sobota 19. června 2010

Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni

Když jsem v posledním příspěvku věnovaném vazbám Místní agendy 21 a konceptu komunitní školy, objevila se tam pasáž zmiňující Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni a jejich možnosti pro využití rozvoje konceptu komunitní školy. Několik z těchto indikátorů je totiž navázáno na oblast vzdělávání, resp. vnějším podmínkám, ve kterých žije škola v určité lokalitě.

Ukazatele kvality života byly navrženy Evropskou komisí a již v roce 2004 jich využívalo víc než 150 evropských měst. Sada evropských indikátorů pomáhá městům komplexně hodnotit jejich rozvoj a kvalitu života obyvatel. Příkladem vyhodnocovaných ukazatelů jsou dostupnost a kvalita veřejných služeb, spokojenost občanů, kvalita ovzduší, doprava ve městě, hlučnost a mnohé další.

Je třeba říci, že Agenda 21 je proces, kterým se zabývá samospráva. Nicméně protože právě místní samosprávy jsou nejčastějším zřizovatelem základních škol, měly by výše zmíněné indikátory s vazbou na vzdělávání pro ně představovat priroritní oblast. A že to tak skutečně je si můžeme ukázat na jednom konkrétním příkladu z Hodonína.

V roce 2004 si Město Hodonín nejprve vybralo dva indikátory a to Spokojenost občanů s místním společenstvím (indikátor A1) a Mobilita a místní přeprava cestujících (A3), ke kterým v roce 2006 přibrali ještě indikátor Dostupnost veřejných prostranství (A4) a v roce 2007 indikátor Cesta dětí do a ze školy (B.6). Naplňování těchto indikátorů se provádí pomocí dotazníkového šetření reprezentativního vzorku občanů města. K distribuci dotazníků jsme využili proškolené osoby (studenti, důchodci …), kteří nejen vyplnili s vybranými občany dotazník přímo, ale zároveň prováděli kontrolu vpisovaných údajů. Doporučená frekvence měření indikátorů  je jednou za 2 roky. Na pomoc s implementací souborů indikátorů navázalo město spolupráci s Týmovou iniciativou pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), která městům nabízí pomoc a podporu při zavádění evropských indikátorů udržitelného rozvoje.

Sledování mezinárodního evropského indikátoru ECI B.6.: Cesta dětí do školy a zpět se v Hodoníně uskutečnilo na podzim 2007, kdy proběhlo dotazníkové šetření zaměřené na žáky (případně jejich rodiče) všech základních škol. Cílem dotazníkového šetření bylo především zjistit, jakým způsobem se žáci dopravují do a ze školy (určit počet dětí, které se do školy dopravují udržitelným způsobem – tj. chodí do školy pěšky a nebo jezdí na kole). Dále se otázky v dotazníku zaměřovaly na otázky spojené s bezpečností a s bezpečnou cestou do a ze školy. Samostatným okruhem byly otázky zaměřené na rysy cestování automobilem, jako neudržitelného způsobu dopravy, do a ze školy, včetně důvodů pro volbu tohoto prostředku. Poslední část dotazníku se týkala otázek spojených s využíváním městské hromadné dopravy při cestě do a ze školy (MHD), dostupnosti spojů a pohodlí MHD. Kompletní závěrečnou zprávu (obsahující vyhodnocení, doporučení, dotazník) si můžete přečíst zde.

V listopadu roku 2009 se v rámci Projektu Zdravé město Hodonín uskutečnilo na území města Hodonína dotazníkové další šetření tohoto indikátoru. Výsledky postihují, podobně jako v prvním případě nejčastěji uváděná kritická místa na cestě dětí do a ze školy - chybějící přechody, chodníky a cyklostezky, problematické křižovatky, rušný provoz, chybějící retardéry a chybějící semafory, vždy s konkrétním popisem dané ulice. V rámci zprávy také byly analyzovány hlavní důvody, proč tomu tak je, a jaká zlepšení respondenti nabídli.

Celý tento článek má ukázat příklad konkrétního použití evropských indikátorů udržitelného rozvoje týkajícího se života školy a proto se snad může stát inspirací i pro vaši školu. Je výrazem přesvědčení, že nástroje pro mapování prostředí školy jsou skutečně široké a není to pouze škola, která jich může využívat.

Žádné komentáře:

Okomentovat