K tomu, abychom dokázali dobře nasměrovat své síly a věnovali se skutečně tomu, co je potřebné a užitečné, je třeba umět se rozhlédnout a dobře vyhodnocovat okolí, ve kterém se pohybujeme. Mnohokrát už se stalo, že dobře míněná aktivita nenašla uplatnění či „vyšuměla“ do prázdna jen proto, že nebyla v souladu s potřebami a přáním dané komunity. Fáze zjišťování a analýza potřeb je proto velmi důležitá, pokud chceme, aby naše práce na projektu nebyla zbytečná.
Metody zjišťování potřeb v dané komunitě se v poslední době slibně rozvíjejí a začínají zakořeňovat v povědomí i laické veřejnosti. K nejznámějším metodám patří pravděpodobně metoda SWOT analýzy. V tomto případě jde o analýzu organizace, města či širšího regionu, která se soustřeďuje na popis daného území z hlediska čtyř základních charakteristik. A to přednosti, nedostatky, hrozby a příležitosti.
K dalším možným metodám patří metoda vytváření „mapy problémů“. Do této metody jsou zapojeni především experti a vůdci komunity. Uplatňuje se zvláště ve venkovském prostředí a v malých městech. Pro velká města je vhodnější metoda „expertní revize problémového pole“. Ta je založena na korespondenčním šetření.
V procesu zjišťování a analýzy potřeb často volíme finančně méně náročné metody. Mezi ně patří oslovování obyvatel komunity dopisem s krátkou anketou. U této metody bývá hlavním problémem malá návratnost. Někdy, avšak zřídka, používají telefonické oslovení namátkou vybraných obyvatel. Lze použít i metodu přímého dotazování lidí na ulici či docházení za lidmi do domácností.
Důležitou součástí plánování komunitní činnosti je vyhodnocení výsledků sebraných informací. Přitom nezáleží na zvolené metodě, ale je nutné umět dobře popsat a pojmenovat problém. Ten by měl být specifický a konkrétní, vyřešitelný v krátkém časovém horizontu. Problém by měli lidé brát „za svůj“, být schopni se angažovat a zmobilizovat k řešení. Také by se mělo podařit identifikovat klíčovou osobu, která má podstatný vliv na vyřešení problému a která je dostupná.
Žádné komentáře:
Okomentovat