5. ročník česko - slovenského projektu Záložka do knihy spojuje

Slovenská pedagogická knižnica v Bratislave a Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze vyhlasujú k Medzinárodnému mesiacu školských knižníc 2014 už 5. ročník česko-slovenského projektu pre základné školy a osemročné gymnáziá "Záložka do knihy spája školy: Moja obľúbená kniha".

Cieľ česko-slovenského projektu

Nadviazanie kontaktov medzi českými a slovenskými základnými školami a osemročnými gymnáziami a podpora čítania prostredníctvom výmeny záložiek do kníh. Žiaci na záložkách môžu ľubovoľnou technikou stvárniť svoju obľúbenú knihu. Výmenu záložiek môžu školy využiť k nadviazaniu spolupráce, kontaktov alebo poznávaniu života žiakov v Českej republike a zároveň aj ako prierezovú tému do Školského vzdelávacieho programu alebo ako súčasť školského projektu.

Priebeh česko-slovenského projektu
Základné školy a osemročné gymnáziá, ktoré sa chcú zúčastniť česko-slovenského projektu, vyplnia elektronickú prihlášku, ktorá je zverejnená na webovom sídle Slovenskej pedagogickej knižnice:

http://spgk.sk/?5-rocnik-cesko-slovenskeho-projektu-pre-zakladne-skoly-zalozka-do-knihy-spaja-skoly-prihlaska

V prípade, že si slovenská škola dohodla výmenu záložiek s konkrétnou českou školou, uvedie jej názov a sídlo školy v elektronickej prihláške v časti Poznámka.

Prihlášky sa prijímajú do 25. září 2014.

Na základe prihlášok budú z českých a slovenských škôl vytvorené dvojice podľa druhu a typu školy a počtu prihlásených žiakov. Následne bude školám do 1. října 2014 zaslaná kontaktná adresa pridelenej partnerskej školy z druhej republiky. Vzájomné zasielanie záložiek a ďalšie prípadne kontakty budú len v pôsobnosti zúčastnených škôl.

Vyhodnotenie česko-slovenského projektu

Česko-slovenský projekt bude ukončený 31. října 2014. Následne Slovenská pedagogická knižnica vyzve slovenské partnerské školy k zaslaniu informácií o priebehu celého česko-slovenského projektu a pripojení fotografií najkrajších záložiek. Záverečné vyhodnotenie česko-slovenského projektu bude zverejnené 30. listopadu 2014 na  webových sídlach oboch spoluorganizujúcich inštitúcií.

 Kontaktná osoba

Mgr. Rozália Cenigová, ústredná metodička pre školské knižnice

Tel.: 02/68 20 86 10, e-mail: rozalia.cenigova@spgk.sk

Převzato z webu Slovenské pedagogické knižnice.

1. březen - Mezinárodní den komunitních škol

Mezinárodní síť komunitních škol, vedená The International centre of excellence for community schools (Coventry,UK) nabízí školám všech stupňů i dalším organizacím možnost zapojit se do oslav Mezinárodního dne komunitních škol, který připadá na 1. března. 

Koordinátorem Mezinárodního dne komunitních škol je Komunitní centrum v Krasnojarsku (Rusko), které pro letošní rok zvolilo  téma "Komunitní školy - živě přes Skype". Cílem je pomocí tohoto moderního komunikačního nástroje vytvořit partnerství a zasíťovat komunitní školy v různých zemích, aby měly lepší vzájemnou představu o tom, jak fungují školy v zahraničí a zažít s nimi příjemný den. 

Pro zapojení se do oslav Mezinárodního dne komunitních škol vyplňte jednoduchou přihlášku (je uvedena na konci tohoto textu), ve které uvedete název vaší školy, jazyk, ve kterém chcete s partnerskou školou komunikovat (na výběr je angličtina a ruština - můžete vybrat i obě možnosti zároveň), kontaktní mail vaší školy, vaše jméno na Skype a jména a emailové adresy 2 kontaktních osob. Asi není třeba zdůrazňovat, že pro zapojení se do tohoto záměru postačí mít alespoň jeden počítač s funkčním Skype. 

Takto vyplněné přihlášky pošlete do 15. února na adresu komunitniskoly@email.cz. Všechny přihlášky za Českou republiku budou v jednom balíku zaslány Komunitnímu centru v Krasnojarsku, coby mezinárodnímu koordinátorovi. Ten vám vybere vhodnou partnerskou školu pro oslavu Mezinárodního dne a nejpozději do 25. února vám pošle její kontaktní údaje. Jakou formu spolupráce a či jaké akce k Mezinárodnímu dni s tímto partnerem připravíte je čistě na vás. Můžete udělat komentovanou prohlídku školy, připravit vystoupení žáků anebo si jen popovídat se školou na druhé straně světa.

Věřím, že se mezi vámi najde dostatek škol, kterou mohou v mezinárodním měřítku ukázat výstupy své práce a zároveň navázat zajímavou spolupráci, která se samozřejmě může do budoucna vyvíjet v mnoha směrech. 

Přihláška

School Name	Country
Choose the language of communication	English Russian
Contact email address
Skype details
People in charge of contacting and Skyping	1.Name and Surname: Position: Email address: 2. .Name and Surname: Position: Email address:

Cesty k uplatňování práv dítěte ve školní praxi

Často si klademe otázku, co vlastně má přinést škola do života dítěte. Jaké je její poslání, k čemu má sloužit? A co by měla přinášet kromě vzdělávání a předávání vědomostí a znalostí?

Tyto a podobné otázky stály u zrodu sub-projektu PF 098 Práva dítěte ve školské praxi, realizovanému Česko-britskou o.p.s. za podpory Fondu Partnerství ve spolupráci se švýcarskou neziskovou organizací IDE (Institut International des Droits de l´Enfant). Několik expertů z různých společenskovědních oborů (práva, školství, psychologie a sociálních věd) se v rámci několika dílčích výzkumů pokusilo zasadit pojem práv dítěte do kontextu českého vzdělávacího systému. Ovšem zároveň s tím se pokusili nadefinovat možná doporučení a postupy, jak by každá konkrétní škola mohla v naplňování práv dítěte postupovat v rámci své každodenní praxe. 

Ze zapojených odborníků můžeme jmenovat profesory Vladimíra Smékala a Dalibora Jílka, diplomatku Petru Ali Dolákovou či Jean Zermattena, ředitele Mezinárodního institutu pro práva dítěte (Sion, Švýcarsko). Tento seznam pak doplňuje například Marek Lauermann, zabývající se problematikou komunitních škol, či David Bartůšek, bývalý poradce ministra školství.

Konečným výstupem bylo vydání publikace, kolektivní monografie Cesty ke škole respektující a naplňující práva dítěte. Jejím cílem je obohatit vzdělávání pracovníků v oblasti práv dítěte ze školských, sociálních, právních i dalších oborů, které svou činností do práv dětí různým způsobem vstupují.   

V knize je podrobně objasněno, co znamená respektovat dítě jako celistvou osobnost v jeho jedinečnosti s lidskou důstojností a právy a přistupovat ke každému individualizovaně tak, aby byly kompenzovány jeho nedostatky a chyby v osobnosti a vývojových podmínkách a dítě mohlo rozvíjet všechen svůj pozitivní potenciál. Kniha analyzuje, jaké osobnostní vlastnosti a kteří činitelé vývoje určují optimální nebo problémový vývoj dítěte. Velká pozornost je věnována prevenci a podpoře pozitivního vývoje dětí a mládeže, nechybí ani řada konkrétních příkladů.

V úvodní kapitole Dalibora Jílka Univerzální právo dítěte na vzdělání provází autor čtenáře tématem práva dítěte na vzdělání a vzdělanost. 

Ve druhé kapitole Nejlepší zájem dítěte nabízí Jean Zermatten čtenáři podrobnou analýzu Úmluvy o právech dítěte (dále jen Úmluva) prostřednictvím komentářů. Provází čtenáře významnými mezinárodními normami a deklaracemi, které z Úmluvy ve smyslu nejlepšího zájmu dítěte vychází. 

Třetí kapitola Vladimíra Smékala Etická a sociální kultura osobnosti jako východisko a cíl ochrany práv dítěte uvádí čtenáře ve filosofické rovině úvah do tématu vztahu dítěte a společnosti v procesu morálního vývoje dítěte a budování jeho odpovědnosti ke společnosti ve smyslu participačním. 

Téma inkluzivní školy jako prostoru uplatňujícím v praxi právo dítěte na vzdělávání a na přístup ke vzdělanosti předkládá čtenáři Riva Gapany Paola v kapitole Vzdělávání dětí s postižením – nejlepší praxe ze Švýcarska. 

Autorka Petra Ali Doláková se v rámci tématu práv dítěte ve školním vzděláváním orientovala na zapojení žáků a studentů do školního života a do procesů vlastního učení v kapitole s příznačným názvem Participace žáků a studentů na činnosti školy. 

V kapitole Komunitní škola – základ efektivního formování občanské kultury žáků i společnosti dávají David Bartůšek a Marek Lauermann náhlednout téma práv dítěte prostřednictvím pedagogického úhlu pohledu. V různých souvislostech edukačních procesů jak v jeho vzdělávací, tak i výchové složce, nahlížejí na kontext nejlepšího zájmu dítěte. Jako alternativu současné školy, v níž děti ani učitelé nejsou podle výzkumů příliš šťastni, představují čtenářům koncept komunitní školy. 

Publikaci uzavírá kapitola Ireny Čechové Škola přátelská dětem: naplnění práva dítěte na vzdělávání. Jde o prakticky zaměřený text obohacený příspěvky pedagogů škol a příklady intervenčních programů. 

Publikace byla představena na závěrečné konferenci Práva dítěte ve školské praxi konané 26. listopadu 2013 v Brně.

Cílem projektu bylo zpracovat vzdělávací materiály a metodickou příručku pro další vzdělávání pedagogů a pedagogických pracovníků v České republice v oblasti ochrany práv dítěte s využitím zkušeností dobré praxe švýcarského partnera. Publikace Cesty k uplatňování práv dítěte ve škole a v životě předkládá čtenářům z řad široké pedagogické veřejnosti nahlédnout úspěšné a konkrétní splnění cíle projektu. Právě systematizace poznatků různých oborů poskytuje nejen zdroj poznání, ale i inspiraci pro práci a další vzdělávání pedagogů a spolupracujících odborníků. 

Více informací k právům dítěte, sub-projektu PF 098 Práva dítěte ve školské praxi a k příspěvkům ze seminářů lze najít na www.ceskobritska.eu.

Senátorka Carol Liu - Zajímavá senátní podpora komunitním školám

Velmi zajímavé, stručné a jasné informace o tom, co lze očekávat od komunitních škol a k čemu slouží se lze dozvědět na webu senátorky Carol Liu, předsedkyně Výboru pro vzdělávání  amerického Senátu.

Senátorka Liu hovoří o využití veřejných škol jako center života v obci a jejich přeměně na komunitní školy, neboť právě to umožňuje síťově propojit mnoho partnerů s cílem nabídnout síť podpor a příležitostí pro děti, mládež, rodiny a komunitu. Tito partneři mohou spolupracovat na dosažení těchto výsledků:

Žáci jsou aktivně zapojeni do výuky i do života komunity
Rodiny se stále více zapojují do vzdělávání svých dětí
Školy jsou propojeny s rodinami a komunitami
Žáci dosahují dobrých vzdělávacích výsledků
Žáci jsou zdraví - fyzicky, sociálně a citově
Žáci se učí se v bezpečném, podporujícím a stabilním prostředí
Komunity jsou přitažlivé místo k životu.

Inspirativní může být i několikadenní tour, kterou senátorka Liu se svým týmem absolvovala v autobuse s cílem podpořit koncept komunitních škol.

Výsledky šetření PIRLS 2011 a TIMSS 2011

V prosinci 2012 zveřejnila Česká školní inspekce výsledky pravidelných mezinárodních šetření PIRLS a TIMSS za rok 2011. Šetření prováděla Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA se sídlem v v Amste­rodamu. Zpráva shrnuje výsledky 25 zemí, které se zapojily jak  do šetření PIRLS 2011, tak do šetření TIMSS 2011.  Jedná se o členské země EU, členské země OECD  a Rusko.

Primárně jsou šetření zaměřena na oblast čtenářské gramotnosti, matematiky a přírodních věd. Nicméně sekundárně přinášejí zajímavé údaje o takových aspektech jako je podíl žáků vyučovaných učiteli podle věkových skupin, či podíl žáků vyučovaných spokojenými učiteli. Nejméně spokojení se svým povoláním jsou učitelé ve Švédsku, Portugalsku a Itálii. Naopak nejvíce spokojení jsou pak učitelé v Dánsku, na Maltě, ve Španělsku a v Irsku. Česká republika se zařadila do dolní třetiny zemí, spokojení učitelé přitom učí necelou polovi­nu českých žáků. Ve zprávě se píše: "Spokojenost učitele se svým povoláním výraz­ně ovlivňuje výsledky žáků. Rozdíl mezi průměr­ným výsledkem žáků, které vyučují spokojení uči­telé a učitelé do jisté míry spokojení, činí v České republice 13 bodů v případě čtení a matematiky, 10 bodů v případě přírodovědy."

Velmi zajímavé, byť pro mnohé asi nepřekvapující je zjištění, že souhlas s tvrzením "chodím do školy rád", vyjádřila pouhá 1/3 českých žáků, což nás umístilo na samý konec žebříčku 25 zemí. Podobné výsledky ovšem vykazují i naši sousedé v Německu a v Rakousku. Nejraději pak rády chodí do školy děti v Rumunsku a Portugalsku. 

I když tyto údaje nelze brát jako absolutní výpověď o kvalitě systému vzdělávání v dané zemi a je třeba je posuzovat v kontextu dalších údajů, poskytují nám zajímavé náměty k zamyšlení. 

Project Active citizens pro střední školy

V České republice existuje v současnosti několik projektů, které jsou svým obsahem těsně provázány s konceptem komunitní školy. Jedním z nejzajímavějších je projekt Active citizens, který od roku 2012 realizuje společnost Člověk v tísni, o.p.s ve spolupráci s Britskou radou. Cílem tříletého projektu je vzdělávání učitelů a studentů, rozvoj škol jako center komunitního života a tvorba nové metodiky. Dílčím cílem je zapojit studenty středních škol do dění ve svém okolí a pomoci jim vytvářet tzv. komunitní projekty, které jsou mimo jiné provázány s výukou. Právě vyšel nový projektový zpravodaj, ve kterém se můžete dočíst a aktuálním dění v projektu, poznat příklady dobré praxe ze zapojených škol a také si přečíst  rozhovor s koordinátorkou projektu Martinou Novotnou o její několikaměsíční stáží v Národní koalici pro komunitní školy v USA. Přeji Vám příjemné čtení.

Mezinárodní seminář Jak budovat a posilovat roli školy v obci - 26.11.2012, Brno

Poslední týden v listopadu se v Areálu Vaňkovka v Brně konal mezinárodní seminář Jak budovat a posilovat roli školy v obci.  Cílem semináře s mezinárodní účastí bylo seznámit účastníky s myšlenkami konceptu školy jako otevřeného centra obce a komunity a jeho využitím pro posílení role školy v obci a pro smysluplné a efektivní zapojení rodičů a veřejnosti do života školy. Na konkrétních příkladech a zkušenostech škol bylo představeno, jak může být tento koncept naplňován v prostředí českých i zahraničních škol. Jednalo se o akci připravenou ve spolupráci The International centre for excelence of community schools - ICECS, Coventry (UK), ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2 a Sdružení konzultantů rozvoje organizací, Brno.

Mezi lektory jsme mohli najít světově uznávané experty i domácí praktiky a odborníky na problematiku změny role školy v komunitě, spolupráci s rodiči, proměnu obsahu a funkce školy a propojení obsahu vzdělávání s reálným životem. 

Mezi hlavními řečníky jako první vystoupila Chris Jones, výkonná ředitelka výše zmíněné organizace ICECS. Společně s ní jsme přivítali ještě dva významné mezinárodní hosty, kteří patří mezi skutečnou špičku v oblasti hnutí komunitních škol. Z Kanady přijel Csaba Lorinczi, který patří mezi zakladatele hnutí komunitních škol ve Střední Evropě a v současnosti působí jako konzultant pro Nadaci Ch. S. Motta z USA. Posledním zahraničním vystupujícím byla Edina Malkič, ředitelka Mezinárodní iniciativy otevřených škol z Bosny. 

Chris Jones, Csaba Lorinczi, tlumocnik. Edina Malkic (zleva)

Ve svých příspěvcích hovořili o trendech a vývoji myšlenky komunitní školy v různých zemích po roce 1989, včetně srovnání aktuální situace v ČR a v zahraničí. Kvalitní bylo ovšem také české zastoupení, když mezi prezentujícími vystoupil Vít Beran, dlouholetý předseda PAU a také úspěšný ředitel několika pražských základních škol, který přednesl velmi fundovaný a inspirativní referát o možnostech a výhodách spolupráce školy a rodičů, včetně jeho adekvátního nastavení na základě případové studie ZŠ Kunratice v Praze, jejímž je aktuálně ředitelem. Na něho navázal jmenovec Jiří Beran, ředitel jihomoravské ZŠ a MŠ Višňové, který účastníkům představil koncept školy jako vzdělávacího, kulturního a společenského centra. 

Jiří Beran, ZŠ a MŠ Višňové

Vít Beran, ZŠ Kunratice, Praha

Marek Lauermann, Sdružení konzultantů rozvoje organizací
a ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2

ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2 měla mezi vystupujícími dva zástupce. Nejprve paní ředitelka Olga Bauerová představila propojení vzdělávacího programu a dobrovolnických aktivit dětí  s cílem podpory vzdělávání dvou indických dětí.  Na ní navázal Marek Lauermann  s příspěvkem o historii a vývoji myšlenky tohoto konceptu ČR. Lesk celé akci dodávali také hosté v publiku – zúčastnilo se několik vědecko-výzkumných  pracovníků z řady institucí akademické sféry (Univerzita Karlova, Technická Univerzita Liberec, Masarykova Univerzita v Brně, Západomoravská vysoká škola Třebíč), ale i významných neziskových organizací a dalších subjektů, ze kterých můžeme uvézt Martu Brichovou z Britské rady, Janu Novotnou ze společnosti Člověk v tísni či Eriku Galanskou z Nadácie děti Slovenska.

Účastníci (Marta Brichová, Britská rada, uprostřed)

Témata příspěvků:

Komunitní a otevřené školy - Budování a zachování podpory/Politická vůle na různých úrovních a v různých souvislostech  - Chris Jones, výkonná ředitelka ICECS - The International centre for excelence of community schools (UK)

Koncept otevřené a komunitní školy v Evropě a ve světě od roku 1989
- Csaba Lorinczi, konzultant Ch.S. Mott Foundation, spoluzakladatel hnutí komunitních škol ve Střední Evropě (Kanada)

Jak chápeme otevřenou školu v mezinárodní perspektivě? - Edina Malkic, ředitelka MIOS, organizace na podporu inkluzivního vzdělávání (Bosna)

Vývoj a vnímání myšlenky komunitní a otevřené školy v českém vzdělávacím systému  - Mgr. Marek Lauermann, národní koordinátor mezinárodního projektu Ověření standardů kvality komunitní školy (ČR)

Jak dosáhnout smysluplného a efektivního zapojení rodičů do života školy - pilíře a hlavní opory této spolupráce, výhody pro školu a pro rodiče

- Ing. Vít Beran, ředitel, ZŠ Kunratice, Praha, Kateřina Círová, DiS., předsedkyně sdružení rodičů Patron při ZŠ Kunratice, Praha

Role školy jako společenského, kulturního a vzdělávacího centra obce –  kde můžete zažít, jak provázat školu s děním v obci, jak zapojit veřejnost do kurzů pro dospělé - Mgr. Jiří Beran, ředitel, ZŠ a MŠ Višňové

Místně zakotvené učení - propojení environmentálních projektů školy s řešením aktuálních problémů obyvatel obce  - Mgr. Iva Nesvadbová, Speciální škola Králíky

Dobrovolnické aktivity jako součást vzdělávání žáků - Mgr. Olga Bauerová, ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2

Všichni zúčastnění ocenili zejména skutečnost, že po dlouhých letech se opět objevila snaha navázat partnerství s o dalšími subjekty, které v různé míře podporují koncept komunitní školy.  Proto bychom za podpory ostatních rádi realizovali podobné aktivity i v budoucnu.