sobota 23. července 2011

George Soros na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze

Jméno filantropa George Sorose je v několika ohledech spojeno s budováním občanské společnosti v ČR. Byla to právě jím založená Nadace OSF v Praze, která u nás začala s podporou myšlenek otevřené školy, programu Step by step či konceptu komunitní školy a dalších, tehdy alternativních, ale dnes už více méně tradičně přijímaných forem inovace práce školy. Není proto náhodou, že George Soros během své dvoudenní červnové návštěvy v Praze, zaměřené především na problematiku inkluzivního vzdělávání, navštívil také ZŠ na Lyčkově náměstí v Karlíně. Tato škola prošla během posledních 10 let výrazným vývojem a stala se z podprůměrné školy, která byla navíc postižena povodní, centrem vzdělanosti nejen pro své žáky, z nichž řada pochází z romské komunity, ale je skvělým příkladem školy jako komunitního centra lokality v níž působí. Fotografie z návštěvy školy můžete vidět zde, informace o celé návštěvě pak naznete na stránkách Nadace OSF. Panu řediteli Kordovi blahopřejeme, že jeho práce byla i touto návštěvou oceněna a zviditelněna.

středa 20. července 2011

Jak vybírat školu pro vaše děti? Rady ze ZŠ a MŠ Jihomoravské náměstí

Každý z nás si klade otázku, jak nejlépe vybrat školu pro svoje děti. Čím se řídit? Co brát v potaz? Je nějaké osvědčený postup, který při výběru můžeme coby rodiče použít? Přesně na tyhle otázky se zkusil najít televizní pořad Baby svět v programu Brněnské televize. Je to zajímavá případová studie jedné velké brněnské školy, která se snaží v maximální možné míře využít potenciál, který jí nabízí nově opravené prostory, dobrá spolupráce s radnicí či program komunitní školy. A měl bych dodat, že při shlédnutí toho pořadu jsem měl dobrý pocit, že jsem členem týmu téhle školy. Více už se dozvíte sami.

úterý 15. března 2011

Standardy kvality komunitní školy na portálu RVP.CZ

Mezinárodní projekt Ověření standardů kvality komunitní školy vstoupil do své závěrečné fáze a tak jsem si dovolil udělat mírné ohlédnutí a rekapitulaci toho, co bylo doposud v jeho rámci vytvořeno a vykonáno. A využil k tomu portál rvp.cz, kde kliknutím na následující odkaz najdete celý článek Ověření standardů kvality komunitní školy – dílčí výsledky mezinárodního projektu. Věřím, že pro vás bude seznámení se s výstupy zajímavé a podnětné a zároveň napomůže rozšíření Standardů coby zajímavého a účinného autoevaluačního nástroje na dalších českých školách. Zejména proto byla vyškolena síť facilitátorů procesu zavádění Standardů na školách.

pondělí 8. listopadu 2010

Listopad - měsíc zapojování rodičů do života školy

Stejně je jako březen Měsícem knihy, tak listopad byl vyhlášen Měsícem zapojení rodičů do života školy. V prohlášení se říká, že zapojení rodičů a komunity do vzdělávacího procesu je zásadní pro dosažení úspěchu žáků i škol. Že jste o takovém prohlášení ještě neslyšely?
Je třeba poznamenat, že to prohlášení nebylo učiněno u nás, vlastně ani v Evropě, ale pochází ze státu Georgia v USA. Ale nepronesl ho nikdo menší, než tamní guvernér (A proclamation).
Jedná se o celostátní kampaň, která kromě výrazné státní podpory tématu zapojení rodičů do života školy, obsahuje také 15 tipů, jak toho dosáhnout. Cílovou skupinou jsou především sami rodiče, ale také školy, které s nimi mají nalézt platformu pro efektivní spolupráci. Zde uvádíme výčet možných aktivit, přičemž detailnější popis naleznete na uvedeném odkazu:
1. buďte dobrovolníkem ve škole
2. ukažte vašemu dítěti, že o něho máte zájem
3. udržujte kontakt se školou
4. vyjadřujte svá vysoká očekávání ohledně vzdělání
5. navštěvujte školní setkání a aktivity
6. vyhledávejte informace
7. buďte aktivní součástí komisí, které činí rozhodnutí
8. udělejte školu důležitou
9. buďte ve škole vidět
10. buďte informovaní a zároveň otevření k poskytování informací
11. navštěvujte školní webové stránky
12. účastněte se workshopů, kteroé jsou nabízeny
13. vytvářejte doma bohaté a tvůrčí vzdělávací prostředí
14. zajďete se podívat na mimoškolní a volnočasové aktivity
15. pozvěte komunitu jako partnera školy

Tak, snad bude toto inspirací i pro vás, kteří působíte v českých školách. A možná se najde i nějaký český politik, který si řekne, že to není úplně špatný nápad.

úterý 22. června 2010

Okruhy problémů v oblasti řízení škol - 1. část

Růstový potenciál škol, který je dán např. zkušenostmi manažerů, dobrou spoluprací mezi učiteli a vedením nebo týmovým přístupem bez postranních úmyslů, může školu vynést poměrně rychle na výsluní. Proč však k tomu dochází jen v některých případech a jinde školy zápasí o přežití? Na základě svých zkušeností z konzultací na mnoha školách se domnívám, že se školy musí zaměřit především na řešení následujících okruhů problémů.

Manažeři školy potřebují získat profesionalitu
Obvykle jsou to dobří učitelé nebo odborníci v jiném oboru, kteří školy často převzali s nadšením, ale znalosti a dovednosti manažerů nebo alespoň základní nezbytné znalosti a dovednosti pro řízení organizace pohybující se na trhu vzdělání dosud nemají. Nemusí být špičkovými manažery, potřebuji ale solidní základní manažerské znalosti a další schopnosti/dovednosti a uplatňovat je v praxi.
Musí si uvědomit svou roli v procesu řízení a chodu školy. Málokdy totiž vede k rozvoji školy autoritativní přístup ředitele, který činí rozhodnutí bez konzultací s ostatními lidmi, kteří zodpovídají za dílčí úkoly. Nelze například připustit stálé zasahování do působnosti a pravomocí těchto lidí. Takovou školu pak nelze řídit.

Finanční řízení a controlling – součást výbavy manažera školy
Nestačí jen vědět, kolik mají na účtu, musí se naučit řídit finance a zvláště důkladně analyzovat náklady. Zvládnutí finančního řízení jim umožní s rozvíjet činnost školy s rozvahou a plánovat možné investice. Zatím často neplánují, řeší problémy a „hasí průšvihy“. Všichni manažeři by měli zvládnout finanční řízení alespoň do té míry, aby rozuměli účetnímu či ekonomovi.

Nestačí pouze vytvářet vzdělávací nabídku , je nutné ji také prodat
Zatím jen nemnozí ředitelé vědí, jaké způsoby „prodej“ a propagace existují a jak jich použít. Nejde jen o marketing a informace, ale také o vytváření sítí od spolupracujících organizací až ke spotřebitelů – žákům, mládeži, veřejnosti. Podmínkou je ovšem fungování systému elektronické komunikace, protože školy nemají prostředky na masivní reklamní kampaň a propagační akce.

Umění plánovat
Bez plánů jednají ředitelé školy od jednoho školního roku ke druhému, poněvadž nemají přehled, jak se rozvíjí trh vzdělávání a jak se mění poptávka po jejich programu a nabídce aktivit. Aby mohli plánovat, musí zvládnout techniky získání přehledu o trendech a příležitostech. Musí využívat internet, zpracování informací a marketing. Pokud jsou odkázáni na to, co jim kdo řekne a s jakou inovativní myšlenkou či projektem se setkají, jsou obětí náhod.

Tento text je upravenou verzí mého staršího textu, u něhož mě zaujala stálá aktuálnost. Proto jej zde chci publikovat na pokračování.

sobota 19. června 2010

Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni

Když jsem v posledním příspěvku věnovaném vazbám Místní agendy 21 a konceptu komunitní školy, objevila se tam pasáž zmiňující Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni a jejich možnosti pro využití rozvoje konceptu komunitní školy. Několik z těchto indikátorů je totiž navázáno na oblast vzdělávání, resp. vnějším podmínkám, ve kterých žije škola v určité lokalitě.

Ukazatele kvality života byly navrženy Evropskou komisí a již v roce 2004 jich využívalo víc než 150 evropských měst. Sada evropských indikátorů pomáhá městům komplexně hodnotit jejich rozvoj a kvalitu života obyvatel. Příkladem vyhodnocovaných ukazatelů jsou dostupnost a kvalita veřejných služeb, spokojenost občanů, kvalita ovzduší, doprava ve městě, hlučnost a mnohé další.

Je třeba říci, že Agenda 21 je proces, kterým se zabývá samospráva. Nicméně protože právě místní samosprávy jsou nejčastějším zřizovatelem základních škol, měly by výše zmíněné indikátory s vazbou na vzdělávání pro ně představovat priroritní oblast. A že to tak skutečně je si můžeme ukázat na jednom konkrétním příkladu z Hodonína.

V roce 2004 si Město Hodonín nejprve vybralo dva indikátory a to Spokojenost občanů s místním společenstvím (indikátor A1) a Mobilita a místní přeprava cestujících (A3), ke kterým v roce 2006 přibrali ještě indikátor Dostupnost veřejných prostranství (A4) a v roce 2007 indikátor Cesta dětí do a ze školy (B.6). Naplňování těchto indikátorů se provádí pomocí dotazníkového šetření reprezentativního vzorku občanů města. K distribuci dotazníků jsme využili proškolené osoby (studenti, důchodci …), kteří nejen vyplnili s vybranými občany dotazník přímo, ale zároveň prováděli kontrolu vpisovaných údajů. Doporučená frekvence měření indikátorů  je jednou za 2 roky. Na pomoc s implementací souborů indikátorů navázalo město spolupráci s Týmovou iniciativou pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), která městům nabízí pomoc a podporu při zavádění evropských indikátorů udržitelného rozvoje.

Sledování mezinárodního evropského indikátoru ECI B.6.: Cesta dětí do školy a zpět se v Hodoníně uskutečnilo na podzim 2007, kdy proběhlo dotazníkové šetření zaměřené na žáky (případně jejich rodiče) všech základních škol. Cílem dotazníkového šetření bylo především zjistit, jakým způsobem se žáci dopravují do a ze školy (určit počet dětí, které se do školy dopravují udržitelným způsobem – tj. chodí do školy pěšky a nebo jezdí na kole). Dále se otázky v dotazníku zaměřovaly na otázky spojené s bezpečností a s bezpečnou cestou do a ze školy. Samostatným okruhem byly otázky zaměřené na rysy cestování automobilem, jako neudržitelného způsobu dopravy, do a ze školy, včetně důvodů pro volbu tohoto prostředku. Poslední část dotazníku se týkala otázek spojených s využíváním městské hromadné dopravy při cestě do a ze školy (MHD), dostupnosti spojů a pohodlí MHD. Kompletní závěrečnou zprávu (obsahující vyhodnocení, doporučení, dotazník) si můžete přečíst zde.

V listopadu roku 2009 se v rámci Projektu Zdravé město Hodonín uskutečnilo na území města Hodonína dotazníkové další šetření tohoto indikátoru. Výsledky postihují, podobně jako v prvním případě nejčastěji uváděná kritická místa na cestě dětí do a ze školy - chybějící přechody, chodníky a cyklostezky, problematické křižovatky, rušný provoz, chybějící retardéry a chybějící semafory, vždy s konkrétním popisem dané ulice. V rámci zprávy také byly analyzovány hlavní důvody, proč tomu tak je, a jaká zlepšení respondenti nabídli.

Celý tento článek má ukázat příklad konkrétního použití evropských indikátorů udržitelného rozvoje týkajícího se života školy a proto se snad může stát inspirací i pro vaši školu. Je výrazem přesvědčení, že nástroje pro mapování prostředí školy jsou skutečně široké a není to pouze škola, která jich může využívat.

Nová publikace - role veřejnosti v hodnocení kvality života ve městech

V edici Zrcadlo místní udržitelnosti, kterou vydává Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), vychází příručka Hodnocení kvality života ve městech se zapojením veřejnosti (zde ke stažení v pdf) určená zástupcům měst, neziskovým organizacím, ale i školám a aktivním lidem podílejícím se na rozvoji místa své komunity. Nově do hodnocení zapojuje obyvatele města, kteří se prostřednictvím ankety a dotazníkového šetření vyjadřují k rozvoji města a sami vybírají kritéria, podle kterých má být jejich město hodnoceno. V metodice najdete mimo jiné specifické sady indikátorů dvou pilotních měst, Jablonce nad Nisou a Semil, a sady využívané v Norsku (TERM, UITP).

Tvorba metodické příručky byla podpořena grantem Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Tištěnou verzi publikace je možné na vyžádání zaslat.