Komunitní školy - venkovské a městské aneb o společných rysech a nikoli rozdílech

Již několik let jsem více méně aktivním aktérem na poli šíření a rozvoje myšlenek komunitních škol v ČR. Dá se s trochou nadsázky říci, že jsem poměrně dobře informován o tom, co se na tomto poli "šustne". A také čím déle se myšlence komunitních škol věnuji, tím méně je mi jasné, proč je zde skupina lidí, kteří neustále vytvářejí umělé bariéry mezi školami otevřenými komunitě tím, že neustále mluví o venkovských a městských školách jako něčem, co nemá mnoho společného. Je mi to velmi líto, protože tento přístup je velmi nešťastný a zejména plný zkreslení a dezinterpretací.
Pro mě jsou komunitní školy, bez vazby na to, kde se nacházejí, charakterizovány těmito rysy:
- rodiče jako partneři
- partnerství pro zajištění služeb
- dobrovolnictví - uvnitř školy i směrem ven
- jsou otevřené a pluralistické
- inkluzivní přístup jak k dětem ve třídách, k náboženství, etnicitě a sexuální orientaci
- důvěra ve všechny děti, včetně těch s handicapy, aby mohly uplatnit své právo přístupu ke kvalitnímu vzdělání

Ne každý musí s výše uvedenými charakteristikami souhlasit (i když jsou výsledkem práce ICECS - Mezinárodního centra excelence komunitních škol), ale jistě jen málokdo by tvrdil, že jejich naplnění je vázáno, zda je škola na venkově anebo ve městě. Ty charakteristiky jsou univerzálně platné a vztahují se na školu (a v ní působící žáky, rodiče, učitele ad.), které akcentuje nezbytnost otevřít se komunitě  k obousměrnému dialogu.

Tím více mě zaráží některé povzdechy lidí z Národní sítě venkovských komunitních škol, které jakoby podléhaly velmi defétistickému pocitu, že jsou někým ostrakizovány anebo zesměšňovány. Jednak nevím, kým by toto zesměšňování bylo uskutečňováno a podněcováno, ale jednoznačně z prohlášení některých osob působících v síti tento pocit vyplývá.

Dovoluji si ocitovat z blogu (pro celé znění stačí kliknout na hypertext) jedné z koordinátorek celoživotního vzdělávání při občanském sdružení nazvaném Komunitní škola:

"Už od začátku se celé naše společenství rozpadlo na minimálně dvě skupiny - na lidi, pohybující se ve venkovské komunitě a lidi z města a městských "komunitních škol". Jestliže jsme si ze začátku mysleli, že to půjde hladce a práce pro nás bude zábavou, jak se nezřídka stávalo na školeních koordinátorů, tak to opravdu tak nebylo... První problém začal už při skládání definice "Co je to komunitní škola?", nad kterou jsme strávili 3 hodiny a z toho jsme se asi tak 2 hodiny a 55 minut dohadovali. Na tom by nebylo nic špatného, ale chvílemi jsem měla (vlastně nejen já) pocit, že jsme tam my chudáci z vesnice vlastně za fackovací panáky lidem z města. Aby nám mohli ukázat, jak ubohé jsou ty naše "komunitní školy, nebo jak to mu vlastně říkáme"... Docela mě mrzí, že naše práce není brána vážně ani lidmi z oboru, jak si jí tedy potom můžou vážit ostatní? Když jsme se snažili hájit, nebo dokonce říct svůj názor, hned nám na hlavu létaly poučky, cizí slova a věty typu: "Kdo tohle neví, nemá tady co dělat." Proč jsme se tam tedy sešli? Abychom si srazili sebevědomí venkovských komunitních škol, tak slibně se doposud rozvíjejících, na minimum???


Došla jsem k názoru, že když to šlo doposud bez peněz MŠMT, půjde to bez nich i dál, jen musí být chuť a pár lidí, kteří se nenechají odradit inteligentně vyhlížejícími lidmi, kteří nemají v sobě kousek soudnosti a domnívají se, že věk a postavení je v životě všechno!

Proto vyzývám všechny: "Nestyďme se za to, že jsme z vesnice, v mnohých ohledech jsme stokrát lepší než oni, buďme na to hrdí!" A když se jen trošku zasnažíme, můžeme těm panákům z města za pár měsíců mávat z neskutečně rychle rozjetého vlaku našich skvělých komunitních škol!!!"

Protože jsem na tom setkání byl přítomen a vím, jak setkání probíhalo, ten tón výše zmíněného článku mě velmi překvapil (my x oni, panáci z města, inteligenti bez kosuka soudnosti - pánové Bartůšek, Klíč a Vik ať mi laskavě prominou, že jsem využil jejich výstup pro ilustraci oněch panáků z města :-)). Celé jednání bylo jistě trochu ovlivněno nepříliš zdařilým a profesionálním facilitováním (ze strany jednoho facilitátora se spíše jednalo o facipulaci - tedy o snahu o zneužití facilitace k manipulaci), nicméně již tehdy jsem cítil, že některé venkovské školy se chtějí vědomě vymezovat vůči ostatním komunitním školám, většinou těm, které stojí mimo Národní síť venkovských komunitních škol. A přitom tato organizace není reprezentantem ani mluvčím všech komuntních škol.
 
Dochází pak k situacím, kdy se můžeme dočíst v prezentaci NSVKŠ následující rozdělení, pro něž nenacházíme oporu v žádné studii, natož pak v praxi komunitních škol. Stojí zde v rozporu tzv. městský a venkovský pohled:
 
Městský“ pohled


komunitní prvky v práci ZŠ, zatažení dospělých do aktivit ZŠ

začlenění KŠ do vzdělávacího programu školy

„Venkovský“ pohled

aktivity primárně pro veřejnost, s dopadem na celou komunitu, i ZŠ

venkovská komunitní škola

vazba na rozvoj venkova
 
Toto rozdělení je pro mě nepochopitelné. Znám řadu venkovských škol, které rozvíjejí svou komunitní dimenze právě tím, že začleňují koncept komunitní školy do vzdělávacího programu školy (mezinárodně uznávaným příkladem dobré praxe je v tomto ohledu ZŠ Višňové v Jihomoravském kraji), stejně jako nemálo městských komunitních škol rozvíjí primárně aktivity pro veřejnost s dopadem na celou komunitu (v Brně, Praze, Blansku, Dubí, aj.). Je vidět, že na velikosti opravdu nezáleží. Tím méně jsou pro mě pochopitelné motivace lidí, kteří se těchto zkresleujícíh tvrzení dopouštějí. Činí tak z nevědomosti či záměrně? Co si o tom myslíte vy? Názor vás, čtenářů, mě osobně i profesně opravdu velmi zajímá. Využijte prosím možnost komentářů.

Když ministr říká .....

"Existuje soubor nejzákladnějších věcí, které potřebujeme splnit, ...... sociální a emocionální potřeby studentů ... čím více otevřeme naše školní budovy komunitě, tím více budeme spolupracovat, a to nejen s našimi dětmi, ale rodinami, tím více vytvoříme prostředí, kde děti mohou v maximální možné míře dosáhnout svého vzdělávacího potenciálu." Arne Duncan, ministr školství USA

Výsledky napříč Spojenými státy ukazují, že pokud se školy staly centry komunity, zvyšuje se výkona  prospěch studnetů. Například, ještě jako nejvyšší představitel chicagských  veřejných škol, kladl ministr (státní tajemník - pozn. aut.) Duncan  v Iniciativě tamních komunitních škol důraz na to, aby pracovaly na stálém zmenšování rozdílu ve výkonnech žáků. Po 5 let narostl počet studentů komunitních škol, kteří splnili anebo překročili státní standardy v matematice o více než 23% výše oproti ostatním srovnatelným veřejným školám, a ve čtení dokonce o více než 66%.

Zákonná norma zvaná "Diploma act" vychází z výše uvedených a dalších úspěšných modelů, aby podpořila a umožnila společné sdílení přístupu ke vzdělání skrze integrování služeb, zapojování rodin a veřejnosti. V konečném důsledku to přinese společnou zodpovědnost za realizované změny a zlepšení výsledků dětí a mladých lidí.

Více o Diploma act najdete zde.

Česká republika na Mezinárodní konferenci "Rozvoj kvality komunitních škol: Jak si vedeme"

Mezinárodní konference "Rozvoj kvality komunitních škol: Jak si vedeme" se uskutečnila pod vedením ukrajinské Step by Step Foundation ve dnech 14. - 15. června 2011 v Kyjevě na Ukrajině, za podpory Charles Stewart Mott Foundation a programu Východ - Východ: Partnerství bez hranic mezinárodní nadace Renaissance Foundation.

Konference byla vyvrcholením 2letého projektu Ověření standardů kvality komunitní školy. Hlavním cílem bylo vytvoření fóra pro diskusi o osvědčených postupech v rozvoji kvality komunitních škol v zemích východní, střední a západní Evropy a Asii a také posílení pravomoci národních nevládních organizací v oblasti podpory komunity a školních programů, jak ve svých zemích, tak i mezinárodně.

K účasti na konferenci byli z každé zapojené země projektu vyzváni 3 zástupci, kteří jsou příkladem dobré praxe konceptu komunitní školy, případně určitého jejího aspektu (např. inkluze). Mezi přednášejícími a vystupujícími tak šlo najít takové osobnosti, jakými jsou Dougles S. McCall, výkoný ředitel mezinárodní sítě Zdravých škol, působící při UNESCO anebo Chris Jones, ředitelka Mezinárodního centra excelence komunitních škol. Za Českou republiky byli pozváni Mgr. Jiří Beran, ředitel ZŠ Višňové, Ing. Karel Čada ze společnosti Nová škola, o.p.s. a Mgr. Marek Lauermann ze Sdružení konzultantů rozvoje organizací, který je také národním koordinátorem implementace Standardů kvality komunitní školy v ČR.

Program konference zahrnoval různé činnosti: plenární zasedání, paralelní jednání, prezentace, diskuse, workshopy a výstavu o činnosti komunitních škol a nevládních organizací působících v oblasti rozvoje komunitních škol. Tyto různé formáty činnosti vycházely z předpokladu, že představují nejefektivnější způsob výměny informací a získávání nových poznatků. Hlavními tématy souběžně běžících workshopů byly Leadership, Partnerství a Dobrovolnictví. Workshopy byly provedeny na následující témata: sociální začlenění (inkluze), dobrovolnické činnosti, analýza potřeb komunity, sběr informací, mapování komunity , analýza zainteresovaných skupin (tzv. stakeholders)- koho pozvat, jak zpracovat sebehodnocení, jak komunita ve školní praxi napomáhá učení dětí. Všechna tato témata odrážejí hlavní aspekty mezinárodních standardů kvality komunitních škol.

Jak už bylo naznačeno, tak cíle konference byly následující:

• vytvořit fórum pro výměnu zkušeností, osvědčených postupů, zkušeností a modelů vývoje při realizaci konceptu komunitní školy;
• prezentovat a diskutovat o mechanismy a strategie používané v zemích východní, střední a západní Evropy a Asii v rámci rozvoje kvality komunitních škol;
• představit stávající mezinárodní standardy kvality komunitních škol jako nástroj sebehodnocení a výsledky jeho testování na 80 školách v 8 zemích;
• prezentovat výsledky mezinárodního výzkumu o vlivu mezinárodních standardů na kvalitu a rozvoj komunitních škol v 8 zemích;
• prezentovat komunitní plány rozvoje školy v oblasti zlepšování kvality v jednotlivých zemích a ukázat funkční modely komunitní školy;
• posílit vazby mezi iniciativami v různých zemích, v zájmu posílení spolupráce;
• vytvořit plány pro další rozvoj komunitních škol a jejich podporu v zúčastněných zemích;
• poskytnout prostor k výměně osvědčených postupů komunitních škol a posílení jejich vlivu na rozvoj komunity;
• rozšířit stávající vnitrostátní a mezinárodní spolupráci v komunitních školách;
• posílit a rozšířit mezinárodní sítě komunitních škol.

Velkého ohlasu se dostalo prezentaci ZŠ Višňové na téma Leadershipu, neboť vyvolala rozsáhlou diskusi o klíčové roli vedení školy v procesu budování a rozvoje komunitní školy. Velmi zajímavé a inspirativní postřehy  přinesl worskhop zaměřený na Dobrovolnictví, kde zejména příklady z malých ukrajinských venkovských škol byly velmi podnětné vzhkedem hledání možností a příležitostí rozvoje dobrovolnictví na školách. Jednotlivé prezentace najdete na webových stránkách konference.

Konference byla jedinečnou příležitostí k porovnání a výměně zkušeností mezi různými typy a modely komunitních škol, které všechny spojuje společná myšlenka a sice překonávání překážek a handicapů ve vzdělávání. Proto je dobře, že vzájemná výměna zkušeností a mezinárodní spolupráce bude pokračovat a dále se rozvíjet, neboť jedním z důležitých výstupů konference bylo vytvoření mezinárodní akční skupiny při Mezinárodním centru excelence komunitních škol (ICECS).

Hugo Meisl aneb vynález moderního fotbalu

V červenci vyšel český překlad životopisu Hugo Meisla, jedné z nejvýznamějších osobností světového fotbalu, trenéra a tvůrce slavného wunderteamu, fotbalového funkcionáře a diplomata, jehož zásluhou se začaly systematicky hrát mezinárodní fotbalové poháry mj. i předchůdce dnešní Ligy mistrů. Je škoda, že i když je jeho jméno v německy mluvících zemích pojmem, tak v jeho rodných Čechách o něm máme jen malé povědomí.

Hugo Meisl se narodil 16. listopadu 1881 v Malešově, asi sedm kilometrů od malebného středověkého hornického města Kutné Hory. Jeho vnuci, historikové Andreas a Wolfgang Haferovi, vykreslují fascinující portrét Hugo Meisla založený na důkladných rešerších. Kniha popisuje velkou epochu fotbalu stejně napínavě jako člověka Hugo Meisla, jenž žil celým srdcem pro svůj sport a musel přitom bojovat proti četným i antisemitským předsudkům. Ne náhodou byl jeho pohřeb v roce 1937 v tehdy již téměř nacistické Vídni událostí prvořadého významu.

Hugo Meisl byl FIFA vyhlášen jedním z 10 nejlepších trenérů historie, byl uveden do Síně slávy FIFA a také Síně nejvýznamějších židovských sportovců. V době konání fotbalového ME v Rakousku v roce 2008 bylo jeho jméno mnohokráte připomínáno. V roce 2007 byla kniha Hugo Meisl aneb vynález moderního fotbalu navržena na Německou Sportovní knihu roku. Teď si ji můžeme přečíst i my a jsem přesvědčen, že v ní nalezne mnoho inspirace nejen učitel sportu, ale také historie a společenských věd. Neměla by proto chybět v knihovně žádné školy, která chce mapovat a pokrývat dosud tmavá místa naši historie. Prozatím je k zakoupení na portále internetového knihkupectví Silvarium. Přeji Vám příjemné čtení.

George Soros na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze

Jméno filantropa George Sorose je v několika ohledech spojeno s budováním občanské společnosti v ČR. Byla to právě jím založená Nadace OSF v Praze, která u nás začala s podporou myšlenek otevřené školy, programu Step by step či konceptu komunitní školy a dalších, tehdy alternativních, ale dnes už více méně tradičně přijímaných forem inovace práce školy. Není proto náhodou, že George Soros během své dvoudenní červnové návštěvy v Praze, zaměřené především na problematiku inkluzivního vzdělávání, navštívil také ZŠ na Lyčkově náměstí v Karlíně. Tato škola prošla během posledních 10 let výrazným vývojem a stala se z podprůměrné školy, která byla navíc postižena povodní, centrem vzdělanosti nejen pro své žáky, z nichž řada pochází z romské komunity, ale je skvělým příkladem školy jako komunitního centra lokality v níž působí. Fotografie z návštěvy školy můžete vidět zde, informace o celé návštěvě pak naznete na stránkách Nadace OSF. Panu řediteli Kordovi blahopřejeme, že jeho práce byla i touto návštěvou oceněna a zviditelněna.

Jak vybírat školu pro vaše děti? Rady ze ZŠ a MŠ Jihomoravské náměstí

Každý z nás si klade otázku, jak nejlépe vybrat školu pro svoje děti. Čím se řídit? Co brát v potaz? Je nějaké osvědčený postup, který při výběru můžeme coby rodiče použít? Přesně na tyhle otázky se zkusil najít televizní pořad Baby svět v programu Brněnské televize. Je to zajímavá případová studie jedné velké brněnské školy, která se snaží v maximální možné míře využít potenciál, který jí nabízí nově opravené prostory, dobrá spolupráce s radnicí či program komunitní školy. A měl bych dodat, že při shlédnutí toho pořadu jsem měl dobrý pocit, že jsem členem týmu téhle školy. Více už se dozvíte sami.

Standardy kvality komunitní školy na portálu RVP.CZ

Mezinárodní projekt Ověření standardů kvality komunitní školy vstoupil do své závěrečné fáze a tak jsem si dovolil udělat mírné ohlédnutí a rekapitulaci toho, co bylo doposud v jeho rámci vytvořeno a vykonáno. A využil k tomu portál rvp.cz, kde kliknutím na následující odkaz najdete celý článek Ověření standardů kvality komunitní školy – dílčí výsledky mezinárodního projektu. Věřím, že pro vás bude seznámení se s výstupy zajímavé a podnětné a zároveň napomůže rozšíření Standardů coby zajímavého a účinného autoevaluačního nástroje na dalších českých školách. Zejména proto byla vyškolena síť facilitátorů procesu zavádění Standardů na školách.