Standardy kvality komunitní školy na portálu RVP.CZ

Mezinárodní projekt Ověření standardů kvality komunitní školy vstoupil do své závěrečné fáze a tak jsem si dovolil udělat mírné ohlédnutí a rekapitulaci toho, co bylo doposud v jeho rámci vytvořeno a vykonáno. A využil k tomu portál rvp.cz, kde kliknutím na následující odkaz najdete celý článek Ověření standardů kvality komunitní školy – dílčí výsledky mezinárodního projektu. Věřím, že pro vás bude seznámení se s výstupy zajímavé a podnětné a zároveň napomůže rozšíření Standardů coby zajímavého a účinného autoevaluačního nástroje na dalších českých školách. Zejména proto byla vyškolena síť facilitátorů procesu zavádění Standardů na školách.

Aktivity zaměřené na budování vědomí komunity

Většina škol přistupuje ke spolupráci s veřejností jako k aktivitě oddělené a odlišné jejich hlavního poslání. Takoví ředitelé, chápající školu jako složitý organismus sloužící nejen jako celek – síť a společné úsilí – ale také v jednotlivostech aktivit a jejich rolí, potom může vzniknout jenom málo vazeb mezi nimi a veřejností. K překlenutí této propasti by mohli být rodiče více zataženi do rozhodovacích, příp. exekutivních procesů, stejně jako by se ředitelé mohli aktivněji vycházet vstříc a možná se i účastnit neformálních aktivit rodičovské veřejnosti. Zejména větší díl zodpovědnosti rodičů by mohl škole přinést lepší výsledky v naplňování vzdělávacích cílů.

Uvítací piknik školy a sdružení rodičů spojený s tržištěm informací

Odpolední piknik na začátku školního roku, který je skvělou příležitostí setkat se s přáteli a poznat nové rodiny. Tržiště informací nabízí příležitost získat důležité informace představiteli školy, místní samosprávy a hlavně dobré rady od rodičů žáků z vyšších ročníků s tím, co se jim ve škole osvědčilo, jaké služby je možné využívat atd.

Měsíční společná setkání/cofee party

Snídaně připravená rodiči z různých ročníků, popř. různých regionů či zemí, pořádaná pravidelně každý měsíc. Je to vnímáno jako šance setkat se, sdílet nápady a myšlenky a hlavně být pravidelně informován o dění na škole.

Ranní kávička

V této technice jde o to, že reprezentant vedení školy pozve v pravidelných intervalech a čase (např. jednou měsíčně, jednou za čtvrt roku apod.) rodiče k neformálnímu pohovoru na jakékoli téma. Setkání se uskutečňují na frekventovaném místě školy, kterých prochází většina rodičů (vestibul, prostor před školní jídelnou). Smyslem takového setkávání je, že rodiče začnou brát vedení školy jako partnera k rozhovoru, který umí naslouchat. Když pak vyvstane problém, nebudou se bát formulovat svoji nespokojenost a budou usilovat o nalezení efektivního řešení.

Přivítání nových rodičů

Pod tímto označením se skrývá řada různých aktivit směřujících k tomu, aby se rodiče nových žáků (nově příchozích či prvňáčků) cítili ve škole přátelskou atmosféru a nebáli se vstupovat do kontaktu a spolupracovat s ostatními členy „komunity jejich školy.“

Sdružení rodičů se může starat také o to, aby učitelé věděli, že si rodiče jejich práce váží. Speciálně pro vyjádření této vážnosti rodiče nastudují pro učitele zvláštní večer, na kterém jim zazpívají, zahrají scénky, připraví pro ně pohoštění. Této akci se v americkém prostředí říká Staff Appreciation Reception (volně přeloženo Vyjádření díků učitelskému sboru).

Vliv rodičů na školy a školství v zahraničí - Jak ovlivňují rodiče školu v Norsku, Francii a Rakousku?

Francie

Francie je zemí s výrazně centralizovaným řízením vzdělávacího systému, proto je překvapující, že se zde zároveň vyvinula situace, kdy rodičovské organizace mají spoluúčast na řízení škol (i když většinou ve funkci poradní), a to nejen na úrovni jednotlivých škol a obcí, ale i na úrovni okresů, regionů a celého státu. Francouzští rodiče mohou být zastoupeni (prostřednictvím svých volených zástupců) jak ve školských radách primárních a sekundárních škol, tak ve vyšších orgánech:

Tak např. jsou zástupci rodičů voleni na úrovni regionů do Akademické rady pro národní vzdělávání. V ní mají konzultační pravomoci, zvláště pokud jde o sekundární školy. Na národní úrovni jsou obdobně zástupci rodičů zúčastněni v Nejvyšší radě pro vzdělávání. Tento orgán funguje jako poradní instituce ministra školství a má 95 členů. Mezi nimi jsou zástupci učitelů veřejných škol, zástupci školské správy a pedagogické vědy, a také 12 zástupců rodičů. Ti nejsou do rady voleni, ale nominováni akreditovanými rodičovskými organizacemi. Přes tyto nesporné úspěchy v participaci rodičů na ovlivňování školství ani ve Francii nepůsobí rodiče ve směru nějakých radikálních změn vzdělávacího systému.

Rakousko

Rakousko je zemí federativního typu, a proto vrcholové řízení školství je vykonáváno jednak na úrovni každé z devíti spolkových zemí, jednak na úrovni Spolkového ministerstva vyučování a kultury. Participace rodičovské veřejnosti na ovlivňování školství je v podstatě podobná jako ve Francii. Rakouští rodiče mají zastoupení v orgánech jak jednotlivých škol, tak okresů, zemí a celé federace.

Rodičům v těchto orgánech však přísluší nejen pravomoci poradní, ale na okresní a zemské úrovni také pravomoci rozhodovací: Např. v orgánech jednotlivých zemí (Shromáždění zemských školních rad) jsou zastoupeni rodiče ve stejném počtu jako zástupci učitelů. V těchto orgánech vyjadřují stanoviska k návrhům školských zákonů a vyhlášek, navrhují jmenování ředitelů ve školách spolkové země, a dokonce vydávají některé vyhlášky.

Nejdůležitějším orgánem rodičovské angažovanosti v Rakousku – jenž bohužel nemá svou paralelu v České republice – je Rodičovské kolegium při Ministerstvu vyučování a kultury. Je to stálý orgán složený výhradně z rodičů, který zasedá pětkrát během školního roku jakožto poradní instituce ministerstva. Toto kolegium vyslovuje stanoviska a doporučení k navrhovaným legislativním opatřením o školství, předkládá přání a stížnosti rodičovské veřejnosti směrem k ministerstvu apod. Do kolegia jsou nominováni zástupci z několika rodičovských asociací působících na úrovni federace.

Norsko

Také Norsko patří k těm zemím, v nichž mají rodiče legislativně a organizačně založený vliv na školství a vzdělávací politiku. Je to dáno mimo jiného tím, že povinnosti a práva rodičů ve vztahu k školnímu vzdělávání dětí jsou formulována i v kurikulárním dokumentu pro povinné vzdělávání. Orgány, v nichž rodiče mají výhradní zastoupení nebo spoluúčast, fungují podle zákona na všech školách: Jsou to jednak Rady rodičů, které hájí společné zájmy rodičů dané školy a iniciují je k aktivní spolupráci se školou, jednak Školské rady, které jsou jakousi správní radou školy, jsou poradním orgánem ředitele školy a rodiče v nich mají jen menšinové zastoupení (2 zástupci rodičů z 9 členů rady).

Dále jsou rodiče zastoupeni v Obecních školských výborech, které již mají nejen poradní funkci, ale i pravomoc rozhodovací: Obecní školský výbor rozhoduje např. o zaměstnávání učitelů, o pořádání kurzů norštiny pro imigranty apod. Na nejvyšší, celostátní úrovni mají rodiče zastoupení prostřednictvím Národního výboru pro základní školy. Jde o poradní orgán ministerstva školství, který je složen výhradně ze zástupců rodičů, kteří jsou nominováni na 4leté funkční období. Tento výbor sice nemá rozhodovací pravomoci, ale svou konzultační a informační činností působí jako prostředník mezi rodičovskou veřejností a centrálním orgánem řízení školství v zemi.

Zdroj: 10.1.2000 Prof. Jan Průcha, http://www.rodina.cz/clanek443.htm

Jak budovat image školy

Rozhlédnout se kolem sebe

První možnost souvisí s proměnou stávající image školy. Zamyslíme-li se nad efektivně využitými prostorovými kapacitami na škole, možná dospějeme k názoru, že na je zde příliš mnoho volných stěn, které jsou v lepším případě zaplněny neestetickými nástěnkami. Jako racionální se potom jeví využití části těchto volných prostor k propagačním účelů. Jedná se zejména o prostor ve vestibulu, kde můžeme umístit informační tabule a panely s důležitými informace o aktivitách a úspěšných akcích školy.

Co, jak a pro koho?

Další možností je komerční využití těchto prostor, cestou jejich pronájmu k reklamním účelům. Mohou být osloveni přímo firmy, pro které je právě mládež vhodná cílová skupina ( žvýkačky, nápoje, hračky atd.), nebo lze uzavřít smlouvu se zastupující reklamní agenturou, jež by zajišťovala pronájem na reklamu zmiňovaného okruhu výrobků.

Co je komerční, to se počítá

Další možností navázání spolupráce je vztah uskutečněný na komerční bázi. Na zvládnutí této oblasti se podílí především schopnost zajistit si finanční podporu. Spolupráce se silným partnerem dává mnoha činnostem větší popularitu. Představy o náplni relaxace a volného času totiž podléhají momentálním trendům, stejně jako většina stránek běžného života. Proto chceme-li učinit naši nabídku dostatečně atraktivní a zacílit ji směrem k předpokládaným příjemcům, nesmíme se zaleknout náročnějších projektů, vyžadujících dostatečné materiálové a finanční zajištění. Doporučujeme nezavrhovat komerční aktivity, ale naopak hledat způsoby jejich vhodného využití.

Kdo nám může pomoci?

Pro propagaci školy a získávání těchto komerčních vazeb je důležité opět využít rodičů, kteří se účastní komunitní práce a mohou usnadnit přístup k potenciálně partnerským organizacím prostřednictvím svého zaměstnání či podnikatelských aktivit. Představitelé školy a jejího komunitního projektu se ovšem musí sami snažit oslovit podnikatelskou veřejnost v rámci komunity a nabídnout jí možnou spolupráci.