmi přibližuje podmínkám a charakteristikám budování komunitní školy, k prolnutí komunitní dimenze školy s dokumentem ŠVP došlo jen na malém počtu ze 40 škol sledovaných v rámci Analýzy připravenosti prostředí Analýza připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol.

Přestože se řada škol snaží o propojení kurikula a života v obci, včetně integrace výuky a praxe a jde jim o prolnutí obsahu vzdělávání s životem v obci, přímo se koncept komunitní školy prolíná se ŠVP pouze v případě SOŠ a VOŠ sociální v Dubí, která oblast komunitní práce a komunitního vzdělávání učinila součástí svých školních praxí a ročníkových projektů. Stejně tak se komunitní prvky objevují, byť pouze dílčím způsobem, např. v ŠVP ZŠ Plaňany, ZŠ Pavlovská v Brně či na ZŠ Hanspaulka v Praze.

Nicméně na druhé straně existují školy, které koncept komunitní školy budují pouze ve vazbě na vzdělávání dospělých a prolnutí s kurikulem a ŠVP nezvažují nebo přímo z různých důvodů odmítají. To je případ 8 středních škol účastnících se projektu Podpora rozvoje komunitních škol, realizovaného Moravskoslezským krajem v letech 2006 – 2008. Na každé ze zúčastněných škol byl stavebními úpravami a vybavením počítači a multimediální technikou vytvořen prostor komunitního a informačního centra pro veřejnost. V tomto prostoru se v různé míře konají vzdělávací kurzy (zejména jazykové a počítačové) pro veřejnost, někde doplněné o malé kulturní pořady. Jak zdůrazňují představitelé ze škol zúčastněných v tomto projektu, které byly také součástí sledovaného vzorku, jedná se o doplňkovou činnost školy, která nijak nesouvisí s jejím hlavním posláním realizace programů pro studenty, a tedy není nijak zohledněna v kurikulárních dokumentech.

Podobně se k procesu budování komunitní školy staví např. ZŠ a MŠ Bory, u níž také ředitel zdůrazňuje, že komunitní aktivity jsou vedeny snahou o rozšíření nabídky pro občany o vzdělávací akce, které také dají prostor pro setkávání různých skupin obyvatel, čímž se mohou projevit pozitivní dopady na aktivizaci veřejnosti a rozvoj kvality života v obci. Dopad na žáky je však podle něho spíše zprostředkovaný, neboť aktivity komunitního programu nejsou koncipovány ve vazbě na ně.

Obecně je možno říci, že každá snaha o změnu či inovaci s sebou nese spoustu úskalí, ať již se jedná o nedostatek podpory a zaujetí či nejrůznější osobní předsudky. Na prvním místě stojí otázka motivace pracovníků. Namísto formy autoritativního předkládání uvažovaných změn je daleko výhodnější a účinnější přesvědčit pracovníky o tom, že oni sami vlastně mají touhu něco měnit, a že myšlenka změny je jejich osobním nápadem. Mají-li lidé pocit, že je jim něco vnucováno, aniž by oni sami v tom viděli pro sebe nějaký smysl, lze předpokládat, že s jejich spoluprací nemůžeme počítat. Důležitým úkolem managementu školy tedy je postupovat velmi citlivě a obezřetně a přenechat lidem pocit, že v probíhajícím procesu mají obrovskou zásluhu především oni.

Zdroj: Analýza připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol, MŠMT, 2008

Pojetí komunitní školy v ČR

Z hlediska aplikovaných přístupů ke konceptu komunitní školy můžeme v ČR vysledovat několik typů pojetí komunitní školy. Je zde skupina škol, které řeší skrze naplňování konceptu komunitní školy problém se zřizovatelem, zejména naráží na jeho neochotu školu podporovat. Snaží se ovšem koncept komunitní školy oddělit od běžné funkce a činností školy (např. komunitní škola ano, ale ne pro děti). Tento přístup je navíc možné vysledovat jak u škol na venkově, tak i v městském prostředí. Na středních školách představuje toto pojetí hlavní náplň obsahu pojmu komunitní školy.

Úzká vazba na komunitu školy se projevuje vlastně pouze u waldorfských škol (základních i středních), kde se sice nehovoří o komunitní škole nebo komunitním vzdělávání, ale principy waldorfské školy s nimi úzce souvisí, neboť chápou školu jako společenství lidí vázaných na školu. Neorientují se primárně směrem ke komunitě vně školy (nepracují s pojmem geograficky vymezené komunity), nicméně snaží se realizovat pravidelné akce pro veřejnost.

Někdy komunitní program zajišťuje občanské sdružení při škole, a to ze dvou důvodů – buď zřizovatel nechce škole povolit doplňkovou činnost anebo ředitel nechce řešit problematiku bezpečnosti dětí při komunitních aktivitách, a tak přenese zodpovědnost na toto občanské sdružení.

Dalším typem je multikulturní škola, spíše se ovšem jedná o školy v lokalitách s velkým procentem romského obyvatelstva v nepříznivé sociální situaci (např. CZŠ Přemysla Pittra nebo ZŠ Předlice). Koncept komunitní školy je pro ně existenční záležitost, protože pokud chtějí vzdělávat děti, musí nejprve (anebo současně) vychovávat a vzdělávat rodiče a širší příbuzenstvo. Nabízí se srovnání s přístupem škol v USA, kde dovzdělávání rodičů ze sociálně slabého prostředí je velmi propracované. Další skupinou jsou školy, které chápou, že bez spolupráce s rodiči nemohou do budoucna úspěšně existovat. Pak jsou zde ještě střední školy tvořící ŠVP, které sice nemají jasnou představu o vlastním komunitním programu, nicméně realizují aktivity komunitního charakteru skrze žáky – mnohde zastřešují aktivity žáků pro komunitu.

Školy, které mají dlouhodobou úspěšnou zkušenost s budováním a posilováním svého komunitního programu, bez ohledu na velikost a charakter lokality, v níž působí (např. ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze, stejně jako ZŠ a MŠ Višňové na Znojemsku), považují za základní pilíře komunitní školy smysluplné vyplňování volného času žáků, aktivní spolupráci rodičů se školou, další vzdělávání veřejnosti a získávání finančních i materiálních partnerů. Škola je jimi vnímána jako služba, která vnímá poptávku veřejnosti a otevírá se dětem, veřejnosti, zřizovateli i dalším organizacím. Ve škole, která je otevřená, vznikají lepší vztahy mezi všemi zúčastněnými, což přispívá k dobré a tvůrčí atmosféře. Žáci mají možnost zapojit se do rozhodování o své škole prostřednictvím parlamentu, rodiče jsou zváni ke spoluúčasti prostřednictvím Školské rady (případně Sdružením rodičů či jinou občanskou iniciativou při škole), která společně s vedením školy určuje na pravidelných setkáních společné cíle týkající se místní komunity a organizuje různé akce.

Hlavním nositelem a iniciátorem konceptu budování a posilování komunitního rozměru školy je ředitel. Ředitel na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze k tomu dodává: „Je to vlastně přirozené, protože ten dává škole impulsy k rozvoji a zejména při implementaci nových věcí a myšlenek to musí být ředitel, kdo je posouvá dopředu.“

Zdroj: Analýza připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol, MŠMT, 2008
 
Odkazy na zajímavé komunitní školy:

Základní škola Hanspaulka, Praha, Rozhovor s ředitelkou Marií Pojerovou

Základní škola a mateřská škola Lyčkovo náměstí, Praha, Rozhovor s ředitelem Janem Kordou

Základní a Mateřská škola Višňové

Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12, Rozhovor s Ivou Cichoňovou, ředitelkou ZŠ Angel

Iniciativa Ondřeje Lišky na podporu komunitních - je to ještě živé téma?

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy pronesl v rozhovoru pro časopis Moderní vyučování, publikovaný dne 22.3.2008 následující slova:

Komunitní škola je pro mě školou, která se nebojí otevřít veřejnosti v lokalitě svého působení. Školou, která vnímá kulturní, sociální a vzdělávací potřeby místa, kde působí, a má kromě klasického vzdělávání žáků ambici vytvářet nabídku aktivit, které budou uspokojovat místní potřeby v oblasti celoživotního učení. Je školou, která žije a rozvíjí se spolu s občany a opouští tradiční formu nadřazené "kamenné" instituce, která nepotřebuje komunikovat s okolím. Školou, která se svou otevřeností hlásí k principům spuštěné reformy našeho školství a sebevědomě prezentuje široké veřejnosti svou práci s žáky a kvalitu svého školního vzdělávacího programu.

Velmi podporuji myšlenku role školy jako Centra rozvoje místní komunity (v oblasti vzdělání, kultury, podpory místního partnerství, zapojování rodičů a seniorů do života školy, konkurenceschopnosti místní ekonomiky, ... apod.). Přál bych si co nejvíce takových škol a budu podporovat všechny, které najdou odvahu naplňovat moderní evropské trendy ve vzdělávání.

V rámci resortu MŠMT zřizuji pracovní skupinu (jejímž členem je i Ing. Vladislav Vik a další odborníci v dané oblasti), která se věnuje rozvoji konceptu komunitních škol. Bude nacházet a odstraňovat překážky související s dosud platnou legislativou, meziresortními kompetencemi jiných ministerstev (např. v oblasti práce a sociálních věcí) a připraví podklady pro systémovou podporu komunitních škol v rámci ESF (Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost).

Článek je k dispozici na adrese:
http://www.zeleni.cz/8548/clanek/skola-a-komunita/

P.S.: Vážím si snahy Ondřeje Lišky o reformu školství obecně, ale samozřejmě aktivity na podporu komunitních škol se mi líbí nejvíc. Ale uběhly dva roky a systémový projekt tady stále není. Samozřejmě to není jeho chyba - spíše je potíž v celé té ministerské mašinérii, která je jako pomalu jedoucí, těžkotonážní stroj. Když teď zkusíte otočit volantem, tak než se všechna ta zatuhlá kolečka pohnou, bude vás to stát hromadu sil a možná ani nikam nedojedete. Ale přesto mám otázku: Vrátil by se Ondřej Liška k tomuto tématu, kdyby se stal znovu ministrem?

Prezident Obama o komunitních školách

Během diskusního panelu Bílého domu v rámci pracovního summitu, hovořil prezident Obama o komunitních školách. Pozastavil se u návrhu Randi Weingartenové z Americké federace učitelů, která navrhla konkrétní představu role školy. Prezident řekl: "Komunitní školy, zejména ve venkovských oblastech, mohou rodičům nabídnout příležitost v odpoledních hodinách získat odbornou kvalifikaci a vzdělání na stejném místě, kde jejich děti se učí během dne, a já si myslím, že je to skvělý nápad, který stojí za prozkoumání."

Video je ke shlédnutí na adrese: http://www.youtube.com/user/communityschools#p/a/u/0/ufShHF_CNj4

Přepis celého vystoupení naleznete na stránkách Bílého domu Remarks by the President and Q&A at the Closing Session of the Forum on Jobs and Econ

Více o Randi Weingartenové, současné prezidentce Americké federace učitelů se můžete dočíst na http://en.wikipedia.org/wiki/Randi_Weingarten.

ML

Tony Blair mluví o komunitních školách

Pokud se ještě ve vašem okolí najdou lidé, kteří zpochybňují smysl komunitní školy anebo mluví o tom, že se jedná o menšinovou myšlenku, měli by se podívat na tento vidozáznam http://www.youtube.com/user/communityschools#p/a/u/1/RMLmEKIu10M.

Dne 28.října 2009 se v organizaci nazvané Centrum pro americký pokrok (Center for American Progress) konala diskuse o komunitních školách. Speciálními hosty byli: Tony Blair, bývalý předseda vlády Velké Británie, Arne Duncan, americký ministr školství, a Republikán Steny Hoyer, vůdce republikánské většiny v Kongresu. Pro kompletní přepis vystoupení a shlédnutí celého video záznamu navštivte adresu: http://bit.ly/communityschools1

Postřehy z Mezinárodní konference Nové školy 2007 - Komunitní školy v USA – Jane Quinn – The Childern´s Aid Society

· v USA cca 100 000 státních škol, není spočítáno, kolik z nich je komunitních
· školy podporuje místní správa pro státní školy – úloha ministerstva školství je podpůrná, nediktuje jim kurikulum – demokratizace v praxi
· v USA cca 25% rodičů dává své děti do státních škol, dále jsou školy soukromé a církevní
· místní komunita je zapojena do života školy – důležité je partnerství mezi školou a místními občany, kteří mohou obohatit činnosti školy, dochází k integraci doplňkové podpory a služeb do ústředního vyučovacího programu
· v USA existuje několik modelů komunitních škol => snaha a úsilí o spolupráci
· projekty jsou spřátelené, nejsou konkurenční
· společným cílem je, abychom oslovili politiky
· máme k dispozici výzkum, který podporuje rozvoj komunitního vzdělávání
· lobujeme za komunitní školy a musíme zdůraznit, že vycházíme z důkladného průzkumu, je to důležité pro praxi
· způsob, jak by měla integrace postupovat, má určité společné body, ale každá škola má svůj přístup
· ve školách pracujeme o víkendech i o prázdninách => otevřená komunitní škola je obohacením programu – spousta dětí využívá prázdniny k tomu, aby dobrovolně pracovaly na svém školním prospěchu
· rodiče jsou partnery svých dětí => pomáhají jim získat vzdělání
· otevíráme školu rodičům, kteří nemluví anglicky – pomáháme jim naučit se tuto řeč
· zaměřujeme práci s rodiči i na zvyšování jejich kvalifikace
· poskytujeme podporu v oblasti zdravotnické a sociální, v oblasti zubní péče a duševního zdraví, pomáháme odstraňovat různé překážky
· komunitní školy zaměstnávají členy komunity, aby pracovali na určitých vzdělávacích programech
· zkušenosti se zaváděním komunitních škol ve středním školství nejsou rozsáhlé, ale pracujeme na nich
· zkoumáme výsledky komunitního vzdělávání (Joy Dryfoos – obecná analýza všech výzkumných studií ke komunitnímu vzdělávání v USA), shrnutí a zhodnocení výsledků komunitního vzdělávání
· máme k dispozici 49 studií – některé body jsou velmi kladně hodnoceny, prokázaly jednoznačné zlepšení vzdělávání dětí na komunitních školách
· práce s výsledky komunitních škol je pro nás velmi důležitá, pracujeme s nimi – dokumentujeme výsledky a zjištěné chyby se snažíme napravovat => spojení teorie a praxe, koalice v různých oblastech, interdisciplinární přístup
· komunitní vzdělávání je podporováno nadacemi, státními i regionálními organizacemi
· neustále pracujeme na výměně zkušeností, snažíme se ovlivňovat politiky
· do činnosti komunitní školy zapojujeme představitele sociálních a zdravotních služeb a rodiče
· snažíme se, aby každodenní program školy korespondoval se životem komunity
· zapojujememe komunální politiky, mluvíme o tom, kolik to stojí a jak si zajistit financování
· v projektu „Komunitní centra 21. století“ dotace 1 miliardy dolarů na podporu mimoškolních činností
· máme svého člověka v kongresu – Steny Hoyer podporuje komunitní školy i komunitní vzdělávání v USA, zasadil se o novou legislativu (snaha získat finance pro ředitele škol)
· komunitní školy jsou zakotveny do federální legislativy (žádné dítě nesmí zůstat pozadu)
· vzděláváme ředitele škol a koordinátory, aby byli nakloněni myšlence komunitní školy a jejímu prosazování, v této oblasti pracujeme se správo škol, rozšiřujeme technickou pomoc, pořádáme konference, abychom podpořili předávání zkušeností na širší bázi – můžeme se od sebe vzájemně hodně naučit
· komunitní školy jsou strategií rozvoje školní reformy komunitní školy jsou v USA již v šesté generaci (studie Rogers), i když se nestaly součástí infrastruktury, protože se dříve nevěnovaly školním programům

Zdroj: Záznamy z konference, zpracovala Bc. Hana Knapová
Odkazy:
http://www.communityschools.org/
http://www.childrensaidsociety.org/
http://www.americanprogress.org/issues/2009/10/pdf/community_schools.pdf
http://www.komunitnivzdelavani.cz/index.php?page=8&section=3&sub=3 - článek v češtině

Komunitní školy ve Velké Británii

Cílem koncepce školského systému Velké Británie je, aby do roku 2010 byly všechny školy komunitní. Ve Velké Británii se mluví o komunitních školách jako o „rozšířených školách“. Proběhly zde rozsáhlé výzkumy a na základě jejich výsledků byla vytvořena koncepce, která podpoří rozšiřování služeb poskytovaných školou jako reakci na poptávku v místních komunitách. Byly vytvořeny principy, které by měly být na komunitních školách dodržovány.

Zavádění komunitních škol ve Velké Británii probíhá za plné podpory vlády a agenda je zpracována legislativně. Vláda pověřila v roce 2005 nevládní organizaci ContinYOU(založena v roce 1980 jako Rozvojové centrum komunitních škol), aby poskytovala technickou pomoc všem vzdělávacím úřadům v Anglii, Walesu a v Severním Irsku, které pomáhají státním školám v přeměně na školy komunitní. ContinYou je rozvojová agentura, která zkouší nové přístupy, šíří jejich výstupy a poskytuje služby.

ContinYou vychází ve svém programu ze tří pilířů:

• 
  
  Učení je mnohem více než to, co se děje ve škole,
• 
  
  Učení je celoživotní proces
• 
  
  Přístup ke vzdělání je klíčový faktor k dosažení sociální spravedlnosti

V roce 1993 byla ve Velké Británii založena školní inspekce, která významně působí v oblasti ověřování zajištění principů komunitního vzdělávání na školách. Každá škola si ale stanoví své cíle, ke kterým chce dojít, a na základě jejich plnění je hodnocena. Škola navazuje partnerství s místními organizacemi, které se podílejí také na rozhodování.

Vláda přiděluje finanční prostředky na funkci koordinátora komunitního vzdělávání. Proces přeměny škol na komunitní probíhá postupně. Průběžně jsou výsledky komunitní činnosti školy monitorovány a vyhodnocovány. V současné době už je k dispozici spousta materiálů, kde jsou nasbírané zkušenosti analyzovány a využívány v dalším procesu uvádění koncepce do praxe. Zkušenosti z prvních pěti let zavádění komunitních škol byly zpracovány a vydány knižně.

První zkušenosti ukázaly, že bude třeba provést personální reformy a změnit postavení učitele ve škole. Učitelů byl nedostatek, nebyli dostatečně motivováni a ze školství odcházeli. Výzkumy byly zaměřeny na to, jak situaci řešit. Výsledky ukázaly, že učitel pracuje 60 – 70 hodin týdně. To bylo třeba změnit. Podrobně byly analyzovány činnosti, které učitel musí ve škole vykonávat. Zjistilo se, že některé úkoly nemusí být nutně prováděny pedagogickým pracovníkem. Proto bylo umožněno zaměstnat ve školách pomocníky. Učitelům se odlehčilo a začali se více věnovat pedagogické činnosti.

Dalším principem, který se ukázal jako velmi důležitý, bylo zlepšení spolupráce všech složek, které ovlivňují výchovu dítěte. V prvé řadě samozřejmě rodiny, ale také ostatních organizací, které s dítětem pracují. Přístup k dítěti nemůže být vnímán pouze z pohledu jeho vzdělávacích, tedy školních potřeb, ale také sociálních. Vznikl odbor služeb pro děti a dětské správní rady, jejichž prostřednictvím se sdružují finanční prostředky na podporu služeb pro děti a je lépe zajištěno jejich efektivní využití. Cílem je, aby všem dětem byly dány rovné šance na vzdělávání.

Jak k tomu podotýká Pam Boyd, zástupkyně ředitele ContinYou UK a vedoucí pobočky ve Walesu: "Pouhé zkvalitnění procesu učení a vyučování ke zlepšování studijných výsledků nestačí. I to nejlepší učení a nejlepší vzdělávání nezapojuje spodních 10 procent dětí, které mají specifické potřeby. K tomu, aby byly zapojeny všechny děti, je třeba vnímat všechny potřeby dítěte. V současnosti je prokázáno, že výsledky dětí v komunitních školách jsou dvakrát lepší než národní průměr v celé zemi."

ML

Další informace o komunitních školách ve Velké Británii naleznete na následujících odkazech: http://www.modernivyucovani.cz/temata/zahranicni-zkusenosti/94-nnost-komunitn-kol-komunitnkoly-v-briti-a-praze.html

Komunitní vzdělávání v zahraničí - 1. část

Ve světě je podpora konceptu komunitní školy a komunitního vzdělávání jako celku na různé úrovni. V mnoha zemích existují snahy o propojení školy a komunit, ve kterých působí, o jejich otevření veřejnosti a rozšíření jejich působnosti mimo vzdělávání dětí. Tyto snahy jsou na různém stupni vývoje a dostává se jim různé podpory ze strany veřejnosti, samospráv, ministerstev a vlády. Tam, kde se komunitní vzdělávání stalo běžnou součástí života, existuje velká podpora rozšiřování této myšlenky, není však snadné získat pro tento styl práce nezainteresované osoby nebo instituce. Je to dlouhodobý proces, který stojí velké úsilí, ale podle zkušeností od nás i ze zahraničí, rozhodně stojí za to ho vynaložit.

Analýza prostředí

Důležitým faktorem pro spuštění projektů komunitního vzdělávání je nepochybně znalost prostředí a jeho potřeb. Budeme-li vycházet z toho, že základním cílem snažení škol, tedy i komunitních škol a tím pádem i komunit, je zlepšení života dětí, mělo by být tedy společným zájmem těchto aktérů vyvíjet aktivity, které budou takto směřovány.

V Nizozemí školy vytvořili pedagogický rámec, který definuje obecné cíle pro školy, ze kterých komunitní školy vycházejí. Jeho pilířem je učení pro skutečný život a ve skutečném životě. Učení má potom smysl nejen pro děti samotné, ale i pro celou komunitu. Opět je nutné vycházet z prostředí, analyzovat ho a vyhledávat aktivity, se kterými je dobré dále pracovat ve prospěch žáků, veřejnosti, organizací a institucí, které v lokalitě působí.

V Belgii (Flandrech) byla komunitní škola vyhlášena oficiálním programem, ke kterému se mohly školy přihlásit. Na začátku bylo ovšem nutné vysvětlit koncept komunitní školy, její cíle a důležitost pro rozvoj dětí. I zde byla jedním z důležitých faktorů myšlenka propojit práci různých organizací a sektorů, které se zabývají práci s dětmi a pro děti a jejichž aktivity mohly v některých případech být konkurenční nebo ne příliš efektivní. Bylo nutné dojít ke shodě na společném rámci tak, aby hlavním cílem bylo zlepšení života dětí.

Se stejnou myšlenkou se setkáváme i ve Velké Británii, kde se ukázalo jako velmi důležité zlepšit práci všech složek, které ovlivňují výchovu dítěte a výsledkem tohoto snažení byl vznik odboru služeb pro děti a dětské správní rady, jejichž prostřednictvím se sdružují finance na podporu služeb pro šance na vzdělávání. Výzkumy ukázaly, že zkvalitnění procesu učení není dostačující pro zlepšení studijních výsledků, ale je nutné vnímat a uspokojovat i další potřeby dětí. Výsledky dětí v komunitních školách v Británii se ve výzkumech ukázaly dvakrát lepší než národní průměr.

Situace v USA vychází do velké míry z partnerství mezi školou a místními občany a silné roli rodičů jako partnerů dětí, kteří jim pomáhají získat vzdělání. Vzhledem k etnickému i sociálnímu složení žáků hrají školy důležitou roli v podpoře rodiny a jejích potřeb. Škola integruje služby nejen vzdělávací, ale i sociální a zdravotní. Komunitní školy se zaměřují i na vzdělávání rodičů a ostatních dospělých v komunitě a podle potřeb dané komunity nabízí podporu.

Jak rozumět pojmu komunitní škola?

Každý, kdo by chtěl alespoň trochu seriózně uvažovat o myšlence školy jako komunitního centra by si měl položit otázku, jaké jsou vlastně prvky aktivit školy, které posilují její komunitní rozměr? Proto, abychom vám usnadnili toto uvažování, pokusíme se vysvětlit základní pojmy, tak jak s nimi pracují školy s dlouhodobější zkušeností v naplňování a posilování komunitní dimenze školy.

• Komunita
  Komunita je skupina osob, které spolu žijí nebo pracují - členství v komunitě založeno na duchovních vazbách, které spolu lidé sdílejí (původ, víra, hodnoty). Může být ovšem chápána i jako geografická oblast, ve které lidé žijí (sídelní komunita) - v této komunitě jde o společné obývání sociálně vymezeného fyzického prostoru. V souvislosti s komunitní rozměrem školy uvažujeme většinou právě toto druhé pojetí komunity.
• Komunitní školaKomunitní škola je každá škola, která do procesu vzdělávání zapojuje místní občany, čímž obohacuje výuku dětí, dospělých a v důsledku toho i celou komunitu. Projevuje se to tím, že chod školy a směr výuky neovlivňují pouze učitelé, ale i děti, rodiče a všichni lidé z komunity, kteří mají zájem. Taková škola nabízí nejen vzdělávací, ale i kulturní, rekreační, zdravotní a sociální program a také poskytuje své prostory k dispozici pro celou komunitu.
• Principy komunitního vzdělávání
  Abychom pronikli hlouběji do chápání principů komunitního vzdělávání, měli bychom si připomenout, že vzdělávání je celoživotní proces. KV je specifické tím, že dává příležitost pro místní občany a školy, organizace a instituce, aby se staly aktivními partnery při řešení otázek vzdělávání a problémů komunity. K naplňování tohoto cíle KV využívá zdroje komunity - spojuje členy komunity k tomu, aby označili a propojili potřeby a zdroje komunity takovým způsobem, který pomůže lidem pozvednout úroveň jejich života v komunitě. Proto je třeba neustále připomínat, že každý v komunitě jednotlivci, podnikatelé, veřejné i soukromé instituce mají stejnou zodpovědnost za kvalitu života v komunitě.
  

Charakteristika a rysy komunitního vzdělávání

• Kurikulum zaměřené na komunitu
  Centrem obce se může škola stát pouze tehdy, když bude otevřená spolupráci s aktivními rodiči, bývalými žáky a široké veřejnosti. Je důležité, aby se o škole vědělo. Na opakovaných neformálních setkáních s rodiči i dětmi je třeba skládat účty ze své činnosti a do programu školy zahrnout všechny pozitivní podněty z komunity(veřejnosti, rodičů i žáků).
• Zapojení rodičů
  Častější kontakt učitelů s rodiči umožní lépe odhalit příčiny v poruchách chování žáků. Proto škola chce pořádat schůzky s rodiči častěji v průběhu roku a nejednat na nich pouze o známkách, ale také o koncepci výchovné práce školy.
• Role komunitního koordinátoraDůležitou roli v budování komunitní školy hraje funkce tzv. komunitního koordinátora. Zkušenosti ze ZŠ Angelova v Praze Modřanech či ZŠ Pavlovská v Brně Kohoutovicích ukazují, že tuto roli nemůže vykonávat učitel jako doplní svého úvazku. Činnosti koordinování komunitních aktivit je třeba se věnovat s plným nasazením a jakékoli další povinnosti, které s touto činností nesouvisí, působí jako překážka a deformují zvolené cíle. Pokud roli komunitního koordinátora zastává učitel, nemůže kvalitně a dostatečně plnit ani jednu z rolí a jeho působení je zdrojem mnoha konfliktů.
  Dalším krokem je srozumitelné informování především široké veřejnosti a učitelů o tom, co komunitní plánování znamená, co nabízí, co bude vyžadovat, v jakých krocích a čase bude asi tak probíhat.
• Každý je učitelem
  Je důležité, aby se žádný z aktérů nepovyšoval nad kolegy ani nad žáky. Není lehké přijmout zásady, že v rámci spolupráce je nutné nevysmívat se, neponižovat druhé a respektovat odlišný názor. Je třeba všechny zúčastněné informovat o záměrech a cílech a hledat na všech spíše to, co je na nich pozitivní.
• Každý je žákemZákladním bodem koncepce komunitní školy je snaha o zajištění pozitivního rozvoje osobnosti každého dítěte, ale i učitele a rodiče. Vyučovací proces je postaven na takových metodách práce, které pozitivní rozvoj osobností dětí umožňují a podněcují. Záleží na každé škole, jakými aktivitami bude rozvoj osobnosti svých žáků i učitelů posilovat.

Věříme, že Vám výše zmíněný text může pomoci při cestě k rozvíjení otevřené a přátelské školy, která účinně spolupracuje s veřejností i s ostatními subjekty, umí efektivně propagovat svou práci a chce být skutečný vzdělávacím, kulturním a společenským centrem své obce.
ML

Odkazy:
http://www.modernivyucovani.cz/rozhovory/95-rozhovor-komunitnkoly-potjeme.html
Výstupy z mezinárodní konference Role komunitních škol ve městech

Trocha teorie z nenudné historie komunitní školy

Přestože je pojem komunitní školy poměrně starý, pořád jej mnozí lidé berou jako něco, co se vymyká tradici českého školství. Minimálně proto stojí za pozornost se historií a obsahem tohoto pojmu trochu věnovat. Pokusíme se potvrdit předpoklad, že veškeré komunitní aktivity, tedy i práce s dospělými a organizování veřejnosti musí mít zřetelný vliv a dopad na kvalitu vzdělání a učebního prostředí pro děti. Tento závěr je zásadní z toho důvodu, že existuje stále více iniciativ, které samy sebe identifikují jako komunitní školy, byť nemají ani příslušný status a zejména nenaplňují výše zmíněný aspekt.

Když se řekne komunitní

Pokud půjdeme do obecnějšího vymezení tohoto pojmu, tak "Komunita" (slovo latinského původu znamenající spolu, mezi s sebou) je společenství osob, které sdílejí určitou vizi vzájemně společných představ a zájmů. Komunita charakterizuje zejména sdílené vzájemné interakce vycházející ze společenských potřeb nebo osobních cílů. Neomezuje se jen na elektronickou podobu, ale předpokládá živá setkání ovlivňující osobnostně sociální potenciál členů.Komunity se vytvářejí na konkrétním místě (obec, škola, občanské sdružení, církev, firma …).

Jedna z možných definic

Myšlenka komunitní školy, nebo chcete-li školy jako komunitního centra, je obrazem volného toku informací, znalostí a dovedností mezi různými skupinami občanů, které vede k rušení bariér mezi školou, rodiči, žáky, učiteli, politiky, aktivisty, podnikateli apod. a v důsledku vede i ke zkvalitňování způsobů vzdělávání.
Toto vymezení je jakýsi ideální stav, ke kterému se patrně chce přiblížot každá škola, ať už si její představitelé uvědomují koncept komunitní školy, či je jim z hlediska nějakého vymezení zcela lhostejný. Je totiž zajímavé, že na řadě škol, které bychom mohly s klidným svědomím jmenovat jako příklady dobré praxe, s tímto pojmem vlastně nepracují, nevymezují se vůči němu. Pro ilustraci můžeme uvézt čtyři základní příklady. Řadu zajímavých postřehů k tematice komuních škol a vysvětlení základních pojmů naleznete na anglické stránce Frequently Asked Questions About Community Schools, vytvořené pro potřeby Koaliace pro komunitní školy v USA. Je zde také mnoho dalších užitečných odkazů, které vám pomohou najít odpovědi snad na všechny otázky, jenž vás ke komunitní škole napadnou. 

Příklady dobré praxe v ČR

Na jedné takové škole byla nosnou myšlenkou její komunitní vize snaha vytvořit tradici a pocit hrdosti, sounáležitosti na místo, kde má člověk své "kořeny", kde prožívá své dětství, odkud se vydává do světa, ale kam se také může vracet. Škola se otevřela nejen dětem, ale i aktivitám občanských sdružení, sportovnímu vyžití dětí a dospělých, stalo se z ní centrum celoživotního vzdělávání, setkávání i relaxačního vyžití nejen pro děti, ale i pro dospělé všech věkových kategorií.

Mottem programu jiné komunitní školy je zásada realizovat takovou školu, ve které se cítí všichni dobře. Vytvořit takové prostředí není vždy lehké a vyžaduje jak organizační, tak i osobní nasazení k uskutečnění myšlenky. Tato škola má až polovinu žáků dojíždějících a početnou rómskou komunitu. I přes tyto okolnosti se stala komunitním centrem, nejen pro své žáky, rodiče i veřejnost.

Další příklad představuje školu, kde pod vedením ředitele spoluvytváří učitelský sbor školu otevřenou, školu úspěšnou a školu vnímající poptávku poplatnou současnosti. Vizí takové školy je přesvědčení, že "komunitní škola = kvalitní škola", škola otevřená především pro děti a to ve všech oblastech ŠVP, otevřená pro rodiče, pro veřejnost, pro zřizovatele. Otevření školy dětem pro ně znamená především partnerské vztahy, možnost spolurozhodování, odpolední aktivity a možnost využití pro děti z celého regionu.

Jako poslední příklad uvedeme školu, kde za nejdůležitější považují vnitřní motivaci, naučit žáka na jeho věkové úrovni převzít zodpovědnost za svou práci, za své chování. Kvalita vzdělání = kvalita života. Komunitní práce školy se musí prolínat vzdělávacím programem školy, stát se strategií ve všech předmětech, průřezových tématech i projektovém vyučování. Škola nemůže naučit žáka vše, co bude potřebovat, může ho však navést a ukázat mu správnou cestu. Je možné poskytnout v tomto směru řadu důkazů. Na základě dobrých zkušeností přivádějí rodiče do školy i mladší sourozence, spolupracují se školou v mimoškolních aktivitách a přivádějí k této práci i další a další rodiče.

Co by bylo možné udělat na vaší škole?
Mohli bychom pokračovat dále, nicméně právě výše uvedené příklady nám dávají nahlédnout do situace na čtyřech základních školách, které přestože se nacházejí v jiných lokalitách a jiných sociálních prostředích, vykazují několik podobných rysů. Pro rozvoj každé školy je třeba, aby vedení školy mělo určitou vizi, k jejímuž naplňování motivuje všechny zainteresované skupiny (zaměstnance, veřejnost, zřizovatele, komunitu).

Jedním z nejdůležitějších prvků komunitní školy je komunikace s veřejností (na co nezapomenout při informování veřejnosti, náměty k budování image školy aj). Nestačí pouze vytvořit určitou nabídku, je třeba ji také prodat.

Škola nemusí pouze vytvářet a realizovat programy, které přímo souvisí s jejím vzdělávacím programem. Může přispívat k řešení problémů využití veřejných prostranství, pomoci zapojení handicapovaných lidí do normálního života či do řešení lokálních ekologických programů. Jednou z cest jak k tomu přispívat, je realizace projektů řešících problémy školy a obce, ve které škola sídlí a nebo i problémů obecnějšího rázu.

Školy by měly znát nebo si umět zjistit informace o vhodných partnerech pro své komunitní aktivity, najít poradce pro určité oblasti problémů a zejména umět jim vypracovat zadání, vědět, co je třeba vyřešit.

Každá škola má komunitní rozměr, potenciál vstupovat do komunity obce, oslovovat ji, předestírat jí své záměry a účinně s ní spolupracovat. Záleží jen na schopnosti tento komunitní potenciál využívat.

ML

Slovo na úvod

Tento blog chce napomoci šíření konceptu komunitní školy v rámci škol v České republice. Že nevíte, o co se jedná? Vyvolává to ve vás určité reakce? Přijde vám tento pojem nesympatický?

Možná právě pro vás je tento blog určen. Právě proto, aby byl pojem komunitní školy v našem prostředí správně chápán a nahlížen, aby nedocházelo k jeho vyprazdňování a dezintepretacím a aby se školy měnily na otevřená, přátelská centra nejen vzdělávacího, ale i kulturního a společenského dění, právě proto tady najdete původní články, příklady zkušeností ze zahraničí, ukázky dobré praxe a ještě mnoho dalšího.

Tento záměr může fungovat pouze tehdy, pokud vy jej budete kriticky a pozorně číst, komentovat, vnášet do něho vlastní podněty.


Příjemné čtení Vám přeje


Marek Lauermann