Během konference, vlastně workshopu, nazvaném lakonicky "Občanská participace: Od pasivity k aktivitě pořádáném", konaném v květnu ve Vilniusu, jsem dostal od francouzské účastnice inspiraci a začal se zabývat bližšími vazbami mezi tzv. Agendou 21 a konceptem komunitní školy. Výsledek mě překvapil. Vlastně spíše mě potěšilo, jak mluví podobným jazykem. Pro začátek se podívejme na jejich tři společné aspekty.
Začněme třeba u organizačního zázemí. Je ověřeno, že pro fungování systému MA21 (více o ní se dozvíte např. zde) je potřeba získat schopného koordinátora. Tento koordinátor zajišťuje propojování aktivit, spolupráci, zapojování dalších subjektů, školení cílových skupin a práci na plánech rozvoje za účasti veřejnosti. Pokud není organizační zázemí umístěno přímo ve struktuře místní správy, musí s ní být oficiálně propojeno, protože jinak není možné prosazovat nutná opatření. Lidem obeznámeným s konceptem komunitní školy zní toto velmi povědomě, jen místní správu stačí nahradit školním společenstvím.
Stejně jako koncept komunitní školy, resp. proces budování a posilování komunitního rozměru školy, tak i MA21 je procesem partnerství, v němž by měli aktéři:
při přípravě a realizaci místních aktivit spolupracovat s místními organizacemi a veřejností v co nejvyšší míře,
nepojímat zapojení veřejnosti jako jednorázový akt nebo krátkodobý projekt, ale jako dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce mezi místní správou a místními obyvateli,
stále komunikovat se společenskými skupinami a organizacemi a vytvářet tak místní partnerství (neomezovat spolupráci jen na konkrétní akce),
výstupy společné práce a závěry musí být vždy konsensuální, a proto jsou přijímány na základě souhlasu všech partnerů.
"Partnerství na místní úrovni podporují společné akce pro veřejnost. Důležitým prvkem MA21 je zapojení veřejnosti do dílčích záměrů rozvoje obce, regionu (např. plánování veřejných prostranství)."
A v neposlední řadě je společným rysem kapacita pro získávání zdrojů. Jak koncept komunitní školy, tak i místní Agenda 21 vede ke zvýšení kapacity pro získávání zdrojů. Jednou z podmínek pro získání prostředků, zejména z mezinárodních a zahraničních zdrojů, je uplatňování udržitelného rozvoje v místních podmínkách. Komunitní spolupráce a propojení ekonomických, sociálních a ekologických aspektů rozvoje obce nebo regionu jsou většinou důležitými kritérii pro posuzování projektů. Kromě toho lze v obou přístupech zajistit odborníky pro získávání dalších zdrojů, prosazování projektů (lobbying) a potřebné konzultace.
"Úspěšná spolupráce s místními organizacemi i jednotlivci otevírá další možnosti zdrojů - pokud se lidé cítí být do procesu opravdu zapojeni, jsou ochotni přispět nejenom svými znalostmi a časem, ale také mnohdy finančními a jinými prostředky."
Příště se podíváme na Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni a jejich možnosti pro využití rozvoje konceptu komunitní školy. A zkusíme je srovnat se Standardy kvality komunitní školy.
Přeji Vám příjemné počtení.
Žádné komentáře:
Okomentovat