Výsledky šetření PIRLS 2011 a TIMSS 2011

V prosinci 2012 zveřejnila Česká školní inspekce výsledky pravidelných mezinárodních šetření PIRLS a TIMSS za rok 2011. Šetření prováděla Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA se sídlem v v Amste­rodamu. Zpráva shrnuje výsledky 25 zemí, které se zapojily jak  do šetření PIRLS 2011, tak do šetření TIMSS 2011.  Jedná se o členské země EU, členské země OECD  a Rusko.

Primárně jsou šetření zaměřena na oblast čtenářské gramotnosti, matematiky a přírodních věd. Nicméně sekundárně přinášejí zajímavé údaje o takových aspektech jako je podíl žáků vyučovaných učiteli podle věkových skupin, či podíl žáků vyučovaných spokojenými učiteli. Nejméně spokojení se svým povoláním jsou učitelé ve Švédsku, Portugalsku a Itálii. Naopak nejvíce spokojení jsou pak učitelé v Dánsku, na Maltě, ve Španělsku a v Irsku. Česká republika se zařadila do dolní třetiny zemí, spokojení učitelé přitom učí necelou polovi­nu českých žáků. Ve zprávě se píše: "Spokojenost učitele se svým povoláním výraz­ně ovlivňuje výsledky žáků. Rozdíl mezi průměr­ným výsledkem žáků, které vyučují spokojení uči­telé a učitelé do jisté míry spokojení, činí v České republice 13 bodů v případě čtení a matematiky, 10 bodů v případě přírodovědy."

Velmi zajímavé, byť pro mnohé asi nepřekvapující je zjištění, že souhlas s tvrzením "chodím do školy rád", vyjádřila pouhá 1/3 českých žáků, což nás umístilo na samý konec žebříčku 25 zemí. Podobné výsledky ovšem vykazují i naši sousedé v Německu a v Rakousku. Nejraději pak rády chodí do školy děti v Rumunsku a Portugalsku. 

I když tyto údaje nelze brát jako absolutní výpověď o kvalitě systému vzdělávání v dané zemi a je třeba je posuzovat v kontextu dalších údajů, poskytují nám zajímavé náměty k zamyšlení. 

Project Active citizens pro střední školy

V České republice existuje v současnosti několik projektů, které jsou svým obsahem těsně provázány s konceptem komunitní školy. Jedním z nejzajímavějších je projekt Active citizens, který od roku 2012 realizuje společnost Člověk v tísni, o.p.s ve spolupráci s Britskou radou. Cílem tříletého projektu je vzdělávání učitelů a studentů, rozvoj škol jako center komunitního života a tvorba nové metodiky. Dílčím cílem je zapojit studenty středních škol do dění ve svém okolí a pomoci jim vytvářet tzv. komunitní projekty, které jsou mimo jiné provázány s výukou. Právě vyšel nový projektový zpravodaj, ve kterém se můžete dočíst a aktuálním dění v projektu, poznat příklady dobré praxe ze zapojených škol a také si přečíst  rozhovor s koordinátorkou projektu Martinou Novotnou o její několikaměsíční stáží v Národní koalici pro komunitní školy v USA. Přeji Vám příjemné čtení.

Mezinárodní seminář Jak budovat a posilovat roli školy v obci - 26.11.2012, Brno

Poslední týden v listopadu se v Areálu Vaňkovka v Brně konal mezinárodní seminář Jak budovat a posilovat roli školy v obci.  Cílem semináře s mezinárodní účastí bylo seznámit účastníky s myšlenkami konceptu školy jako otevřeného centra obce a komunity a jeho využitím pro posílení role školy v obci a pro smysluplné a efektivní zapojení rodičů a veřejnosti do života školy. Na konkrétních příkladech a zkušenostech škol bylo představeno, jak může být tento koncept naplňován v prostředí českých i zahraničních škol. Jednalo se o akci připravenou ve spolupráci The International centre for excelence of community schools - ICECS, Coventry (UK), ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2 a Sdružení konzultantů rozvoje organizací, Brno.

Mezi lektory jsme mohli najít světově uznávané experty i domácí praktiky a odborníky na problematiku změny role školy v komunitě, spolupráci s rodiči, proměnu obsahu a funkce školy a propojení obsahu vzdělávání s reálným životem. 

Mezi hlavními řečníky jako první vystoupila Chris Jones, výkonná ředitelka výše zmíněné organizace ICECS. Společně s ní jsme přivítali ještě dva významné mezinárodní hosty, kteří patří mezi skutečnou špičku v oblasti hnutí komunitních škol. Z Kanady přijel Csaba Lorinczi, který patří mezi zakladatele hnutí komunitních škol ve Střední Evropě a v současnosti působí jako konzultant pro Nadaci Ch. S. Motta z USA. Posledním zahraničním vystupujícím byla Edina Malkič, ředitelka Mezinárodní iniciativy otevřených škol z Bosny. 

Chris Jones, Csaba Lorinczi, tlumocnik. Edina Malkic (zleva)

Ve svých příspěvcích hovořili o trendech a vývoji myšlenky komunitní školy v různých zemích po roce 1989, včetně srovnání aktuální situace v ČR a v zahraničí. Kvalitní bylo ovšem také české zastoupení, když mezi prezentujícími vystoupil Vít Beran, dlouholetý předseda PAU a také úspěšný ředitel několika pražských základních škol, který přednesl velmi fundovaný a inspirativní referát o možnostech a výhodách spolupráce školy a rodičů, včetně jeho adekvátního nastavení na základě případové studie ZŠ Kunratice v Praze, jejímž je aktuálně ředitelem. Na něho navázal jmenovec Jiří Beran, ředitel jihomoravské ZŠ a MŠ Višňové, který účastníkům představil koncept školy jako vzdělávacího, kulturního a společenského centra. 

Jiří Beran, ZŠ a MŠ Višňové

Vít Beran, ZŠ Kunratice, Praha

Marek Lauermann, Sdružení konzultantů rozvoje organizací
a ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2

ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2 měla mezi vystupujícími dva zástupce. Nejprve paní ředitelka Olga Bauerová představila propojení vzdělávacího programu a dobrovolnických aktivit dětí  s cílem podpory vzdělávání dvou indických dětí.  Na ní navázal Marek Lauermann  s příspěvkem o historii a vývoji myšlenky tohoto konceptu ČR. Lesk celé akci dodávali také hosté v publiku – zúčastnilo se několik vědecko-výzkumných  pracovníků z řady institucí akademické sféry (Univerzita Karlova, Technická Univerzita Liberec, Masarykova Univerzita v Brně, Západomoravská vysoká škola Třebíč), ale i významných neziskových organizací a dalších subjektů, ze kterých můžeme uvézt Martu Brichovou z Britské rady, Janu Novotnou ze společnosti Člověk v tísni či Eriku Galanskou z Nadácie děti Slovenska.

Účastníci (Marta Brichová, Britská rada, uprostřed)

Témata příspěvků:

Komunitní a otevřené školy - Budování a zachování podpory/Politická vůle na různých úrovních a v různých souvislostech  - Chris Jones, výkonná ředitelka ICECS - The International centre for excelence of community schools (UK)

Koncept otevřené a komunitní školy v Evropě a ve světě od roku 1989
- Csaba Lorinczi, konzultant Ch.S. Mott Foundation, spoluzakladatel hnutí komunitních škol ve Střední Evropě (Kanada)

Jak chápeme otevřenou školu v mezinárodní perspektivě? - Edina Malkic, ředitelka MIOS, organizace na podporu inkluzivního vzdělávání (Bosna)

Vývoj a vnímání myšlenky komunitní a otevřené školy v českém vzdělávacím systému  - Mgr. Marek Lauermann, národní koordinátor mezinárodního projektu Ověření standardů kvality komunitní školy (ČR)

Jak dosáhnout smysluplného a efektivního zapojení rodičů do života školy - pilíře a hlavní opory této spolupráce, výhody pro školu a pro rodiče

- Ing. Vít Beran, ředitel, ZŠ Kunratice, Praha, Kateřina Círová, DiS., předsedkyně sdružení rodičů Patron při ZŠ Kunratice, Praha

Role školy jako společenského, kulturního a vzdělávacího centra obce –  kde můžete zažít, jak provázat školu s děním v obci, jak zapojit veřejnost do kurzů pro dospělé - Mgr. Jiří Beran, ředitel, ZŠ a MŠ Višňové

Místně zakotvené učení - propojení environmentálních projektů školy s řešením aktuálních problémů obyvatel obce  - Mgr. Iva Nesvadbová, Speciální škola Králíky

Dobrovolnické aktivity jako součást vzdělávání žáků - Mgr. Olga Bauerová, ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2

Všichni zúčastnění ocenili zejména skutečnost, že po dlouhých letech se opět objevila snaha navázat partnerství s o dalšími subjekty, které v různé míře podporují koncept komunitní školy.  Proto bychom za podpory ostatních rádi realizovali podobné aktivity i v budoucnu. 

Národní fórum Koalice pro komunitní školy 2012

Americká Koalice pro komunitní školy uspořádala společně s mnoha svými partnery doposud vůbec největší Národní fórum. Více než 1400 účastníků zavítalo ve dnech 9. až 12. května 2012 do San Francisca, aby představili své strategie, naučili se něco od ostatních a sdíleli společnou vizi komunitních škol.

Tématem této národní konference bylo Zvyšování úrovně partnerství školy a komunity: Strategie komunitní školy, která vycházela z nového, stejně nazvaného metodického průvodce. Ten na základě ověřěných prací a řady výzkumů popisuje co, proč a jak rozvíjet v rámci šíření systému rozvoje komunitních škol.

Energie a entuziasmus učit se a budovat komunitní školy byla přímo hmatatelná. Kromě více než 100 skvělých workshopů vedených praktiky a vůdčími osobnostmi školního vzdělávání, si mohli účastníci vyslechnout poutavé prezentace předních odborníků na rannou péči a rovné příležitosti, místních i federálních politiků a superintendantů (pozn. úředníků v roli školních dohlížitelů).

Během závěrečného setkání hovořila viceprezidentka Americké federace učitelů (AFT) Francine Lawrence o důležitosti komunitních škol pro vytváření nezbytných podmínek pro učitele a pro studenty. Ve svém pravidelném komentáři v New York Times a v Huffington Post myšlenku komnitních škol zaníceně a zasvěceně propagovala prezidentka AFT Randi Weingartenová.

Další Národní fórum Koalice pro komunitní školy se uskuteční v roce 2014. Prezentace, fotografie a další dokumenty z letošního ročníku si můžete zdarma prohlédnout a stáhnout na adrese http://www.communityschools.org//2012nationalforum.aspx.



In memoriam - Joy Dryfoosová - zakladatelka Koalice komunitních škol v USA

Minulý týden zemřela Joy Dryfoosová, která patřila k zakladatelům a vůdčím osobnostem Koalice komunitních škol. Jako málokdo jiný zasloužila se o oživení hnutí komunitních škol ve Spojených státech a ve světě.
Byla spisovatelkou, lektorkou, politickou analytičkou. Především však byla nezávislou výzkumnicí, která se snažila veřejnosti pomoci v pochopení situace mladých lidí, kteří žijí s určitým handicapem, většinou sociálně, ale nejen takto podmíněným. Nespokojovala se s pouhým vědeckým zkoumáním těchto témat, ale snažila se lidi přimět k činům, které mohou reálně změnit a zkvalitnit život mladých lidí ohrožených sociálním vyloučením.
Joy Dryfoosová získala titul B.A. v oblasti Sociologie na Antioch College v roce 1951 a titul M.A. získala v oboru Urbanistické sociologie na Sarah Lawrence College v roce1966. V roce 1968 získala zaměstnání v Americké federaci pro plánované rodičovství a v letech 1969 – 1981 byla ředitelkou výzkumu a plánování v Alan Guttmacher Institute.
Martin Blank, prezident Institutu pro leadership ve vzdělávání a ředitel Koalice komunitních škol si vzpomíná na první setkání s Joy takto:“ Potkal jsem ji před 20 lety v rámci rozvoje projektu „Together we can Guide“. Zúčastnila se naší poslední studijního panelové diskuse a kladla důraz na jednoduchost a jasnost v našem úsilí popsat jak musí vzdělávání a sociální služby vzájemně kooperovat. Chtěla dosáhnout toho, aby zúčastnění lidé měli jasnou představu o tom, co je třeba udělat.“

O to usilovala Joy také ve své první knize věnované komunitním školám, nazvané Full-Service Schools: A Revolution in Health and Social Services for Children, Youth, and Families, pomáhající lidem nahlédnout potenciál změn, které by mohly proběhnou na školách a v systému sociálních služeb tak, aby pomohly všem dětem.
A ve své knize Inside Full Service Community School, napsané v roce 2002 ve spolupráci se Sue Maguireovou, ředitelkou základní školy, udělala další krok, když využila zkušenosti Sue a vytvořila „cestovní mapu“ toho, jak je možné postupovat.
Poté se stala zakládající partnerkou Koalice komunitních škol. V této síti spojujících organizace se zaměřením na rozvoj komunitních škol působila od počátku jako samostatná osoba, sjednocující partner, který po mnoho let naplňoval svou roli tím, že organizovala, rozvíjela a sjednocovala vizi celé Koalice a také ji neustále podněcovala k aktivitě na poli rozvoje hnutí komunitních škol.

Její expertní posudky a analýzy byly vyhledávány nadacemi, školami, univerzitami a samozřejmě Koalicí komunitních škol. Byla propagátorkou myšlenky "školy kompletních služeb" (full service school), které Carnegie Corporation ve své výroční zprávě za rok 1999 definovala jako školy „nabízející soubor vzdělávacích, sociálních a relaxačních služeb studentům celý den, o víkendech a během letních prázdnin“. Zpráva také vyzdvihuje práci Joy Dryfoosové, když říká, že „přispěla rozvoji národního zájmu“ o dění na školách.
A byla to právě Joy, která přivedla odboráře z Americké federace učitelů jako partnera do Koalice komunitních škol, přičemž dnes tato organizace představuje jeden z nejdůležitějších zdrojů v hnutí komunitních škol.

V ČR bohužel Joy Dryfoosová osobně nevystupovala, nicméně na mezinárodní konferenci o komunitních školách, uspořádané v roce 2007 Novou školou, o.p.s. v Unhošti jsme mohli slyšet její blízkou spolupracovnici Jane Quinnovou z The Childern´s Aid Society, která ve svém příspěvku zmínila přínos Joy pro shrnutí a zhodnocení výsledků komunitního vzdělávání, skrze vytvoření obecné analýzy všech výzkumných studií ke komunitnímu vzdělávání v USA. Společně napsaly knihy Komunitní školy v akci: Poučení z deseti let praxe a Komunitní školy – Strategie pro propojení rozvoje mládeže s reformou školství.

Jak opět dodává Martin Blank: „ Každý z nás, spojený s myšlenkou komunitní školy, cítí ztrátu Joy Dryfoosové. V našem oboru bude navždy velikánem a já vždycky uslyším její hlas, jak se mě ptá…..Jak to jde? Nemohli bychom udělat víc?“

Více o Joy Dryfoosové a jejím díle se můžete dočíst zde, na internetovém magazínu Carnegie Corporation, který pravidelně zvěřejňuje biografické portréty nejvýznamějších spolupracovníků. Existuje také audio záznam z rozhovoru, ve kterém Joy hovoří o komunitních školách.

Knihy Joy Dryfoosové:

Teenage Pregnancy: The Problem That Hasn't Gone Away (1981); Adolescents at Risk (1990); Full Service Schools (1994); Safe Passage: Making It Through Adolescence In a Risky Society (1998), Inside Full Service Community School (2002), Community Schools in Action: Lessons from a Decade of Practice (2005), Community Schools: A Strategy for Integrating Youth Development and School Reform (2005).