Národní fórum 2010 - Výroční konference Národní koaliace pro komunitní školy

Národní koaliace pro komunitní školy uspořádala ve dnech 7. až 9. dubna ve Philadelphii (Pensylvanie, USA) každoroční konferenci, známou jako Národní fórum 2010, tentokrát pod názvem "Budování inovativních partnerství pro úspěch žáků - Klíč k americké budoucnosti".

Tato celonárodní konference je mimo jiné jedním z výsledků nově vytvořeného partnerství, které Národní koaliace pro komunitní školy uzavřela s Netterovým centrem pro komunitní partnerství s cílem přesvědčit různé skupiny klíčových představitelů, majících zájem na zlepšování podmínek a výsledcích mladých lidí napříč americkým národem.

Plenární zasedání bylo rozděleno do několika tematických skupin: 

• 
  
  Zdraví a vzdělávání - Spojnice jdoucí napříč komunitními školami
• 
  
  Místní samospráva a školní lídři - partneři pro komunitní školy
• 
  
  U.S. Ministerstvo školství - podpora komunitním školám
• 
  
  Vytváření prostoru pro výkonné učitele v komunitních školách
• 
  
  Demystifikace filantropie a vaše vztahy s dárci

Mezi panelisty bylo možno nalézt Kathleen Sebeliusovou, U.S. ministryni pro zdraví a služby občanům, Amy Gutmannovou, prezidentku University of Pennsylvania, Randi Weingartenovou, prezidentku Americké federace učitelů, Marka Rigdona, viceprezidenta a ředitele Globální filantropické strategie a programů JPMorgan Chase Foundation, Jose Rico, zástupce ředitele z White House Initiative for Excellence in Hispanic Education (Iniciativa Bílého domu pro kvalitu v Hispánském vzdělávání) a mnoho dalších. Z video záznamu pozdravil účastníky americký ministr školství Arne Duncan. Kromě těchto osobností politického života samozřejmě vystoupili i zástupci řady programu a státních či regionálních iniciativ na podporu komunitních škol i zástupci komunitních škol, které představují příklady dobré praxe pro ostatní.

Celkem bylo možné navštívit více než 80 worskhopů a dílen, přičemž dokumenty a handouty k jednotlivým tématům si můžete prohlédnou zde. Velmi zajímavá byla sekce Komunitní školy v akci. Pokud se chcete dozvědět více, tak na této adrese naleznete celý program a můžete se také podívat na video záznamy nejzajímavějších plenárních vystoupení.

Přeji Vám příjemné a inspirativní čtení.

Jak si správně číst v komunitě aneb zjišťování a analýza potřeb

K tomu, abychom dokázali dobře nasměrovat své síly a věnovali se skutečně tomu, co je potřebné a užitečné, je třeba umět se rozhlédnout a dobře vyhodnocovat okolí, ve kterém se pohybujeme. Mnohokrát už se stalo, že dobře míněná aktivita nenašla uplatnění či „vyšuměla“ do prázdna jen proto, že nebyla v souladu s potřebami a přáním dané komunity. Fáze zjišťování a analýza potřeb je proto velmi důležitá, pokud chceme, aby naše práce na projektu nebyla zbytečná.

Metody zjišťování potřeb v dané komunitě se v poslední době slibně rozvíjejí a začínají zakořeňovat v povědomí i laické veřejnosti. K nejznámějším metodám patří pravděpodobně metoda SWOT analýzy. V tomto případě jde o analýzu organizace, města či širšího regionu, která se soustřeďuje na popis daného území z hlediska čtyř základních charakteristik. A to přednosti, nedostatky, hrozby a příležitosti.

K dalším možným metodám patří metoda vytváření „mapy problémů“. Do této metody jsou zapojeni především experti a vůdci komunity. Uplatňuje se zvláště ve venkovském prostředí a v malých městech. Pro velká města je vhodnější metoda „expertní revize problémového pole“. Ta je založena na korespondenčním šetření.

V procesu zjišťování a analýzy potřeb často volíme finančně méně náročné metody. Mezi ně patří oslovování obyvatel komunity dopisem s krátkou anketou. U této metody bývá hlavním problémem malá návratnost. Někdy, avšak zřídka, používají telefonické oslovení namátkou vybraných obyvatel. Lze použít i metodu přímého dotazování lidí na ulici či docházení za lidmi do domácností.

 

Důležitou součástí plánování komunitní činnosti je vyhodnocení výsledků sebraných informací. Přitom nezáleží na zvolené metodě, ale je nutné umět dobře popsat a pojmenovat problém. Ten by měl být specifický a konkrétní, vyřešitelný v krátkém časovém horizontu. Problém by měli lidé brát „za svůj“, být schopni se angažovat a zmobilizovat k řešení. Také by se mělo podařit identifikovat klíčovou osobu, která má podstatný vliv na vyřešení problému a která je dostupná.

Jak vás lidé budou poslouchat?

Jak se pozná dominantní osobnost? Jaké má vlastnosti? Rozhodují o tom geny, nebo se do vedoucí role může člověk vypracovat?

Postavení jednotlivců v sociálních skupinách často připomíná rozdílné postavení v hierarchii zvířecích smeček. V lidské smečce se však dominantní jedinci rozeznávají obtížněji. Nebijí se do prsou za hlasitého řevu, nemění barvy ani neoddělují hlavy svých soků. Přesto tu jsou. Alfa jedinci. Jejich postavení ve skupině je mimořádné pevné, i když formálně nemusí být na samém vrcholu žebříčku.

Termín „alfa“ jedinec vznikl ve třicátých letech minulého století jako označení vůdce vlčí smečky. Dnes je běžně používán k označení dominantní osobnosti. Koncem století se pak začala užívat označení i pro další typy lidí v kolektivu: beta, gama a delta. Každý z těchto typů má svou nezaměnitelnou roli ve společenském uspořádání. Jedinci alfa stojí na nejvyšších příčkách v hierarchii moci a společenského uznání.

Už dávno však neplatí, že musí být průbojní, tvrdí nebo dokonce agresivní. Biologové a sociologové docházejí k názoru, že vůdčí osobností v lidském společenství se dnes stává člověk, který dokáže ostatní vést a získávat je na svou stranu. Do jisté míry tito jedinci udávají tón, ostatní se podle nich učí jednat, napodobují je. V pracovním kolektivu dosahují výsadního postavení vynikajícím pracovním výkonem a organizačními schopnostmi. Bývají nasazováni v nejsložitějších situacích. Ve škole mívají mimořádné postavení a z toho vyplývající privilegia, což dále posiluje jejich dominanci. Mají silnou neformální autoritu. Jednou z jejich dovedností je vědět, kdy, kde a jak je možné překročit formální pravidla hry s optimálním kladným efektem. Můžete mít sebevětší protekci a alfou se nestanete, pokud tomu neodpovídá váš pracovní výkon a hlavně nasazení.

Ať už jde o jakýkoli styl vedení, musí vůdčí osobnost dokázat formulovat své příkazy jasně, úkoly zadávat tak, aby všichni věděli, co se od nich chce. Takový správně formulovaný příkaz by měl dávat odpověď na šest základních otázek:

1. Co udělat. Měl by obsahovat jasný a přesný popis úkolu.

2. Kdo má úkol splnit a kdo za jeho splnění odpovídá.

3. Kdy, v jakém časovém horizontu, je třeba úkol splnit. Termín musí být přesný, ale také reálný.

4. Jak úkol splnit. To bývá prubířským kamenem schopností vedoucího. Umět rozhodnout, zda trvat na určitém pracovním postupu, nebo nechat místo iniciativě lidí.

5. Proč. Člověk by měl vědět, proč úkol dělá. To je ovšem diskutabilní. V rámci autoritativního řízení se na podobné otázky neodpovídá.

6. Čeho se má dosáhnout, jaký má být výsledný efekt.

Možná vás napadne, proč se tímto tématem zabýváme, jak to souvisí s tematikou komunitních škol. Možná více, než se na první pohled zdá. Namíchat odpovídající směs onoho „co, kdo, kdy, jak, proč a čeho dosáhnout“ není nic snadného. Vyžaduje to vůdčí osobnost, která se dokáže vyhnout emocím, atmosféře napětí i zmatkům. Pokud škola chce být lídrem určitého rozvoje místa či komunity, musí mít ve svém středu někoho, kdo dokáže osttaní vézt. Osobnost, která dokáže komunikovat, podněcovat lidi k výkonům, ale v případě nutnosti i tvrdě přikazovat. Takových vůdčích jedinců je velmi málo. Ani desítky kurzů a knih mnohdy nepomohou. Že by to bylo v genech? A škola není nic jiného, než lidé, kteří v ní působí.

Další zdroje:

Ludeman, K. – Erlandson, E.: Alpha Male Syndrom. Boston, Harvard Business School Press 2006

Capponi, V. - Novák, T.: Sám sobě mluvčím. GRADA Publishing 1994
http://new.skoda-auto.com/SiteCollectionDocuments/SAVS/Recenze/Recenze_Pavlica_2008.pdf

Veselé Velikonoce

Milé čtenářky, milí čtenáři,

protože se na několik dní ponoříme do klidu Velikonoc, odmlčím se i se svými články. Ovšem mezitím určitě naberu inspiraci a náměty pro další texty. Sice neochutnám zítřejší zelené pivo, ale jistě se začínající jaro projeví novou energií i na tomto blogu. Třeba i díky i tomu, že se budete ochotní podělit s ostatními o vaše vlastní zkušenosti a zážitky (nejen z Velikonoc). Těším se na to. A pro radost přikládám jeden moc pěkný letáček k Velikonočnímu jarmarku na ZŠ a MŠ Jihomoravské náměstí v Brně.

Tak pěkné a veselé Velikonce.

Marek Lauermann