Komunitní školy - venkovské a městské aneb o společných rysech a nikoli rozdílech

Již několik let jsem více méně aktivním aktérem na poli šíření a rozvoje myšlenek komunitních škol v ČR. Dá se s trochou nadsázky říci, že jsem poměrně dobře informován o tom, co se na tomto poli "šustne". A také čím déle se myšlence komunitních škol věnuji, tím méně je mi jasné, proč je zde skupina lidí, kteří neustále vytvářejí umělé bariéry mezi školami otevřenými komunitě tím, že neustále mluví o venkovských a městských školách jako něčem, co nemá mnoho společného. Je mi to velmi líto, protože tento přístup je velmi nešťastný a zejména plný zkreslení a dezinterpretací.
Pro mě jsou komunitní školy, bez vazby na to, kde se nacházejí, charakterizovány těmito rysy:
- rodiče jako partneři
- partnerství pro zajištění služeb
- dobrovolnictví - uvnitř školy i směrem ven
- jsou otevřené a pluralistické
- inkluzivní přístup jak k dětem ve třídách, k náboženství, etnicitě a sexuální orientaci
- důvěra ve všechny děti, včetně těch s handicapy, aby mohly uplatnit své právo přístupu ke kvalitnímu vzdělání

Ne každý musí s výše uvedenými charakteristikami souhlasit (i když jsou výsledkem práce ICECS - Mezinárodního centra excelence komunitních škol), ale jistě jen málokdo by tvrdil, že jejich naplnění je vázáno, zda je škola na venkově anebo ve městě. Ty charakteristiky jsou univerzálně platné a vztahují se na školu (a v ní působící žáky, rodiče, učitele ad.), které akcentuje nezbytnost otevřít se komunitě  k obousměrnému dialogu.

Tím více mě zaráží některé povzdechy lidí z Národní sítě venkovských komunitních škol, které jakoby podléhaly velmi defétistickému pocitu, že jsou někým ostrakizovány anebo zesměšňovány. Jednak nevím, kým by toto zesměšňování bylo uskutečňováno a podněcováno, ale jednoznačně z prohlášení některých osob působících v síti tento pocit vyplývá.

Dovoluji si ocitovat z blogu (pro celé znění stačí kliknout na hypertext) jedné z koordinátorek celoživotního vzdělávání při občanském sdružení nazvaném Komunitní škola:

"Už od začátku se celé naše společenství rozpadlo na minimálně dvě skupiny - na lidi, pohybující se ve venkovské komunitě a lidi z města a městských "komunitních škol". Jestliže jsme si ze začátku mysleli, že to půjde hladce a práce pro nás bude zábavou, jak se nezřídka stávalo na školeních koordinátorů, tak to opravdu tak nebylo... První problém začal už při skládání definice "Co je to komunitní škola?", nad kterou jsme strávili 3 hodiny a z toho jsme se asi tak 2 hodiny a 55 minut dohadovali. Na tom by nebylo nic špatného, ale chvílemi jsem měla (vlastně nejen já) pocit, že jsme tam my chudáci z vesnice vlastně za fackovací panáky lidem z města. Aby nám mohli ukázat, jak ubohé jsou ty naše "komunitní školy, nebo jak to mu vlastně říkáme"... Docela mě mrzí, že naše práce není brána vážně ani lidmi z oboru, jak si jí tedy potom můžou vážit ostatní? Když jsme se snažili hájit, nebo dokonce říct svůj názor, hned nám na hlavu létaly poučky, cizí slova a věty typu: "Kdo tohle neví, nemá tady co dělat." Proč jsme se tam tedy sešli? Abychom si srazili sebevědomí venkovských komunitních škol, tak slibně se doposud rozvíjejících, na minimum???


Došla jsem k názoru, že když to šlo doposud bez peněz MŠMT, půjde to bez nich i dál, jen musí být chuť a pár lidí, kteří se nenechají odradit inteligentně vyhlížejícími lidmi, kteří nemají v sobě kousek soudnosti a domnívají se, že věk a postavení je v životě všechno!

Proto vyzývám všechny: "Nestyďme se za to, že jsme z vesnice, v mnohých ohledech jsme stokrát lepší než oni, buďme na to hrdí!" A když se jen trošku zasnažíme, můžeme těm panákům z města za pár měsíců mávat z neskutečně rychle rozjetého vlaku našich skvělých komunitních škol!!!"

Protože jsem na tom setkání byl přítomen a vím, jak setkání probíhalo, ten tón výše zmíněného článku mě velmi překvapil (my x oni, panáci z města, inteligenti bez kosuka soudnosti - pánové Bartůšek, Klíč a Vik ať mi laskavě prominou, že jsem využil jejich výstup pro ilustraci oněch panáků z města :-)). Celé jednání bylo jistě trochu ovlivněno nepříliš zdařilým a profesionálním facilitováním (ze strany jednoho facilitátora se spíše jednalo o facipulaci - tedy o snahu o zneužití facilitace k manipulaci), nicméně již tehdy jsem cítil, že některé venkovské školy se chtějí vědomě vymezovat vůči ostatním komunitním školám, většinou těm, které stojí mimo Národní síť venkovských komunitních škol. A přitom tato organizace není reprezentantem ani mluvčím všech komuntních škol.
 
Dochází pak k situacím, kdy se můžeme dočíst v prezentaci NSVKŠ následující rozdělení, pro něž nenacházíme oporu v žádné studii, natož pak v praxi komunitních škol. Stojí zde v rozporu tzv. městský a venkovský pohled:
 
Městský“ pohled


komunitní prvky v práci ZŠ, zatažení dospělých do aktivit ZŠ

začlenění KŠ do vzdělávacího programu školy

„Venkovský“ pohled

aktivity primárně pro veřejnost, s dopadem na celou komunitu, i ZŠ

venkovská komunitní škola

vazba na rozvoj venkova
 
Toto rozdělení je pro mě nepochopitelné. Znám řadu venkovských škol, které rozvíjejí svou komunitní dimenze právě tím, že začleňují koncept komunitní školy do vzdělávacího programu školy (mezinárodně uznávaným příkladem dobré praxe je v tomto ohledu ZŠ Višňové v Jihomoravském kraji), stejně jako nemálo městských komunitních škol rozvíjí primárně aktivity pro veřejnost s dopadem na celou komunitu (v Brně, Praze, Blansku, Dubí, aj.). Je vidět, že na velikosti opravdu nezáleží. Tím méně jsou pro mě pochopitelné motivace lidí, kteří se těchto zkresleujícíh tvrzení dopouštějí. Činí tak z nevědomosti či záměrně? Co si o tom myslíte vy? Názor vás, čtenářů, mě osobně i profesně opravdu velmi zajímá. Využijte prosím možnost komentářů.

Česká republika na Mezinárodní konferenci "Rozvoj kvality komunitních škol: Jak si vedeme"

Mezinárodní konference "Rozvoj kvality komunitních škol: Jak si vedeme" se uskutečnila pod vedením ukrajinské Step by Step Foundation ve dnech 14. - 15. června 2011 v Kyjevě na Ukrajině, za podpory Charles Stewart Mott Foundation a programu Východ - Východ: Partnerství bez hranic mezinárodní nadace Renaissance Foundation.

Konference byla vyvrcholením 2letého projektu Ověření standardů kvality komunitní školy. Hlavním cílem bylo vytvoření fóra pro diskusi o osvědčených postupech v rozvoji kvality komunitních škol v zemích východní, střední a západní Evropy a Asii a také posílení pravomoci národních nevládních organizací v oblasti podpory komunity a školních programů, jak ve svých zemích, tak i mezinárodně.

K účasti na konferenci byli z každé zapojené země projektu vyzváni 3 zástupci, kteří jsou příkladem dobré praxe konceptu komunitní školy, případně určitého jejího aspektu (např. inkluze). Mezi přednášejícími a vystupujícími tak šlo najít takové osobnosti, jakými jsou Dougles S. McCall, výkoný ředitel mezinárodní sítě Zdravých škol, působící při UNESCO anebo Chris Jones, ředitelka Mezinárodního centra excelence komunitních škol. Za Českou republiky byli pozváni Mgr. Jiří Beran, ředitel ZŠ Višňové, Ing. Karel Čada ze společnosti Nová škola, o.p.s. a Mgr. Marek Lauermann ze Sdružení konzultantů rozvoje organizací, který je také národním koordinátorem implementace Standardů kvality komunitní školy v ČR.

Program konference zahrnoval různé činnosti: plenární zasedání, paralelní jednání, prezentace, diskuse, workshopy a výstavu o činnosti komunitních škol a nevládních organizací působících v oblasti rozvoje komunitních škol. Tyto různé formáty činnosti vycházely z předpokladu, že představují nejefektivnější způsob výměny informací a získávání nových poznatků. Hlavními tématy souběžně běžících workshopů byly Leadership, Partnerství a Dobrovolnictví. Workshopy byly provedeny na následující témata: sociální začlenění (inkluze), dobrovolnické činnosti, analýza potřeb komunity, sběr informací, mapování komunity , analýza zainteresovaných skupin (tzv. stakeholders)- koho pozvat, jak zpracovat sebehodnocení, jak komunita ve školní praxi napomáhá učení dětí. Všechna tato témata odrážejí hlavní aspekty mezinárodních standardů kvality komunitních škol.

Jak už bylo naznačeno, tak cíle konference byly následující:

• vytvořit fórum pro výměnu zkušeností, osvědčených postupů, zkušeností a modelů vývoje při realizaci konceptu komunitní školy;
• prezentovat a diskutovat o mechanismy a strategie používané v zemích východní, střední a západní Evropy a Asii v rámci rozvoje kvality komunitních škol;
• představit stávající mezinárodní standardy kvality komunitních škol jako nástroj sebehodnocení a výsledky jeho testování na 80 školách v 8 zemích;
• prezentovat výsledky mezinárodního výzkumu o vlivu mezinárodních standardů na kvalitu a rozvoj komunitních škol v 8 zemích;
• prezentovat komunitní plány rozvoje školy v oblasti zlepšování kvality v jednotlivých zemích a ukázat funkční modely komunitní školy;
• posílit vazby mezi iniciativami v různých zemích, v zájmu posílení spolupráce;
• vytvořit plány pro další rozvoj komunitních škol a jejich podporu v zúčastněných zemích;
• poskytnout prostor k výměně osvědčených postupů komunitních škol a posílení jejich vlivu na rozvoj komunity;
• rozšířit stávající vnitrostátní a mezinárodní spolupráci v komunitních školách;
• posílit a rozšířit mezinárodní sítě komunitních škol.

Velkého ohlasu se dostalo prezentaci ZŠ Višňové na téma Leadershipu, neboť vyvolala rozsáhlou diskusi o klíčové roli vedení školy v procesu budování a rozvoje komunitní školy. Velmi zajímavé a inspirativní postřehy  přinesl worskhop zaměřený na Dobrovolnictví, kde zejména příklady z malých ukrajinských venkovských škol byly velmi podnětné vzhkedem hledání možností a příležitostí rozvoje dobrovolnictví na školách. Jednotlivé prezentace najdete na webových stránkách konference.

Konference byla jedinečnou příležitostí k porovnání a výměně zkušeností mezi různými typy a modely komunitních škol, které všechny spojuje společná myšlenka a sice překonávání překážek a handicapů ve vzdělávání. Proto je dobře, že vzájemná výměna zkušeností a mezinárodní spolupráce bude pokračovat a dále se rozvíjet, neboť jedním z důležitých výstupů konference bylo vytvoření mezinárodní akční skupiny při Mezinárodním centru excelence komunitních škol (ICECS).

George Soros na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze

Jméno filantropa George Sorose je v několika ohledech spojeno s budováním občanské společnosti v ČR. Byla to právě jím založená Nadace OSF v Praze, která u nás začala s podporou myšlenek otevřené školy, programu Step by step či konceptu komunitní školy a dalších, tehdy alternativních, ale dnes už více méně tradičně přijímaných forem inovace práce školy. Není proto náhodou, že George Soros během své dvoudenní červnové návštěvy v Praze, zaměřené především na problematiku inkluzivního vzdělávání, navštívil také ZŠ na Lyčkově náměstí v Karlíně. Tato škola prošla během posledních 10 let výrazným vývojem a stala se z podprůměrné školy, která byla navíc postižena povodní, centrem vzdělanosti nejen pro své žáky, z nichž řada pochází z romské komunity, ale je skvělým příkladem školy jako komunitního centra lokality v níž působí. Fotografie z návštěvy školy můžete vidět zde, informace o celé návštěvě pak naznete na stránkách Nadace OSF. Panu řediteli Kordovi blahopřejeme, že jeho práce byla i touto návštěvou oceněna a zviditelněna.

Standardy kvality komunitní školy na portálu RVP.CZ

Mezinárodní projekt Ověření standardů kvality komunitní školy vstoupil do své závěrečné fáze a tak jsem si dovolil udělat mírné ohlédnutí a rekapitulaci toho, co bylo doposud v jeho rámci vytvořeno a vykonáno. A využil k tomu portál rvp.cz, kde kliknutím na následující odkaz najdete celý článek Ověření standardů kvality komunitní školy – dílčí výsledky mezinárodního projektu. Věřím, že pro vás bude seznámení se s výstupy zajímavé a podnětné a zároveň napomůže rozšíření Standardů coby zajímavého a účinného autoevaluačního nástroje na dalších českých školách. Zejména proto byla vyškolena síť facilitátorů procesu zavádění Standardů na školách.

Národní fórum 2010 - Výroční konference Národní koaliace pro komunitní školy

Národní koaliace pro komunitní školy uspořádala ve dnech 7. až 9. dubna ve Philadelphii (Pensylvanie, USA) každoroční konferenci, známou jako Národní fórum 2010, tentokrát pod názvem "Budování inovativních partnerství pro úspěch žáků - Klíč k americké budoucnosti".

Tato celonárodní konference je mimo jiné jedním z výsledků nově vytvořeného partnerství, které Národní koaliace pro komunitní školy uzavřela s Netterovým centrem pro komunitní partnerství s cílem přesvědčit různé skupiny klíčových představitelů, majících zájem na zlepšování podmínek a výsledcích mladých lidí napříč americkým národem.

Plenární zasedání bylo rozděleno do několika tematických skupin: 

• 
  
  Zdraví a vzdělávání - Spojnice jdoucí napříč komunitními školami
• 
  
  Místní samospráva a školní lídři - partneři pro komunitní školy
• 
  
  U.S. Ministerstvo školství - podpora komunitním školám
• 
  
  Vytváření prostoru pro výkonné učitele v komunitních školách
• 
  
  Demystifikace filantropie a vaše vztahy s dárci

Mezi panelisty bylo možno nalézt Kathleen Sebeliusovou, U.S. ministryni pro zdraví a služby občanům, Amy Gutmannovou, prezidentku University of Pennsylvania, Randi Weingartenovou, prezidentku Americké federace učitelů, Marka Rigdona, viceprezidenta a ředitele Globální filantropické strategie a programů JPMorgan Chase Foundation, Jose Rico, zástupce ředitele z White House Initiative for Excellence in Hispanic Education (Iniciativa Bílého domu pro kvalitu v Hispánském vzdělávání) a mnoho dalších. Z video záznamu pozdravil účastníky americký ministr školství Arne Duncan. Kromě těchto osobností politického života samozřejmě vystoupili i zástupci řady programu a státních či regionálních iniciativ na podporu komunitních škol i zástupci komunitních škol, které představují příklady dobré praxe pro ostatní.

Celkem bylo možné navštívit více než 80 worskhopů a dílen, přičemž dokumenty a handouty k jednotlivým tématům si můžete prohlédnou zde. Velmi zajímavá byla sekce Komunitní školy v akci. Pokud se chcete dozvědět více, tak na této adrese naleznete celý program a můžete se také podívat na video záznamy nejzajímavějších plenárních vystoupení.

Přeji Vám příjemné a inspirativní čtení.

Jak rozumět pojmu komunitní škola?

Každý, kdo by chtěl alespoň trochu seriózně uvažovat o myšlence školy jako komunitního centra by si měl položit otázku, jaké jsou vlastně prvky aktivit školy, které posilují její komunitní rozměr? Proto, abychom vám usnadnili toto uvažování, pokusíme se vysvětlit základní pojmy, tak jak s nimi pracují školy s dlouhodobější zkušeností v naplňování a posilování komunitní dimenze školy.

• Komunita
  Komunita je skupina osob, které spolu žijí nebo pracují - členství v komunitě založeno na duchovních vazbách, které spolu lidé sdílejí (původ, víra, hodnoty). Může být ovšem chápána i jako geografická oblast, ve které lidé žijí (sídelní komunita) - v této komunitě jde o společné obývání sociálně vymezeného fyzického prostoru. V souvislosti s komunitní rozměrem školy uvažujeme většinou právě toto druhé pojetí komunity.
• Komunitní školaKomunitní škola je každá škola, která do procesu vzdělávání zapojuje místní občany, čímž obohacuje výuku dětí, dospělých a v důsledku toho i celou komunitu. Projevuje se to tím, že chod školy a směr výuky neovlivňují pouze učitelé, ale i děti, rodiče a všichni lidé z komunity, kteří mají zájem. Taková škola nabízí nejen vzdělávací, ale i kulturní, rekreační, zdravotní a sociální program a také poskytuje své prostory k dispozici pro celou komunitu.
• Principy komunitního vzdělávání
  Abychom pronikli hlouběji do chápání principů komunitního vzdělávání, měli bychom si připomenout, že vzdělávání je celoživotní proces. KV je specifické tím, že dává příležitost pro místní občany a školy, organizace a instituce, aby se staly aktivními partnery při řešení otázek vzdělávání a problémů komunity. K naplňování tohoto cíle KV využívá zdroje komunity - spojuje členy komunity k tomu, aby označili a propojili potřeby a zdroje komunity takovým způsobem, který pomůže lidem pozvednout úroveň jejich života v komunitě. Proto je třeba neustále připomínat, že každý v komunitě jednotlivci, podnikatelé, veřejné i soukromé instituce mají stejnou zodpovědnost za kvalitu života v komunitě.
  

Charakteristika a rysy komunitního vzdělávání

• Kurikulum zaměřené na komunitu
  Centrem obce se může škola stát pouze tehdy, když bude otevřená spolupráci s aktivními rodiči, bývalými žáky a široké veřejnosti. Je důležité, aby se o škole vědělo. Na opakovaných neformálních setkáních s rodiči i dětmi je třeba skládat účty ze své činnosti a do programu školy zahrnout všechny pozitivní podněty z komunity(veřejnosti, rodičů i žáků).
• Zapojení rodičů
  Častější kontakt učitelů s rodiči umožní lépe odhalit příčiny v poruchách chování žáků. Proto škola chce pořádat schůzky s rodiči častěji v průběhu roku a nejednat na nich pouze o známkách, ale také o koncepci výchovné práce školy.
• Role komunitního koordinátoraDůležitou roli v budování komunitní školy hraje funkce tzv. komunitního koordinátora. Zkušenosti ze ZŠ Angelova v Praze Modřanech či ZŠ Pavlovská v Brně Kohoutovicích ukazují, že tuto roli nemůže vykonávat učitel jako doplní svého úvazku. Činnosti koordinování komunitních aktivit je třeba se věnovat s plným nasazením a jakékoli další povinnosti, které s touto činností nesouvisí, působí jako překážka a deformují zvolené cíle. Pokud roli komunitního koordinátora zastává učitel, nemůže kvalitně a dostatečně plnit ani jednu z rolí a jeho působení je zdrojem mnoha konfliktů.
  Dalším krokem je srozumitelné informování především široké veřejnosti a učitelů o tom, co komunitní plánování znamená, co nabízí, co bude vyžadovat, v jakých krocích a čase bude asi tak probíhat.
• Každý je učitelem
  Je důležité, aby se žádný z aktérů nepovyšoval nad kolegy ani nad žáky. Není lehké přijmout zásady, že v rámci spolupráce je nutné nevysmívat se, neponižovat druhé a respektovat odlišný názor. Je třeba všechny zúčastněné informovat o záměrech a cílech a hledat na všech spíše to, co je na nich pozitivní.
• Každý je žákemZákladním bodem koncepce komunitní školy je snaha o zajištění pozitivního rozvoje osobnosti každého dítěte, ale i učitele a rodiče. Vyučovací proces je postaven na takových metodách práce, které pozitivní rozvoj osobností dětí umožňují a podněcují. Záleží na každé škole, jakými aktivitami bude rozvoj osobnosti svých žáků i učitelů posilovat.

Věříme, že Vám výše zmíněný text může pomoci při cestě k rozvíjení otevřené a přátelské školy, která účinně spolupracuje s veřejností i s ostatními subjekty, umí efektivně propagovat svou práci a chce být skutečný vzdělávacím, kulturním a společenským centrem své obce.
ML

Odkazy:
http://www.modernivyucovani.cz/rozhovory/95-rozhovor-komunitnkoly-potjeme.html
Výstupy z mezinárodní konference Role komunitních škol ve městech