Back-to-School Tour 09

Posláním Americké federace učitelů (AFT), je zlepšovat život učitelů a jejich rodin, hájit jejich oprávněné profesionální, sociální a ekonomické aspirace, posílit instituce v níchž pracují, aby se zlepšily kvality poskytovaných služeb, umožnit setkávání všech členů tak, aby si mohli vzájemně pomáhat a podporovat se jak mezi sebou, tak upevňovat a rozvíjet demokracii, lidská práva a svobodu jak ve státě, národě a tak i na celém světě. 

V září podniklo vedení AFT, včetně své prezidentky Randi Weingartenové, putování po školách, nazvané Back-to-School Tour 09, během kterého proběhly návštěvy úspěšných škol, komunitních fór a také setkání s pedagogy, členy Kongresu, a dalšími vysokými představiteli federální, státní a místní správy. Navštívili St. Louis, Houston, Baltimore, Portland, San Francisco, Kenmore, New York, Boston, a Philadelphii.

Podobné aktivity představují velmi účinný nástroj, jak na různých úrovních zpopularizovat vzdělávací témata, která jsou díky tomu daleko pochopitelnější nejen úředníkům, ale i široké (a nejen) pedagogické veřejnosti. Účast nejvyšších představitelů Kongresu, která není pouze formální, umožňuje jejich větší angažovanost v prosazování témat napomáhajících rozvoji aktuálních oblastí a řešení problémů ve vzdělávání. S trochou nadsázky lze říci, že jedním z takových důsledků byl například tzv. zákon o komunitních školách s úplnými službami (Full-Service Community Schools Act ), přijatý Kongresem dne 9. září 2009.  

Ale zpátky k projektu Back-to-School Tour 09. Randi Weingartenová totiž za to nejlepší, co na navštívených školách viděla, považuje tzv. "4 C´s - children, community, collaboration and curriculum", tedy děti, komunitu, spolupráci a kurikulum. Jak věří, právě na ně musí být zaměřen a zacílen každý úspěšný vzdělávací plán. Spolu s tím vyzývá prezidentka Weingartenová politiky a školské úředníky, aby dělali školské reformy "s námi a ne pro nás", neboť učitelé jsou součástí změn, spíše než jejich vykonavateli. Video shrnující to nejlepší z Back-to-School Tour 09 můžete zhlédnout zde.

Myslím, že Back-to-School Tour je velmi inspirativní v mnoha rovinách. Nějakou takovou podporu od českých školských odborů směrem k nezbytným reformám (o podpoře komunitní role škol ani nemluvě) si můžeme jenom přát, stejně jako angažovanost politiků, která půjde dále než debatu o platech. A pak že se nemáme v americkém školství čím inspirovat.

MŠMT se hlasí k Mezinárodnímu dni komunitních škol

Ministerstvo školství se přihlásilo k oslavám a připomínce Mezinárodního dne komunitních škol, který připadá na 1. března. Byla Kláry Laurenčíková, náměstkyně ministryně, která  zdůraznila roli komunitních škol v rámci probíhající kurikulární reformy českého školství. "MŠMT považuje myšlenku komunitních škol za přínosný a dlouhodobě jej podporuje. „Koncept komunitních škol nabízí nový pohled na školu a její funkce. Komunitní školy se ujímají úkolu působit jako centra obcí, která posilují rodiny a komunity tak, aby mohly co nejúčinněji přispět ke vzdělávání žáků a žákyň a jejich dalšímu rozvoji. Komunitní školy staví učení směrem k podmínkám, úkolům a výzvám komunity a snaží se využívat reálné zážitky studentů k vytvoření stimulujícího a inspirativního učebního prostředí," řekla náměstkyně ministryně pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková.

Celý text tiskového prohlášení je dostupný zde.

Motivace je rozhodující faktor

Na jedné brněnské sídlištní škole se po změně vedení a s tím spojenými styly řízení, podařilo sestavit projektový tým velice zajímavým způsobem, protože každý z týmu byl úplně jiný – povahově, svými schopnostmi, svými vlastnostmi, ale každý z nich je ve svém zaměření špičkový. Ředitel školy dokázal vytýčit a sdělit cíl, definoval rámec pro jeho splnění a dává lidem prostor, aby se tímto směrem pohybovali. Všichni mají společný cíl, takže i takto různorodá skupina perfektně spolupracuje a je kompaktní, i když přirozeně dochází ke konfrontacím názorů. Ty jsou však ku prospěchu věci.

Průzkumy v oblasti lidských zdrojů (např. průzkum Univerzity v Bathu pro organizaci britských odborníků v oblasti rozvoje lidských zdrojů CIPD) ukazují, vysoké výkonnosti dosahují ty organizace, kam jejich zaměstnanci nechodí se strachem a odporem, ale naopak mají ke své „firmě“ vztah a jsou správně motivováni. Pak lépe pracují s cílovou skupinou (žadatelem, žákem, zákazníkem apod.), lépe řeší problémy a spolupracují se svými kolegy.

Dobré školy proto v duchu těchto poznatků hledají cesty, jak rozvinout schopnosti talentovaných zaměstnanců, nacházejí způsoby, jak je motivovat, aby byly co nejvíce využity jejich skryté vlastnosti. Zároveň s tím jim pomáhají vytvářet efektivní týmy, skupiny, celou školu.

Školy, které podporují schopnosti, motivaci lidí a poskytují jim příležitosti pro lepší uplatnění, vytvářejí vyšší úroveň odpovědnosti, motivace a uspokojení z práce. Termín týmová práce je dnes i v oblasti organizace práce ve školách skloňován ve všech pádech. Proto je nutné, aby takové týmy začaly v co nejkratší době dobře bez poruch a výkonně pracovat. Nebývá to vždy snadné. Důležité pro fungování práce v týmu je určení pracovního stylu pracovního stylu.

Vzájemná důvěra jako základ práce ředitele

Staré metody arogantního, egoistického způsobu vedení škol naproti tomu vytváří negativní spektrum sociálních vztahů učitelských sborů. Problém není v tom, že by tito manažeři neznali moderní metody řízení, ale často v jejich slabosti, aroganci, opovrhování druhými, podle nich méně schopnými a výkonnými, v jejich neochotě vést, získávat pro své vize školy.

Jakmile ředitel začne lhát, zatajovat určité skutečnosti, prezentovat je neúplně, přestane být čitelným a důvěryhodným partnerem pro všechny zainteresované skupiny – učitele, rodiče, žáky i zřizovatele.

Když si nedokážu vybudovat důvěru, nemohu očekávat loajalitu od druhé strany.

Takové metody řízení ve školách vytvářejí klima až apriorního negativismu ve vztahu ke všem (třeba i dobrým) záměrům vedení. Východiskem z této situace je princip orientace na pracovníka, orientace na člověka, na jeho přirozenou inteligenci a chápavost. V praxi to znamená především moderovat ředitelskou aroganci a egoismus, vyloučit strohé přikazování a pohrdání výkonným personálem.

Ředitelé škol si musí uvědomit, že učitelé jsou základním kapitálem, který ve své škole mají. Je to kapitál definovaný znalostmi, dovednostmi a především kreativitou a směřováním ke změně. To nutně vede k aplikaci měkčích metod řízení.

Jak budovat image školy

Rozhlédnout se kolem sebe

První možnost souvisí s proměnou stávající image školy. Zamyslíme-li se nad efektivně využitými prostorovými kapacitami na škole, možná dospějeme k názoru, že na je zde příliš mnoho volných stěn, které jsou v lepším případě zaplněny neestetickými nástěnkami. Jako racionální se potom jeví využití části těchto volných prostor k propagačním účelů. Jedná se zejména o prostor ve vestibulu, kde můžeme umístit informační tabule a panely s důležitými informace o aktivitách a úspěšných akcích školy.

Co, jak a pro koho?

Další možností je komerční využití těchto prostor, cestou jejich pronájmu k reklamním účelům. Mohou být osloveni přímo firmy, pro které je právě mládež vhodná cílová skupina ( žvýkačky, nápoje, hračky atd.), nebo lze uzavřít smlouvu se zastupující reklamní agenturou, jež by zajišťovala pronájem na reklamu zmiňovaného okruhu výrobků.

Co je komerční, to se počítá

Další možností navázání spolupráce je vztah uskutečněný na komerční bázi. Na zvládnutí této oblasti se podílí především schopnost zajistit si finanční podporu. Spolupráce se silným partnerem dává mnoha činnostem větší popularitu. Představy o náplni relaxace a volného času totiž podléhají momentálním trendům, stejně jako většina stránek běžného života. Proto chceme-li učinit naši nabídku dostatečně atraktivní a zacílit ji směrem k předpokládaným příjemcům, nesmíme se zaleknout náročnějších projektů, vyžadujících dostatečné materiálové a finanční zajištění. Doporučujeme nezavrhovat komerční aktivity, ale naopak hledat způsoby jejich vhodného využití.

Kdo nám může pomoci?

Pro propagaci školy a získávání těchto komerčních vazeb je důležité opět využít rodičů, kteří se účastní komunitní práce a mohou usnadnit přístup k potenciálně partnerským organizacím prostřednictvím svého zaměstnání či podnikatelských aktivit. Představitelé školy a jejího komunitního projektu se ovšem musí sami snažit oslovit podnikatelskou veřejnost v rámci komunity a nabídnout jí možnou spolupráci.

Inspirace pro vytvoření vize a filozofie školy

Je mnoho způsobů, jak si ověřit, jací vlastně jsme. A tak mě napadlo, vzít si zásady jedné komerční firmy a aplikovat ji na školu. Ne všechno je přejatelné a kompatibilní s tím, co se ve škole a v její činnosti odehrává. Nicméně, mnoho zásad a postojů je možné převzít a podepsat. Nevěříte? Tak čtěte dál.

„Tvář společnosti, to není jen filozofie, to jsou lidé samotní.“

Jsme společnost, která poskytuje produkty vysoké kvality v atraktivním prostředí za dostupné ceny.

Ale kromě vyhledávaných produktů a služeb nabízíme skvělou atmosféru díky milé a profesionální obsluze, která má hlavní zásluhu na tom, že se k nám vracejí naši zákazníci zas a zas.

Naším krédem totiž je:

Dělat pro našeho zákazníka více, než zákazník očekává.

Jako každá firma máme i my svoji filozofii vedoucí k úspěchu.  Ale neděste se, je to takový souhrn pravidel, který se vám bude určitě zamlouvat.

Koneckonců, přesvědčte se sami.

Zaměřujeme se na zákazníka

To znamená, že svým zákazníkům nasloucháme, pak o každé připomínce, prosbě či kritice přemýšlíme a přijdeme na způsob, jak jim maximálně vyjít vstříc.

Provozní dokonalost

Víme, že nikdo na světě není dokonalý, ale pro nás je důležitá snaha být ještě lepší a krok za krokem postupovat k dokonalosti. Společnými silami tak můžeme být nejlepší na světě. Máme totiž energii, máme sebevědomí a nebojíme se změn.

Ambiciózní cíle

Stanovíme si odvážné cíle a společně jich dosahujeme.
Dosažení takových cílů si vážíme a náležitě je odměňujeme.

Oboustranná komunikace postavená na vzájemné důvěře (zpětná vazba)

Vážíme si všech kolegů a věříme jim. Očekáváme od nich to samé – my věříme vám, vy věříte nám. Každý má totiž právo na vyjádření svého názoru, bez ohledu na postavení a pozici. Neupřímnost a politikaření u nás totiž nemá místo.

Závazek k lidem

Věříme v dobré záměry našich lidí, dáváme jim zodpovědnost, chceme je rozvíjet a chceme, aby je bavilo být u nás.

Pozitivní energie

Naše týmy vedeme s obrovskou pozitivní energií, kterou chceme předat dalším. Cokoli nám brání v dobré náladě, nemáme rádi. A byrokracii nemáme obzvláště rádi!

Odpovědnost

Myslíme věci vážně, co řekneme, to uděláme. Je na nás totiž spolehnutí.

Tak co, našli jste v předchozím textu něco, co aplikujete na vaší škole? Chtěli bystě něco aplikovat? tak snad se vám podaří díky těmto několika řádkům ještě o kouske pousnout úroveň toho, co vnímáte jako kvalitu vaší školy.

Návštěva experta na problematiku komunitních škol Dr. Kazuhiko Hyashizaki v Brně

V září 2009 navštívil Brno a několik škol na Jižní Moravě Dr. Kazuhiko Hyashizaki z Univerzity ve Fukouce v Japonsku. Návštěva se uskutečnila v rámci jeho srovnávacího výzkumu "Komunitní školy" mapujícího různé přístupy k procesu budování a posilování komunitního rozměru školy. 

Na začátku tohoto výzkumu stál zájem japonského Ministerstva školství a vědy (MEXT). získat základní přehled  a srovnání mezi tím, co je nazýváno komunitní školou, rozšířenou školou (extended school) a tzv. školou s kompletní nabídkou služeb (full-service school) ve Velké Británii a USA. Od roku 2006 tak navštívil řadu škol a úředníků z různých místních školských úřadů a podpůrných neziskových organizací v Anglii, Skotsku, New Yorku, Bostonu, Baltimore a Chicagu. V roce 2008 byl  projekt na základě úspěšných výsledků prodloužen o další 4 roky, což umožnilo rozšířit působnost srovnávacího výzkumu a zahrnout do výsledné studií také školy ve východní Evropě. A právě z tohoto důvodu využil Dr. Hyashizaki spolupráce s Mgr. Lauermannem, která se uskutečňuje v rámci Mezinárodního centra kvality komunitních škol (International Centre of Excellence for Community Schools) jehož jsou oba členy a přijal pozvání k návštěvě České republiky.

Dr. Hyashizaki (vlevo), Rachel Winter (úplně vpravo)

Návštěva, které se zúčastnila i manželka Dr. Hyashizakiho paní Rachel Winter, se uskutečnila ve dnech 21. - 23. září 2009 a jejím hlavním cílem bylo bližší seznámení s tím, jaké modely a formy konceptu komunitních škol jsou v současné době aplikovány ve vzdělávacím systému ČR. Kromě návštěvy škol, které dlouhodobě budují a posilují svůj komunitní rozměr v Brně (ZŠ Jihomoravské náměstí a ZŠ Křenová) a Jihomoravském kraji (ZŠ TGM Blansko, ZŠ Višňové, ZŠ a MŠ Oleksovice), měl profesor Hyashizaki zájem o uskutečnění kulatého stolu, kterého se zúčastnili představitelé samosprávy, experti na komunitní vzdělávání a zástupci vedení škol, se kterými by diskutoval právě o pojetí konceptu komunitní školy z hlediska vývoje této myšlenky v ČR. Uskutečnilo se také přijetí u náměstka primátora Statutárního města Brna MUDr. Daniela Rychnovského.

Z návštěvy na ZŠ Jihomoravské náměstí v Brně (zleva J.K., R.W., K.H., Olga Bauerová, ředitelka, Marek Lauermann)

Po návštěvě u Dr. Rychovského - R. Winter, Jana Knapová (tlumočnice), K. Hyashizaki

Pro úplnost ještě dodejme, že Dr. Hayashizaki je docentem na Katedře pedagogiky University ve Fukuoce a také členem japonské výzkumné skupiny, která byla zřízena za účelem provedení mezinárodní srovnávací studie škol, které zlepšují výsledky svých žáků skrze posílení rovnosti v přístupu ke vzdělání a také systematickým sledováním kvality vzdělávání. Tato skupina, v čele s profesorem Shimizu z Osacké University, je financována japonským Ministerstvem školství a vědy (MEXT). Výzkumný projekt bude trvat 3 roky a pokrývá školy v 8 zemích. Dr. Hayashizaki v rámci něho navštívil několik škol v Brazílii a ve Skotsku.

BŘEZEN - měsíc čtenářů - možnost využití pro otevření školy veřejnosti

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) vyhlásil nultý ročník nové celostátní akce BŘEZEN - měsíc čtenářů. Jedněmi z deklarovaných cílů je propojit čtenáře, organizace a instituce zabývající se četbou a čtenářstvím ke společné mediální kampani a dát o sobě vědět: "ano, čteme a je nás stále hodně!".  Dále akce usiluje o to najít partnery se vztahem a ochotou podpořit obdobnou kampaň na podporu čtení letos i v dalších letech. Protože jsou do akce zapojeny i některé školní knihovny, které se mohou stát velmi dobrou vstupní branou pro přivítání širší veřejnosti ve škole, jako je tomu například na Slovensku (viz. článek  Mezinárodní konference "Školské knižnice ako informačné a kultúrne centrá škôl").

 Mezi zapojenými školami najdeme:

• ZŠ Ostrava - Hrabůvka, Provaznická 64, příspěvková organizace, Školní informační centrum
• Školní knihovna ZŠ Hanspaulka
• Základní knihovna a studovna Dobronín
• Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská 9 - Studijní a informační centrum a knihovna
• ŠK a informační centrum SŠ teleinformatiky, Ostrava p.o.
• Knihovna Gymnázia Příbram
• Obecní a žákovská knihovna Osek nad Bečvou

Na webu akce je také Nápadník akcí BMČ, ze kterého si dovolujeme ocitovat některé zajímavé nápady, které by mohly být inspirativní pro školu, která by chtěla posílit svůj komutnitní rozměr:

• inspirace k novým službám a aktivitám, k nalezení spolupracovníků a partnerů, k propagaci, změně image knihovny...
• speciální večer (odpoledne, den... ) pro NEUŽIVATELE, nečleny knihovny
• kriminální večer (spojený třeba s ochutnávkou vína, čaje nebo kávy) - čtení z kriminálních příběhů (variace: červený večer (čtení z knížek o lásce), slzy smíchu (čtení z humoristických knih apod.)
• zábavné aktivity spjaté s kriminálními příběhy, včetně kvizu, jež se týká známých kriminálních charakterů, knih a filmů (a variace... )
• soutěž (?) Čtenář roku
• počteníčko aneb pomáháme vám číst (doporučování čtenářských lahůdek knihovníky, ostatními čtenáři, autory)
• obyvatelé obce/města (+ pozvaní hosté (V.I.P., zajímavé osobnosti) čtou úryvky textů, které se jim líbí
• autorská čtení, scénická čtení, non-stop čtení, noční čtení v knihovně
• workshopy pro rodiče o tom, jak je důležité číst a vyprávět dětem pohádky a jakou to přináší radost a potěšení, rady,
• návody pro rodiče: co dělat (a jak), aby vaše dítě četlo
• kluby poezie - četba, recitace a diskuse pro zasvěcené i nováčky, např. i s autory
• fotoakce Čtení sluší každému
• výroba a přehlídka kostýmů oblíbených literárních hrdinů (například z papíru) - dílo nutné přinést s sebou!
• módní přehlídky "s knihou"
• filmové adaptace podle knih a srovnání s knihou ("čtení za plátnem" nebo "co na plátně nebylo")
• audiočtení aneb čtení do ouška
• čtení na webu (co najde čtenář ke čtení na našem webu)
• čtení léčí - biblioterapie, ale také např. výstava a propagace optických pomůcek
• cizojazyčné verze webu, blindfreindly web, web pro neslyšící aj.
• čtení až do domu (nová služba donášky/dovážky knih ke čtenáři)
• najděte si své čtení rychleji (nové elektronické katalogy)
• propagace služeb ČTESYRÁD a BIBLIOHELP
• ankety: např. chtěli byste anotace na mobil?
• kniha nekniha (představení a prezentace elektronických čteček)
• výroba přebalu na oblíbené knihy (a kousek si přečteme... )
• soutěže čtenářské a literární (napiš svůj fantastický příběh... )
• při poslechu četby namaluj nebo vymodeluj hlavního hrdinu (variace)
• výprodeje knih
• představení zajímavých soukromých sbírek knih, bibliofilií, knih o umění atp., besedy o knihách a soukromých knihovnách (zapojte občany)
• knihkupci v knihovně představí knihy, novinky ad. Lze uspořádat např. žánrově... ) - po prezentaci bude možné si knihy z knihovny ihned vypůjčit nebo od knihkupce koupit
• ve spolupráci se sponzory - knihkupectvími - balíčky knih pro výherce soutěží
• "pochod" městem s oblíbenou knihou

Zdroj: http://skip.nkp.cz/akcBMC2010.htm

BAMBUSOVÁ ŠKOLA: Nápady pro lepší vzdělávání

Výstava Bambusová škola, která nabízí vítězné architektonické návrhy z prvního kola mezinárodní soutěže 2009 Open Architecture challenge : New Classroom Design, je od 10. února k vidění v prostorách Galerie Národní technické knihovny v Praze. Jedním z finalistů se stal také český projekt na výstavbu škol v Nepálu.

Většina návrhů přináší velmi nápaditý a osobitý přístup. Ať už jde o využití přírodních a obnovitelných zdrojů pro výstavby škol, ale také třeba o využití vlastních zdrojů pro teplo, elektřinu či vodu. Dokonale propracované nápady jsou vyhotoveny na velkých arších papíru.

Vítězným projektem se stala Komunitní škola Teton Valley v USA, která se skládá z pětadvaceti různých částí a je v podstatě soběstačná.  O této škole jsme psali už v článku Jak vypadá běžná americká škola. Design team této soukromé školy uspořádal řadu pracovních schůzek a workshopů se studenty, učiteli, rodiči a dalšími členy komunity, na kterých začali začít definovat a odhalovat požadavky školy, přičemž ovšem měli zároveň neustále na paměti potřeby rozvojove daného území. Tento proces vedl k vývoji prostor, které by  okamžitě sloužit jak škole a tak okolní komunitě. Více naleznete na stránce  věnované projektu Teton Valley community school.  

 

Jedním z finalistů se stal také český projekt na výstavbu škol v Nepálu. Český tým ve složení Martina Sobotková, Petr Koster a Soňa Huberová se zúčastnil se svým projektem „Bambusová škola“ zmíněné soutěže, kterou pořádá nezisková nadace Architecture for Humanity. Podle jejích informací bude za pět let potřeba zřídit 10 milionů nových tříd ve více než 100 zemích světa.

 
Odkazy:
http://www.epuls.cz/k-videni-na-vystave/732-bambusova-skola-napady-pro-lepsi-vzdelavani
http://www.tetonvalleycommunityschool.com/
http://www.facebook.com/pages/Teton-Valley-Community-School/134158304137

Komunitní školy potřebujeme - rozhovor s Vláďou Vikem

Je málo osobností, které by se tak dlouho věnovaly myšlence komunitních škol v ČR jako je Ing. Vladislav Vik, bývalý ředitel Nové školy, o.p.s, který dnes pracuje jako koordinátor rozvojových projektů České katolické charity a školí  v rámci aktivit OSN manažery neziskových organizací po celém světě. Před dvěma lety poskytnul Modernímu vyučování rozhovor, který dává nahlédnout do historie a základních principů komunitního vzdělávání a komunitních škol v ČR. Přínášíme jednu ukázku:

Jak má služba komunitě vypadat? Někdy je chápáno jako dostatečné, když má škola nabídku odpoledních kroužků pro děti...

Na otázku, kdy už je škola je komunitní, není jednoduchá ani jednotná odpověď. Není popsán univerzální model. Každá škola má jinou komunitu, musí se chovat jinak, nabízet něco jiného. Ale pokud jsou to jen kroužky, tak je to málo. A některá škola třeba vypíše kroužky, ale vypíše je jen pro děti ze školy. Škola by měla umět zjistit, jaké jsou potřeby komunity, ve které působí. Aktivně se snažit vymyslet, v čem by mohla život v komunitě zlepšit. Například škola v Brně-Kohoutovicích začala dělat počítačové kurzy pro seniory, protože na jejich sídlišti je hodně seniorů. A díky tomu, že si tohle uvědomili, otevřeli kurzy práce s počítači pro seniory, které vedou děti. To je příklad komunitní aktivity. Tohle už je přesah do toho, co je podle mého názoru komunitní vzdělávání.

Více z rohovoru se můžete dočíst na webu Moderního vyučování. Foto http://www.charita.cz/

Už můžete komentovat

Vážení přátelé, návštěníci tohoto blogu,
byl odstraněn drobný nedostatek komplikující vkládání vašich komentářů. Teď už nebude nic bránit tomu, abyste tento blog zinteraktivněli svými příspěvky, inspiracemi a návrhy. Prosím, využívejte toho. Díky.
Marek Lauermann

Komunita začíná u ranních setkání

Tím, že žákům pomůže začít den sdílením pocitů se spolužáky,  učitel vydláždí cestu k dosažení výchovných a vzdělávacích úspěchů a tím i cestu ke šťastné a zdravé škole. To je motto mnoha z nás, kteří si už zvykli uspořádat na začátku dne komunitní kruh, ale dá se to dělat i mnoha jinými způsoby. Na videu organizace Edutopia (Vzdělavací nadace George Lucase - ano tvůrce Hvězdných válek) se můžeme podívat na příklady  dobré praxe, jak taková ranní setkání uspořádat a co mohou přinést. Konkrétně se jedná o školu v Jefferson county school district v Lousville v Kentucky. Na webu Edutopie můžete najít řadu dalších, velmi inspirativních myšlenek. Ne nadarmo mají v podtextu napsáno "Školy, které fungují."

Mezinárodní konference "Školské knižnice ako informačné a kultúrne centrá škôl"

Tretí ročník mezinárodní konference "Školské knižnice ako informačné a kultúrne centrá škôl" zorganizovala Slovenská pedagogická knižnica pod záštitou podpředsedy vlády a ministra školství Slovenské republiky Jána Mikolaja dne 14. května 2009 v prednáškovém sále Univerzitnej knižnice v Bratislave. 

Téma konference se v mnohém dotýkalo také problematiky komunitní role školy a velký zájem zde vzbudilo vystoupení Mgr. Ludmily Čumplové ze školní knihovny ZŠ Hanspaulka v Praze, která v příspěvku "Co může knihovna v komunitní škole" prezentovala zkušenosti s využitím školní knihovny jako komunitního centra, skrze které může být do školy přilákána širší veřejnost. 

Značného ohlasu se dostalo také vystoupení Mgr. Marka Lauermanna na téma "Komunitní škola a její knihovna", který v příspvěku  přítomným představil myšlenku komunitní školy jak v širší mezinárodní perspektivě, tak zmínil i situaci komunitní škol v ČR.

Situací na Slovensku se zaobírala Emília Antolíková z Hornozemplínské knihovny ve Vranově nad Topľou. Ve vystoupení popsala vývoj myšlenky rozvoje komunitní role knihoven na Slovensku od roku 2005. Tyto i další příspěvky jsou přístupné ve sborníku konference. Můžete zde najít řadu inspirací, jak pro popularizaci čtenářství a knihoven obecně, tak třeba i náměty k tomu, jak oslavit Mezinárodní den komunitních škol .

Komunitní škola v Sama doma

Komunitní školy už pronikly i na obrazovky ČT, kde se v loňském roce v jednom díle Sama doma (26.3. 2009) objevila Martina Lázničková z Komunitního centra Kruh při ZŠ Hostýnská v Praze. Ester Janečková se dobře ptá a Martina dobře odpovídá, takže je to opět celkem návodné a inspirativní - i když spíše pro někoho, kdo myšlenku komunitní školy nezná, ale i pro ty pokročilejší a obeznalejší je dobré zopakovat si o čem jsou základní pojmy a principy komunitní školy. Jen je třeba být trpěliví - dozvíte se i něco o vaření rýže a genetických zátežích. Čas můžete krátit čtením internetové diskuse s Martinou Lazničkovou, kde je třeba otázka v čem je komunitní škola lepší než bežná škola. Prostě v Sama doma se podává komunitní škola v příjemném balení - jinak si ji ale ani nelze představit.  

Jak oslavit Mezinárodní den komunitních škol?

Blíží se 1. březen, což pro mnoho znás neznamená více než jen další list v kalendáři nebo začátek nového měsíce. Ale od roku 2000 je v širším mezinárodním hnutí komunitních škol znám právě jako Mezinárodní den komunitních škol. V ČR je to stále poměrně málo známý termín, nicméně v roce 2007 byl díky úsilí Nové školy, o.p.s. poprvé výrazněji popularizován, uskutečnila se tisková konference MŠMT, k tématu mluvil Ondřej Liška a zejména se k oslavám a připomenutí tohoto dne přihlásilo hned několik škol, zejména těch, které byly zapojeny do projektu Přeměna škol na centra komunit.

K čemu oslava Mezinárodního dne komunitních škol slouží?

Především je dobrou příležitostí k propagaci programů komunitních škol. V řadě zemi se jedná o celonárodně organizovanou aktivitu, do níž se školy přihlašují, vyměňují si své zkušenosti a jejich výstupy jsou dále prezentovány a propagovány.

Například v Rusku existuje akce nazvaná „Dopisující si škola". Školy se k určitému datu (většinou k 1. únoru) přihlásí koordinačnímu výboru, který následně pomůže vytvořit dvojice škol, jenž si budou navzájem dopisovat. Každá taková škola obdrží poštovní adresu partnerské školy, které by měla napsat klasický dopis. Škola může poslat partnerské škole v obálce soubor dětských kreseb, fotografií nebo eseje, které představují jejich školu jako komunitní školu pro rok 2009 bylo vybráno téma "Komunitní škola očima dětí.". Z obdržených dopisů je pak možné uspořádat prezentace nebo výstavu věcí zaslaných a vytvořených na partnerských školách. Také je možné o společných aktivitách napsat článek publikovaný na adrese http: / / cs-network.ru, kde budou následně zveřejněny výsledky ze všech zapojených škol.

Jak oslavit a připomenout si tento den?


• Uspořádejte ve škole neformální snídani pro rodiče.

• Pozvěte všechny lidi, kteří vám pomohli uskutečnit nějakou zajímavou aktivitu a veřejně je oceňte.

• Pozvěte místní a hovořte s nimi o tom, jaké nové aktivity byste mohli začít dělat.

• Naplánujte zahájení nové aktivity vašeho komunitního centra právě na tento den.

• Uspořádejte den otevřených dveří – ukažte vaše aktivity místním.

• Využijte tento den k tomu, abyste poděkovali dobrovolníkům, učitelům, zaměstnancům školy…

• Uspořádejte jarmark.

• Uskutečněte sportovní a umělecké festivaly, setkání, koncerty


• Zrealizujte Výstavy (fotografie, kresby ....)

• Pořádejte soutěže (eseje, poezie, ...)

• Vydávejte iskové zprávy a pořádejte tiskové konference

Výše uvedený soubor představuje pouze několik návrhu na to, co by bylo možné udělat pro zviditelnění myšlenky komunitní školy právě na vaší škole a ve vašem okolí.

Pro další informace a náměty si můžete přečíst  zprávu z oslav Mezinárodního dne komunitních škol v roce 2007, kde také naleznete seznam škol, které se k této myšlence v dané roce přihlásily.

Pokud máte zájem zapojit se do Mezinárodního dne komunitních škol v ČR v roce 2010, napište nám prosím na adresu komunitniskoly@email.cz. Můžete napsat o tom, co chcete uskutečnit anebo vám můžeme s přípravou nějaké akce poradit.

S přáním pěkného dne a mnoha dobrých nápadů.

Marek Lauermann



.

Standardy kvality komunitní školy

V roce 2008 zahájila ukrajinská organizace Step by step za podpory Charles Stewart Mott Foundation realizaci mezinárodního projektu „Rozvoj kvality komunitních škol: Projekt ověření dopadu mezinárodních standardů“.

Cílem projektu je ověřit na 15 školách v různých zemích mezinárodní standardy kvality komunitní školy, vytvářené od roku 2005 společenstvím několika nevládních organizací pod vedením britské ContinYOU. Ověřování probíhá v 10 zemích, které pokrývají oblasti s různým stupněm hospodářského rozvoje, společenského uspořádání a také na různých kontinentech. A tak zde najdeme rozvinuté země jako Velká Británie, stejně jako transformující se Rusko anebo Kazachstán. Česká republika je zástupcem zemí, které představují určitý model země se standardní demokracií, vysokým stupněm hospodářského rozvoje, ale přece jen nedosahující úrovně nejvyspělejších zemí světa.

V každé ze zúčastněných zemí byla účast v projektu nabídnuta jedné organizaci, která má zkušenosti s aplikací konceptu komunitní školy v rámci daného školského systému, má renomé, disponuje kontakty na školy a také má schopnost působit jako koordinátor pro komunitní školy v dané zemi. Za Českou republiku byla tato možnost nabídnuta Sdružení konzultantů rozvoje organizací, které převzalo od Nové školy, o.p.s., s níž dlouhodobě úspěšně spolupracovalo, pomyslnou štafetu rozvoje myšlenky komunitní školy anebo chceme-li myšlenky školy jako otevřeného vzdělávacího, společenského a komunitního centra obce v České republice. Národním koordinátorem pro Českou republiku se stal Mgr. Marek Lauermann. Tan také projekt na národních i mezinárodních konferencích a fórech. Jedním takovým vystoupením byla Prezentace na konferenci Informační gramotnost v MZK v Brně v listopadu 2009.

V současnosti proběhlo ve všech zúčastněných školách první kolo implementace Standardů kvality komunitní školy, kterému předcházel třídenní trénink facilitátorů procesu implementace. V České republice proběhl tento trénink ve dnech 4. – 6. listopadu a jako lektor zde mj. vystoupil Csaba Lorinczi, jeden z hlavních iniciátorů myšlenky rozvoje komunitních škol ve Střední a Východní Evropě po roce 1989. Zúčastnilo se 15 zástupců škol zapojených do projektu (jejich přehled naleznete na konci článku).

O čem tedy Standardy kvality komunitní školy jsou? Základem je premisa, že každá škola se vyvíjí jinak – některé škole se daří rychleji naplňovat vize, některá dokáže efektivněji reagovat na potřeby místní komunity, někde je vyšší nadšení a nasazení zaměstnanců školy pro komunitní vzdělávání nebo některé školy lépe umějí rozvinout své komunitně orientované aktivity. Jak ale zjistíme, že je komunitní škola kvalitní? Právě proto byly shrnuty klíčové charakteristiky (standardy) komunitních škol, na základě kterých se dá změřit kvalita komunitní školy.

Standardy kvality komunitní školy

• 
  
  Vedení (leadership)

Kvalitní vedení posiluje a rozvíjí schopnosti všech zaměstnanců a umožňuje jim profesní růst. Dobré vedení znamená, že mezi zaměstnanci školy – partnery – panuje shoda ohledně vize školy a všem je jasné, kam škola směřuje. Dobré vedení je zárukou jasných kompetencí všech pracovníků školy.

• 
  
  Partnerství

Dobrá komunitní škola vytváří pevná partnerství s ostatními organizacemi a členy komunity. Partnerství napomohou návaznosti všech služeb a členové komunity se mohou navzájem podporovat.

• 
  
  Sociální inkluze

Dobrá komunitní škola dokáže vytvořit příležitost pro všechny zájemce o vzdělávání a osobnostní rozvoj – bez ohledu na jejich pohlaví, náboženskou příslušnost, etnický původ, místo ve společenském žebříčku, výši rodinných příjmů, fyzické schopnosti či sexuální orientaci. Komunitní školy potírají stereotypní vnímání druhých lidí a nabízejí možnosti pro všechny. Tím škola přispívá k soudržnosti společenství, může dokonce napomoci znesvářeným skupinám vzájemně se poznat. Nepředpojatost je nezbytná pro vytvoření příznivé atmosféry ve výuce, kde se děti odnaučují stereotypům či negativnímu pohledu na druhé.

• 
  
  Služby

Komunitní škola by měla být pro místní komunitu hlavní zdrojem nabízejícím co nejširší škálu služeb. Složení služeb by mělo odpovídat aktuálním potřebám členů komunity. Zpravidla mezi ně patří podpora rodin, možnosti dalšího vzdělávání pro děti i dospělé, zapojení organizací, zdravotnické a sociální služby. Škola jako taková nemusí veškeré služby zajišťovat sama, ale může prostor pro služby poskytované jinými organizacemi.

• 
  
  Dobrovolnictví

Komunitní škola žáky podněcuje k participaci na životě komunity – využívají poznatky z výuky v reálném životě. Díky tomu si uvědomují své občanské postoje a posilují je, rozvíjejí své znalosti a dovednosti, sebevědomí a sebedůvěru. Žáci, pro které je učivo příliš náročné, dostanou možnost zazářit v roli dobrovolníků. Pro rozvoj dětí je zásadní fungování ve vztazích s jinými dospělými, než s rodiči a učiteli, protože na půdě komunitní školy se vztahy stávají méně formálními. Kvalitní komunitní škola podněcuje k dobrovolnické práci – děti, rodiče i ostatní členy komunity.

• 
  
  Celoživotní učení

Vzdělávání v průběhu celého života je nezbytné k tomu, aby se člověk dokázal vyrovnávat s překotně se měnícím okolním světem. Je zapotřebí, aby děti mohly vidět, že učení je celoživotní záležitost a že škola je pouze jedním z míst, kde učení probíhá. Je důležité, aby rodiče byli dětem příkladem a ukázali jim, že vzdělávat se člověk může profesně i pro radost. Školy, které podporují vzdělávání dospělých přispívají v širší komunitě k atmosféře, v níž budou děti lépe prospívat.

• 
  
  Zapojení rodičů

Žáci se nejlépe učí tehdy, mají-li podporu ze strany rodičů. Proto je třeba, aby rodiče znali potřeby svých dětí a dokázali jim doma vytvořit co nejlepší podmínky pro učení. Zapojením rodičů škola přispívá k tomu, aby rodiče lépe porozuměli tomu, o co škola usiluje, a podpořili její přístup. Rodiče mohou přispět i různými praktickými návrhy. Zapojení znamená, že mezi rodiči a učiteli probíhá aktivní dialog.

• 
  
  Kultura školy

Komunitní škola je otevřená a vstřícná ke změnám. Na všechny aspekty školního života se vztahují demokratické zásady. Zaměstnanci školy naslouchají dětem, rodičům, partnerům a komunitě a vhodným způsobem upravují své postupy. Kultura školy podněcuje tvořivost, iniciativu a participaci a tato atmosféra proniká i do vedení výukových aktivit. Tak mají rodiče i komunita důvěru ve školu a žáci rozvíjejí své schopnosti a dovednosti díky jejich praktickému uplatňování.

• 
  
  Rozvoj komunity

Komunitní školy se zapojují do rozvoje komunity. V některých zemích je škola hlavním katalyzátorem místních změn a rozvoje. Jinde tato odpovědnost připadá jiným organizacím. Tento standard a ukazatele jsou určeny těm školám, které jsou hlavními aktéry v rozvoji komunity. V takovém případě škola pomáhá skupinám v komunitě, aby dokázaly aktivně jednat, angažovat se v komunitě a poskytovat služby místním lidem. Škola může pomoci třeba tak, že zájemce seznámí s tím, jak se pořádá porada či schůze, jak se provádí průzkum, pomůže s vyhodnocením výsledků apod.

Pokud vás Standardy zaujaly, budete mít brzy příležitost se s nimi blíže seznámit v rámci chystané sady vzdělávacích seminářů, které vám poskytnou jak praktické návody na aplikaci Standardů, tak se dozvíte praktické rady a zkušenosti ze škol, které už standardy aplikovaly a použily v rámci procesu vlastního hodnocení a plánování svého rozvoje.

A slovo na závěr. Na ředitelích je, aby přijali zodpovědnost za otevírání škol, za vytváření a zřetelné formulování nabídek pro efektivní spolupráci s rodiči a veřejností tak, aby byli zaměstnanci motivováni k naplňování vize školy. Ředitel je tím, kdo je za naplňování komunitní vize školy zodpovědný, protože on je jejím hlavním nositelem.

Odkazy:
http://communityschoolstandards.org/
 
Základní škola praktická Králíky
 
Základní škola a mateřská škola Brno, Jihomoravské náměstí 2
 
Základní škola T. G. Masaryka v Blansku
 
Základní a Mateřská škola Višňové
 
Základní škola a mateřská škola Lyčkovo náměstí, Praha
 
Základní škola Hanspaulka, Praha
 
Střední škola sociální Perspektiva a Vyšší odborná škola, s.r.o., Dubí
 
Waldorfská základní škola a mateřská škola Brno
 
Základní škola a Mateřská škola Oleksovice
 
Základní a Mateřská škola Bohdíkov

Jak vypadá běžná americká komunitní škola?

Existuje mnoho mýtů o tom, jaká je americká škola a co se v ní odehrává. Tady se můžete podívat na jeden běžný den v takové škole - vlastně je to pohled na různé komunitní programy na George Washington Elementary school v Lascasteru a na takový běžný projektový den v Teton Valley Community School. Určitě se vám takový rychlý a inspirativní pohled za hranice může hodit.